Petr Dvořák: Šest kanálů ČT určitě není konečný počet

Petr Dvořák

Petr Dvořák Zdroj: E15 Anna Vackova

Největší tuzemské stanice spustily v posledních dvou letech závod o počet vysílaných kanálů. Nova jich má nyní sedm a Prima čtyři. Veřejnoprávní Česká televize na konci srpna rozšíří nabídku o další dva, a to o dětský ČT Déčko a kulturní Art, čímž se jejich počet zvýší na šest. Tímto číslem plány nekončí. „Jeden z kanálů, který by ČT velmi slušel a který by zároveň prospěl české společnosti, je kanál zaměřený na regiony,“ říká generální ředitel ČT Petr Dvořák.

E15: Na jakém čísle se počet kanálů ČT zastaví?

Cílem je mít v horizontu několika let oba nové kanály, jak dětský, tak kulturní v takovém tvaru, abychom je byli schopni vysílat samostatně v průběhu celého dne. Za sebe mohu říct, že to konečný počet kanálů určitě není. Jsme ale limitovaní tím, že zdroje a výnosy ČT pocházející zejména z televizních poplatků nerostou, protože poplatek nemá inflační doložku. Zároveň se musíme pohybovat v rámci schváleného ročního rozpočtu a dlouhodobých rozvojových plánů. Budeme ale hledat cesty, jak nové kanály případně financovat. Pokud je najdeme, tak budeme chtít rozvíjet další platformy.

E15: Například?

Jeden z kanálů, který by ČT velmi slušel a který by zároveň prospěl české společnosti, je kanál zaměřený na regiony. Tedy kanál, který by byl schopen se regionálně odpojovat a vysílat v každém daném regionu informace, zprávy nebo i kulturní události, které k němu náleží. Ale to je složité jednak technologicky, jednak finančně. Musíme ještě přemýšlet, jak se k tomuto řešení dobrat.

Více vlastní tvorby: Nevinné lži nebo Cirkus Bukowsky

E15: Letos stoupnou náklady na výrobu pořadů a nákup práv o 35 milionů korun na 2,364 miliardy korun. Kam to zvýšení půjde?

V době mého příchodu do ČT byla vlastní tvorba poměrně hodně podceněná. Nejvíce byly podceněny formáty, které jsou nejsložitější, a tím i nejdražší, což je hraná tvorba, seriály či jednorázová dramatika. Už v průběhu loňského i letošního roku jsme do posílení vlastní tvorby poměrně masivně investovali. První výsledky se začínají objevovat na obrazovce během letošní jarní sezony. Minulou neděli jsme například odstartovali cyklus televizních filmů Nevinné lži. Na podzim pak bude následovat kriminální série Cirkus Bukowsky, jejíž výrobu jsme zahájili těsně po mém příchodu do ČT. Odvysíláme i druhou sérii Sanitky, která se začala vyrábět ještě před mým nástupem.

E15: Který pořad by měl být tím, s nímž by se dalo spojit vaše působení v ČT, o kterém by se dalo říct: Ano, to se vysílalo za Dvořáka?

Tohle hodnocení bych nechal na pozdější období. Televize je paradoxně médium, které sice umožňuje hodnotit pořad hned druhý den po odvysílání, ale dlouhodobě se správnost rozhodnutí ukazuje až po letech. A tak jako na Nově jsou dodnes dvěma nejsledovanějšími a nejlepšími projekty Ordinace v růžové zahradě a Ulice, u jejichž vzniku jsem stál, tak věřím, že i na konci mého šestiletého působení v ČT za mnou zůstanou projekty a pořady, které přetrvají.

E15: Co by mělo být tou vlajkovou lodí letos?

Těším se na Nevinné lži, protože jsme na nich pracovali se stejným týmem, který jsme kdysi angažovali pro přípravu podobného typu televizních filmů, Soukromých pastí (na Nově – pozn. red.). Podmínky, které jsme tvůrcům vytvořili, byly přitom lepší. Vždy ale záleží nejen na tom, co vysílá daná stanice, ale co vysílají i ty ostatní. Velkým projektem bude také dramatický cyklus České století o výrazných momentech v dějinách naší republiky. Všechny signály a recenze, které máme z našich interních zdrojů, nám dávají naději, že by mohl fungovat velice dobře.

E15: Chystáte nějaké větší změny typu úpravy Událostí loni na jaře?

Na podzim bychom chtěli provést rebranding sportovního kanálu a čtyřiadvacítky tak, jako jsme to loni provedli s ČT1 a ČT2. Chceme kompletně proměnit grafickou tvář těchto kanálů, ale zároveň navážeme na to, co v rámci grafické výbavy už funguje. Cílem je jednoznačná identifikace všech kanálů pod značkou České televize. V rámci této změny budeme pracovat s grafikou, předěly a stylem, jakým se prezentují kanály vůči divákovi. Budeme se ale chtít podívat i na jednotlivé pořady, jestli je možné je zlepšit, inovovat a dále rozvíjet.

E15: V dlouhodobých plánech se u ČT1 píše, že byste chtěli nově posílit hlavní vysílací čas všedního dne, a to zejména v úterý, středu a ve čtvrtek. Proč?

Ve večerním čase v úterý až čtvrtek nám vysílání ne zcela fungovalo a divák často přepínal na jiné pořady. Rozhodli jsme se proto proti romantickému typu seriálu komerčních televizí nasadit kriminální příběhy a humor či komedie. Divácký zájem se pak ve všech třech dnech večer přibližně zdvojnásobil.

E15: Které nové formy či žánry připravujete?

V tuto chvíli jsou to věci, které se nyní vysílají v zahraničí a zatím k nim neexistuje český ekvivalent. V angličtině mají různé názvy – docusoap, mocusoap či docureality a podobně. Naši analytici pečlivě zkoumají, co se vysílá v různých okolních zemích, prioritně na veřejnoprávních televizích. Pokud najdeme zajímavý formát, který by mohl fungovat i na českém televizním trhu, tak se o něj pokoušíme. Ne vždy to dopadne podle našich představ, ale to je úděl toho, kdo něco zkouší.

E15: K novým žánrům určitě patří pořad Na stojáka, který jste převzali od HBO. Budete s HBO spolupracovat v nějaké další formě?

Oslovili jsme HBO s nabídkou, že bychom poté, co odvysílají Terapii, koupili licenci a odvysílali ji na volně šířeném kanálu. Stejně tak si dokážu představit, že bychom koupili licenci k Hořícímu keři, protože způsob, jakým HBO tento třídílný film pojednala, bychom si asi nikdy nemohli dovolit. Na náklady s tím spojené, alespoň podle informací z tisku, bychom neměli. HBO si ale zatím chce nechat tyto produkty pro vlastní obrazovku a nepouští je dále. Uvidíme, třeba se ta strategie časem změní.

ČT už nebude samostatně produkovat celovečerní filmy

E15: Kolik dá letos ČT na produkci a koprodukci celovečerních snímků?

Pro rok 2012 se pohybujeme v řádu nějakých 110 milionů korun, pro letošní rok je zatím předběžný stav kolem 170 milionů. Do mého příchodu ČT investovala do českých celovečerních filmů buď formou koprodukčních vkladů, nebo některé produkovala sama, jako byly snímky Hlídač č. 47, Muži v říji a další.

ČT by mohla do budoucna jako samostatný producent filmů fungovat, ale myslím si, že tím vytváří nefér konkurenci nezávislým producentům. Zdroje, které má k dispozici, jsou totiž výrazně širší, než si jakýkoli nezávislý producent může dovolit. Úlohou ČT je mimo jiné podporovat nezávislou produkci. Tím, že bude vstupovat pouze jako koproducent, má možnost dát vzniknout mnohem většímu množství filmů. Proto jsme se rozhodli, že systém, kdy by ČT samostatně produkovala distribuční filmy, ukončíme. Myslím, že se to shledalo s velkým pochopením ať už ze strany asociace producentů či dalších profesních organizací.

E15: Když se zvýší částka na 170 milionů, zvýší se i počet podpořených filmů?

Do určité míry. Jedním z úkolů, který do budoucna máme – a neříkám, že nyní jej umíme plnit –, je nacházet společně s nezávislými producenty témata, která budou mít mezinárodní přesah a budou mít šanci uspět na kinodistribučním trhu v Česku i v zahraničí. Tato témata v řadě případů vyžadují větší investici. Tam si dokážu představit, že můžeme filmům pomoci v tom, že do koprodukce půjdeme s větším rozpočtem. Když se mne zeptáte, které filmy by mohly mít tento přesah, tak jeden z nich je například film Davida Ondříčka Ve stínu, který ještě za mého předchozího působení koupila Nova.

E15: Které nové filmy ČT podpoří?

Z těch aktuálních je to Revival od Alice Nellis, který by měl mít premiéru letos na podzim, a Můj pes Killer, což je dokumentární film, který vyhrál festival v Rotterdamu.

Pak je to celovečerní animovaný snímek Jedenáctka, který vychází z Bassovy Klapzubovy jedenáctky a měl by mít premiéru za dva nebo tři roky. Dále je to film Cesta ven Petra Václava. Chceme se také podílet na filmu Tomáše Vorla Vejška, který je pokračováním úspěšného Gymplu.

E15: ČT je od loňska členem filmové nadace RWE. Už z toho pro ni vzešel nějaký výsledek?

V tuto chvíli nadace funguje tak, že hlavní opci na hodnocené náměty má Barrandov Studio. Musíme se zamyslet, jakou formou budeme dále s nadací spolupracovat. Důvodem je, že na Barrandově došlo k oddělení firem Barrandov Studio a TV Barrandov a nadace je nyní trochu ve vzduchoprázdnu. Teď jednáme o tom, jestli budeme fungovat jako dosud, kdy jsme tam byli trochu host a trochu přidružený člen, nebo jestli se ještě více do nadace zapojíme. Anebo jestli naopak vystoupíme a vytvoříme si nadaci podobného typu sami.

Petr DvořákPetr Dvořák | E15 Anna Vackova

Počet televizních přijímačů klesá v celé Evropě

E15: Výběr televizních poplatků od roku 2010 mírně klesá, letošní předpoklad je 5,72 miliardy korun, což je o 32 milionů méně než loni. Naopak stoupá částka, kterou ČT vybírá z fondu poplatků. Loni poprvé překročil výběr z fondu částku, která se na poplatcích opravdu vybrala. Proč?

Důležité je zmínit, že se to stalo i kvůli tomu, že ČT v roce 2011 přišla o poměrně masivní objem peněz, který v minulých letech čerpala z reklamy. Ten rozdíl se pohybuje někde v řádu 450 až 550 milionů korun ročně. Jak se postupně zvyšoval televizní poplatek, tak se počítalo s tím, že část peněz se použije jako offset proti odchodu reklamy z ČT.

Bohužel jsme přišli do ČT ve chvíli, kdy sice televize má peníze na účtu, ale kdy neinvestovala do výroby pořadů. Byli jsme proto nuceni poměrně silně investovat speciálně do vlastní tvorby, aby měla televize co vysílat.

Naším cílem je, abychom se v horizontu řádově tří čtyř let dostali do situace, kdy bude ČT držet hotovostní rezervu minimálně dvě až dvě a půl miliardy korun pro jakékoli náhlé případy investic. A roční výnosy, které čerpáme především z televizních poplatků, budou vyrovnávat roční náklady. To znamená, aby se nám nestávalo to, že budeme muset čerpat rezervu z hotovosti, kterou bude mít televize na účtech.

E15: ČT měla na účtech ještě k poslednímu prosinci 2011 celkem 3,7 miliardy korun, plán je dvě až dvě a půl miliardy. Na co padne rozdíl 1,7 miliardy?

Čeká nás investice do Televizního studia v Brně, která nás bude stát kolem 350 až 400 milionů korun. Je před námi také úvodní investice do spuštění dětského kanálu a samozřejmě investujeme do vlastní tvorby. Zároveň musíme hradit náklady na rozvoj a provoz archivu nebo rozvoj digitalizace, které ČT dříve hradila z příjmu z reklamy. Vlivem změny zákona o DPH nám navíc narostly náklady, které si nemůžeme zpětně nárokovat.

E15: Proč výběr poplatků klesá?

Klesá počet televizních přijímačů. Je to trend v celé Evropě. Efektivita ČT ve výběru poplatků je ale významně vyšší než v jiných zemích kolem nás, ať už na Slovensku, v Polsku, Maďarsku nebo dokonce ve Finsku či Švédsku. Pokles nás zatím nijak neohrožuje. V rámci pětiletých plánů s nějakým snížením počítáme, ale nemělo by to být v řádu větším než jednotky procent.

E15: Poplatek ve výši 135 korun je stejný pět let, jeho zvýšení bylo napojeno na výrazné omezení vysílání reklamy v ČT. Nicméně když si člověk spočítá inflaci od roku 2008, činí to už 15 procent. Neměly by se po čase poplatky opět upravit?

To je politická otázka, kterou nechci moc hodnotit, protože rozhodnutí není na mně ani na Radě ČT, je to na zákonodárcích. Za management ČT bych o navyšování poplatků vůbec neměl přemýšlet do doby, než prokážu, že dokážu efektivně využívat zdroje, které má televize nyní. Ještě pořád tu nějaké rezervy jsou. Je schopná v horizontu pětiletého plánování, který jsme navrhli, žít poměrně dobře i bez toho, že by byla nějaká nutnost poplatek zvyšovat.

Samozřejmě pokud vznikne nějaká společenská potřeba, která nám řekne: Ano, vysílejte ještě navíc další tři televizní kanály, pak bychom se potřebovali bavit o tom, kde získáme dodatečné finance. Ale po pravdě řečeno jsme byli se stejným poplatkem jako loni, předloni i dříve schopni snížit poměrně masivně režijní a provozní náklady a zvýšit investice do vlastní výroby. Spouštíme i dva nové kanály, se kterými původní plány nepočítaly. Navyšování poplatků proto pro mne není téma do doby, než poptávka rozšiřování množství služeb od ČT vznikne.

E15: V nedávném díle Na stojáka říká jeden z bavičů: V ČT jsou skvělí lidé, protože kdyby nebyli skvělí, tak by se všichni předtím neuživili na Nově. Co vy na to?

Tak to je taková hláška… Televizní trh obecně je hodně malý a lidé, kteří to umí, cirkulují z jedné televize do druhé. Celá Nova a celá Prima vznikla z bývalých zaměstnanců Československé a České televize. Řada tvůrců ale pracuje pro všechny tři hlavní televize. Dělení na nováky, primáky a českotelevizní bardy už moc nefunguje. Byl jsem mnohokrát osočen z toho, že sem převádím spoustu lidí z Novy. Ale lidí, kteří na Nově pracovali, když jsem tam působil já, těch je v ČT nevím – do padesáti? Nejsou to žádná velká čísla.

Petr Dvořák (48)

Vystudoval technickou kybernetiku na Elektronické fakultě ČVUT v Praze, v roce 1999 získal titul MBA na univerzitě v Chicagu. Začátkem devadesátých let založil PR agenturu B. I. G., od roku 1993 spolupracoval se společností PPF Petra Kellnera, kterou zastupoval v eBance a ve fotbalové Slavii. Po vstupu PPF do televize Nova v roce 2002 se stal jednatelem společnosti CET 21, která držela vysílací licenci Novy, v květnu 2003 pak i generálním ředitelem televize. Tím zůstal i po vstupu nového vlastníka, společnosti CME, a to až do července 2010. Do konce roku 2011 poté ještě působil jako viceprezident pro vysílání celé skupiny CME. V září 2011 vyhrál výběrové řízení na pozici generálního ředitele České televize, jímž se stal od října 2011.