Pokud Západ neubrání Ukrajinu, nezvládne to ani v případě Tchaj-wanu, říká analytik Votápek

Válka na Ukrajině trvá takřka půl roku. Jak by šlo ve stručnosti shrnout současnou situaci? Je celkový vývoj pro Putina nepříznivý?

Celkovou situaci je možné charakterizovat tak, že obě strany jsou do jisté míry ve vyrovnaném postavení a ani jedna nyní v konfliktu nedominuje. Rusko si stále zachovává převahu v počtu těžkých zbraní, tedy v brutální síle. Ukrajinská strana má zase díky pomoci Západu přesnější, vyspělejší zbraně, dobrým příkladem jsou známé raketomety HIMARS. Podle všeho má také lepší velení. Zdá se, že ukrajinská generalita od roku 2014 udělala obrovský krok kupředu, naprostá většina velitelského sboru prošla školením v zemích NATO. To je faktor, který může kompenzovat onu převahu brutální síly na ruské straně.

Samozřejmě to ale má své meze, takže Ukrajina zatím nebyla schopna se pustit do nějakých rozsáhlých útočných operací a od doby, kdy úspěšně vyhnala Rusy od Kyjeva, Černihiva či od Sumy, je situace vyrovnaná. Zdá se, že na ruské straně asi nemůžeme očekávat žádné výrazné posílení v technice či v živé síle, protože Vladimir Putin se zřejmě bojí vyhlásit mobilizaci. On se sice snaží zvyšovat počty vojáků, ale jde mu to jen velmi obtížně. Rusové nehoří velkou ochotou nechat se zabít na ukrajinské frontě.

Oproti tomu Ukrajina úspěšně provedla částečnou mobilizaci a má tak nyní k dispozici statisíce vojáků, kteří jsou v armádě zhruba od března až dubna. Problémem na ukrajinské straně je spíše nedostatek těžké techniky, tedy děl, tanků a především letadel.

Co tato patová situace znamená pro východ Ukrajiny, tedy pro území, která jsou v tuto chvíli okupována Ruskem?

Znamená to, že si východní Ukrajina bude muset na své osvobození počkat, protože ukrajinské velení přistupuje k očekávané ofenzivě velmi opatrně. Jsem ovšem přesvědčen, že tato ofenziva nastane. Zatím jsou opatrní, protože nechtějí ten pracně vytvořený potenciál spálit v neúspěšných útočných operacích. Uvědomují si, že Rusové ještě zdaleka nevyčerpali své prostředky. Doposud je poměr ztrát při obranných operacích ve prospěch ukrajinské armády, její velení tedy ještě rádo nějaký ten týden počká. Mezitím může Rusům působit další ztráty, může jim s pomocí přesného dělostřelectva likvidovat muniční sklady, bude jim likvidovat jejich velitelský sbor. Už se jim podařila celá řada spektakulárních zásahů velitelských stanovišť. Až usoudí, že se bilance sil jednoznačně překlopila ve prospěch Ukrajiny, potom patrně zaútočí.

Na druhou stranu je třeba si připomenout, že okno příležitosti není nekonečně dlouhé. Tak jako jsme na jaře zaznamenali ruské problémy stran „blátivého moře“, které značně omezuje pohyb vojáků v rámci operací, tak podobná situace se dá očekávat i na podzim. Zároveň si ukrajinské velení uvědomuje, že s blížící se zimou a s předpokládaným nedostatkem plynu budou evropské země stále nervóznější.

V evropských zemích i ve Spojených státech je přítomna ruská pátá kolona, která říká, že je nutné se s Moskvou domluvit a umožnit Putinovi, aby si zachoval tvář – jinými slovy, chce koupit příměří za cenu ukrajinského území, nebo, chcete-li, volá po nějakém dalším „Mnichovu“. Tato skupina bude s blížící se zimou sílit. I to by měli Ukrajinci přidat do svých výpočtů. Jinak řečeno, já bych jim doporučoval, aby s útočnými operacemi začali co nejdříve, ale samozřejmě, ono se to z tepla a bezpečí střední Evropy snadno radí.

Šéf obranného průmyslu pro Blesk o zbraních pro Ukrajinu: Nebudou chybět Česku?

• Markéta Volfová, Lukáš Červený

Jak jste zmínil, blíží se chladnější měsíce. Lze předpokládat, že se nyní budou stupňovat Putinovy požadavky právě s tím, jak bude Evropa stále více pociťovat potřebu ruského plynu?

Putin se nepochybně bude snažit rozehrávat tuto kartu. Ve své ruce mnoho trumfů nemá, ale tento je poměrně vysoký. Pokud Evropa bude do té míry zpohodlnělá, že představa omezené energetické spotřeby v ní vyvolá potřebu přistoupit na ruské požadavky a logiku, pokud politici umožní, aby si Rusové ponechali třeba jen část toho, co na Ukrajině okupují, pak posílí agresora a dají mu čas, aby se připravil na budoucí válku. Sami si tak vytvoříme obrovský problém. Dopadneme přesně tak, jak říkal Churchill: „Anglie měla na vybranou mezi válkou a hanbou – zvolila si hanbu a bude mít válku.“ (Churchill takto komentoval Mnichovskou dohodu, pozn. red.).

Nedávno svět obletěla zpráva o smrti ukrajinského miliardáře Oleksije Vadaturského a jeho manželky. Majitele koncernu Nibulon, obchodujícího s obilím, zabila raketa, která byla zacílena v noční dobu přímo na ložnici miliardářova domu. Jedná se podle vás v tomto případě o státní terorismus?

Především to, zda byl skutečně on cílem této střelby, nebo zda šlo o náhodný zásah, není úplně jasné. Podle všeho však šlo o naváděnou střelu. A ano, je to, stejně jako celá ruská válka na Ukrajině, akt státního terorismu. Je to zločin, který je zcela nepřijatelný. Má to i celkem výraznou byznysovou linku. Vadaturskyj byl jedním z nejbohatších Ukrajinců, podnikal zejména v potravinách a plánoval u mezinárodních soudů žalovat Rusko za to, že mu rozkradli zásoby obilí, které už měl zakoupené. Tím, že ho Ruská federace zabila, si možná může myslet, že ušetří spoustu peněz za nějaká odškodnění, která by z Rusů nepochybně vysoudil.

Objevují se zprávy, že Rusové nejsou schopni adekvátně reagovat na raketové systémy HIMARS, které Ukrajincům dodávají Američané. Může se podle vás co do důležitosti jednat o podobnou výhodu, jakou na počátku ruské invaze představovaly turecké drony Bayraktar?

Ano a nejsou to jen systémy HIMARS. Ukrajina má také k dispozici, bohužel zatím jen v omezeném množství, i dělostřeleckou munici, kterou dokáže navádět na cíl. Zdá se, že Ukrajina dostala i letadla, sice jde o starší MiGy, ale dokáží na ně „navěsit“ rakety západní výroby, které jsou velice přesné a mohou zasáhnout například nepřátelská radarová stanoviště, případně protiletecké systémy.