Přijde nová generace studentů. Nástup AI vyžaduje komplexní proměnu univerzity, říká kandidát na rektora ČZU

Kandidát na post rektora České zemědělské univerzity Petr Valášek se chce zaměřit na řešení výzev spojených s masivním nástupem umělé inteligence

Kandidát na post rektora České zemědělské univerzity Petr Valášek se chce zaměřit na řešení výzev spojených s masivním nástupem umělé inteligence Zdroj: Petr Valášek

Diskuze (0)

Ve čtvrtek proběhnou volby nového rektora České zemědělské univerzity. Stávajícího rektora Petra Skleničku by ve vedení školy mohl vystřídat odborník na techniku a technologie zpracování zemědělských materiálů a produktů Petr Valášek, expert na pěstování lesa Jiří Remeš, sociolog Michal Lošťák nebo děkan Technické fakulty ČZU Jiří Mašek. Valášek je na univerzitě v současnosti pověřeným ředitelem Institutu vzdělávání a poradenství a prorektorem pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti. Z pozice rektora by se chtěl zaměřit na řešení aktuálních výzev spojených s masivním nástupem umělé inteligence (AI). 

S jakým cílem jdete do kandidatury na post rektora České zemědělské univerzity?

Rozhodl jsem se kandidovat proto, že by podle mého názoru Česká zemědělská univerzita neměla váhat a musí být schopná přijímat nové výzvy. Prostředí ve vzdělávání i ve výzkumu se výrazně mění a my na to musíme reagovat. Potřebujeme více inovativních nápadů a samozřejmě je důležité čerpat z dlouhodobých zkušeností a tradice, ale zároveň musíme být méně konzervativní.

Vy dlouhodobě prosazujete větší zapojení umělé inteligence – ať už ve výuce, tak také v širším fungování univerzity. Co přesně v tomto ohledu plánujete?

My akademici umíme velmi dobře mluvit o tom, jak různé věci řešíme, ale oblast umělé inteligence je natolik komplexní, že vyžaduje skutečné systémové změny. Když se podívám na to, jací studenti k nám budou přicházet v příštích letech, tak vidím zásadní posun. Oni už umělou inteligenci nevnímají jako něco nového, ale jako samozřejmost, pracují s ní už na středních školách. My jako univerzita se tomu musíme přizpůsobit a přijmout to jako novou etapu vysokoškolského vzdělávání.

To znamená, že bude nutné zásadně upravit koncepci celého vzdělávacího procesu. Například už teď máme jednu fakultu, která upouští od bakalářských závěrečných prací právě proto, že v kontextu s umělou inteligencí tyto práce ztrácejí smysl. To je krok, který znamená změnu, ale je spojený s tím, že musíme změnit celou koncepci vzdělávání.

Za mě je však klíčové, abychom studenty naučili umělou inteligenci využívat jako nástroj, ne jako klíč k řešení problémů. Potřebujeme posílit jejich analytické a kritické schopnosti. Umělá inteligence má tendenci přizpůsobovat odpovědi tomu, co uživatel chce slyšet.

A co využití AI v řízení univerzity?

Máme obrovské množství dat – o studentech, výuce, publikacích, projektech – a s těmito daty se dá pracovat mnohem efektivněji. Umělá inteligence může pomoci hledat nové souvislosti, predikovat trendy nebo podpořit objektivní rozhodování. K tomu potřebujeme dobře nastavený IT systém celé univerzity. Pokud se to podaří, může AI přinést šetření mzdových nákladů. Tím nechci říci, že by docházelo k propouštění, nemůžeme snížit náklady na činnosti, které by nás jinak stály daleko víc.

Vy jste před chvílí mluvil o nutnosti změnit celkovou koncepci vzdělávání na univerzitě. Znamená to tedy, že by ČZU měla projít komplexní systémovou proměnou ve způsobu, jakým výuku vůbec koncipuje, právě s ohledem na nástup umělé inteligence?

Určitě ano. Rád říkám, že dnes už skripta sama o sobě nestačí k tomu, abychom zaujali nové uchazeče. Mladí lidé se budou čím dál více dívat na to, jak moc je univerzita schopná přizpůsobit vzdělávací proces jejich hodnotové orientaci, protože oni ty nové technologie berou jako samozřejmé.

Nestačí tedy, aby si akademický pracovník do svého předmětu jen začlenil umělou inteligenci. Musíme postupně koncipovat studijní předměty tak, aby technologie sloužily studentům jako nástroj k řešení problémů, ne jako automatický generátor odpovědí.

Je univerzitní prostředí takovéto rozsáhlé změně otevřené?

Podle mě je klíčové, aby rektor dokázal motivovat akademické pracovníky i celé fakulty k tomu, aby byli otevření změnám. Samozřejmě se taková transformace nedá udělat ze dne na den, musí probíhat řízeně a s nějakou adekvátní rychlostí. Musíme zároveň využívat různých výzev a projektů, abychom získali finanční prostředky na tuto postupnou obměnu. Ty pak můžeme smysluplně využít nejen na nastavení podmínek, ale také na motivaci akademických pracovníků, aby chtěli novou koncepci přibližovat nárokům, které se očekávají.

Jaká je otevřenost vysokoškolských pedagogů ke změnám, co se týče AI a nových technologií obecně?

Česká zemědělská univerzita je velká instituce s přibližně dvaceti tisíci studenty. Záleží také na tom, o jakou fakultu nebo obor se zrovna jedná. Máme řadu akademických pracovníků, kteří jsou velmi aktivní ve vědě a výzkumu, a ti už umělou inteligenci běžně používají – pomáhá jim šetřit čas i peníze. Tito lidé jsou pak přirozeně otevřenější tomu, aby své zkušenosti přenášeli i do výuky. Nedá se to tedy říci úplně jednotně. Záleží na konkrétním člověku a oblasti, ve které působí.

Kandidáti na rektora České zemědělské univerzity

Petr Valášek

Prorektor univerzity pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti, od roku 2023 je pověřeným ředitelem Institutu vzdělávání a poradenství ČZU.

Michal Lošťák

Vedoucí katedry humanitních věd na Provozně ekonomické fakultě ČZU. Je prorektorem pro mezinárodní vztahy. Věnuje se například problematice regionálního rozvoje a rozvoje venkova.

Jiří Mašek

Děkan Technické fakulty ČZU, předtím působil na fakultě jako proděkan pro pedagogickou činnost.

Jiří Remeš

Prorektor pro pedagogickou činnost ČZU, v letech 2011 až 2018 působil jako proděkan pro studijní a pedagogickou činnost Fakulty lesnické a dřevařské.

Plánujete na univerzitu přivést i experty na umělou inteligenci – lidi, kteří mají hlubokou znalost této oblasti a mohli by pomáhat rozvíjet dovednosti jak studentů, tak akademiků?

Určitě ano. V tomhle směru vidím velký prostor pro rozvoj našeho IT oddělení, kde je potřebné mít lidi, kteří těmto procesům rozumějí a dokážou je ztotožnit s požadavky univerzity. V jádru univerzity by určitě měli být specialisté, kteří nám dokážou s těmito procesy pomoci. Pro nějaké konkrétní školení zase můžeme využít externisty.

Jak složité je tyto specialisty na univerzitu přilákat?

Složité to určitě je. My totiž potřebujeme někoho, kdo technicky rozumí umělé inteligenci, ale zároveň má i přesah do akademického prostředí. Je důležité, aby takový člověk chápal, co od umělé inteligence očekává vysokoškolský vyučující, a aby ho dokázal navést na její reálné využití.

Kde tedy takové lidi sehnat?

Ona se do této pozice transformovala řada firem a už jsme si za poslední dobu vytipovali jednotlivce i společnosti, kteří se dobře orientují ve vysokoškolském prostředí. Samozřejmě přetahovat ty lidi k nám jako kmenové zaměstnance je velmi složité téma, už jenom z pohledu mzdových prostředků.

Měla by se podle vás celkově reformovat metodika hodnocení studentů, případně systém závěrečných prací, aby v dnešní době dával větší smysl?

To hodně záleží na konkrétní oblasti vzdělávání. Na humanitních oborech je situace jiná než na těch technických. Důležité je vždy posuzovat, čím se student v závěrečné práci zaobírá a co je jejím cílem.

Do čeho by měla univerzita investovat z hlediska technologické vybavenosti?

Především je potřeba udržovat obecně kampus a vybavení na co nejvyšší úrovni. Je klíčové podporovat softwarový a technologický rozvoj laboratoří, a to jak těch pro výuku, tak těch vědeckých. Pokud chceme být excelentní univerzitou, musíme směrovat budoucí investice tak, abychom kopírovali aktuální trendy. Moderní přístroje se rychle mění a firmy je rychle implementují do svých produktů. Pokud zaspíme, hrozí, že se dostaneme do konkurenční nevýhody.

Jak složité je pro vás financovat tyto investice?

Můžeme si sáhnout na veřejné zdroje, ale otevírá se zde také oblast těch soukromých. Na ČZU se veřejné prostředky pohybují kolem 70 procent, takže pokud chceme být moderní a excelentní univerzitou, měli bychom dokázat zacílit i na soukromé zdroje. To může zahrnovat spolupráci s firmami, kdy jim můžeme nabídnout naše kapacity a znalosti. Součástí toho by měly být i peníze ze zahraničí, které jsou oblastí s velkým potenciálem, kde získat více prostředků.

S kým by měla ČZU primárně spolupracovat ve vztahu k umělé inteligenci a technologii obecně?

Pokud chceme být na špičkové úrovni v České republice, musíme být součástí evropských a mezinárodních koalic vzdělávacích institucí, v nichž se tato témata řeší stále intenzivněji, a je zásadní čerpat ze zahraničních zkušeností a sdílet osvědčenou praxi od univerzit, které jsou v mezinárodních žebříčcích ještě výše než ČZU.

Pokud se podíváme na spolupráci s firmami, ČZU je poměrně aplikovaná univerzita a generuje řadu praktických výstupů. Na to se můžeme ještě více zaměřit, protože tyto aplikované výstupy, které mají přesah do praxe, jsou důvodem pro oboustranně výhodnou spolupráci univerzity se soukromým sektorem.

Chtěl byste na univerzitě rozvíjet prostředí, které by studentům umožnilo realizovat vlastní nápady, z nichž mohou třeba vzniknout startupy, které pak dále podporují technologický rozvoj?

Startupy a spinoffy jsou něčím, co se musíme do budoucna naučit dělat adekvátním způsobem. V současnosti počet těch, které na ČZU vznikají, není vysoký. Jedním z řešení je spolupráce s dalšími vysokými školami, například vznikem společného startupového centra, kde by studenti měli adekvátní prostředky a zázemí pro rozvoj svých nápadů. Podpora může zahrnovat i malé granty. Mnoho studentů má velmi inovativní nápady, ale potřebují rámec, který bychom jim měli dát k tomu, aby se jejich nápady staly životaschopnými.

Na provozně-ekonomické fakultě už nyní funguje velmi zajímavý studijní program převzatý ze severských zemí, který se jmenuje Inovativní podnikání. Studenti se zde od začátku učí de facto zakládat vlastní firmy a pracovat na jejich růstu. Je to velmi zajímavý model a o tento program je velký zájem.

Začít diskuzi