Rut Bízková: Technologická agentura musí získat větší vliv

Rozhodla jste se opětovně ucházet o post šéfky Technologické agentury, kterou řídíte od roku 2012. Co máte v plánu, pokud budete znovu zvolena?

Jsem přesvědčená, že agentura musí být velmi silná entita v celém systému podpory aplikovaného výzkumu. Musí se soustředit na velká a nikoli dílčí řešení. Jak rozpočtem, tak vlivem musí mít dostatečně silné postavení. To je klíčové, funguje to tak ve všech zemích na západ od nás. Jejich agentury mají stovky zaměstnanců a základní podíl na tom, co jejich vlády řeší v aplikovaném výzkumu.

Zvýšil by se počet pracovníků agentury?

Ve většině zemí bývalého východního bloku působí v podobných institucích jen několik desítek lidí, v té české devětapadesát. Výjimkou je Polsko, jejich agentura má čtyři sta zaměstnanců. Zatím jsme si pomáhali, jak to šlo. Pokud ale máme řešit zásadní programy, musíme být větší.

I proto, abychom byli způsobilejší pro větší šíři programů, než je současných sedm. Agentury technologická a grantová by měly být základními články podpory výzkumu v Česku. Pokud bychom měli přežívat jen s několika málo programy, moc velký smysl by to nemělo.

Od koho byste další programy převzali?

Záleží na tom, jaká bude nová politika výzkumu. Jen plánované nové ministerstvo pro výzkum stačit nebude. Samy rezorty školství nebo průmyslu nemohou zařídit všechno. Ani ministerstvo zdravotnictví nemůže mít pod sebou všechny zdravotnické výzkumné programy. Nedávno například Technologická agentura propojila jeden z nich s matematickými modely a tím ho výrazně zefektivnila.

Není pravda, že jsme pouhá montovna. Spousta nadnárodních koncernů u nás buduje vývojové centrály. Zájem o Česko je dán i tím, že máme velká vědecká centra, jejichž špičkové vybavení nenajdete v polovině Evropy.

Jaký je vůbec vztah mezi agenturou a vládou? Do jaké míry vás může úkolovat?

Vazba na stát je velmi silná. Jsme jednou ze tří stálých kapitol státního rozpočtu, z nějž vláda financuje výzkum. Žádné jiné peníze na tuto činnost nemáme.

Vláda zároveň jmenuje předsedu Technologické agentury, pětičlenné předsednictvo a dvanáctičlennou výzkumnou radu a zadává nám úkoly hlavně prostřednictvím svých strategických dokumentů. V současné době tak řešíme více než dvacet úkolů vyplývajících například z energetické koncepce, ze strategie sociálního vyloučení, ze státní politiky životního prostředí a řady dalších.

Poukazujete na nedostatek peněz na aplikovaný výzkum, jeho podpora podle vás poklesla. Vicepremiér Pavel Bělobrádek, který má tuto oblast na starosti, oponuje, že pro aplikace je do roku 2023 vyčleněno téměř 25 miliard s alokací tři až čtyři miliardy ročně. Samotná agentura navíc dostala loni sto milionů přidáno. Proč to nestačí?

Všichni se shodují, že je potřeba přidat peníze organizacím ve výzkumu. To je teze, kterou prosazujeme neustále, a shoduje se na tom jak rada pro výzkum, tak rada pro konkurenceschopnost. V roce 2010 Česko deklarovalo, že bude dávat do výzkumu až jedno procento HDP.

Veškeré české výdaje rostou nad evropský průměr a v roce 2014 dosáhly dvou procent HDP. Je potřeba si ale uvědomit, že se to podařilo hlavně díky soukromým výdajům. Technologická agentura má na starosti právě to, aby veřejné prostředky propojovala se soukromými.

A pokud stát vynakládá méně peněz než firmy, tak nemůžeme zahájit žádný nový program, protože máme peníze jen na udržení už těch rozběhnutých. Spolupráce mezi státem a firmami neroste, chybí multiplikační efekty.

Kolik by agentura potřebovala?

Rozpočet máme nastavený na čtyři miliardy a dostáváme necelé tři. Celý systém podpory výzkumu je potřeba nejprve reformovat a teprve pak do něj dávat více peněz. My jsme schopni radě pro výzkum předložit dostatek věcných argumentů pro zvýšení výdajů.

Je to jako s dítětem, které roste. Pro dvouleté potřebujete méně peněz než pro desetileté nebo patnáctileté. Když máte zdrojů stále stejně, musí se to na dítěti projevit tím, že se nerozvíjí. A to není dobře.

Co je potřeba změnit?

Aby stát motivoval firmy k větším investicím do výzkumu a přitom za nimi ve výdajích nezaostával. Kroky ale musí činit rychle. S pomocí Evropské unie bylo vybudováno osmačtyřicet výzkumných center, které je potřeba nejen udržet, ale i rozvíjet. Kdyby teď zkrachovala, byla by to obrovská škoda. I proto, že disponují nejnovějšími přístroji.

Můžete zmínit nějaký konkrétní program propojení soukromých a státních peněz?

Vláda například udělala úžasnou věc, když podepsala memorandum s General Electric, které v Česku vytvoří vývojové centrum pro letecké motory a další pokročilé technologie. Technologická agentura podobným způsobem propojila tři výzkumná centra s firmami, vznikly tři velké programy pro letecký průmysl. Když ale chcete něco takového dělat, systém to musí umožňovat.

Když naučíme firmy a výzkumné organizace spolupracovat, soukromý sektor si pak už sám objedná to, co od akademických pracovišť nebo univerzit potřebuje. Je to oboustranně výhodné. Když ale dáte výzkumným organizacím peníze jen na to, aby přežívaly, spolupráci s firmami nenavážou.

Rut Bízková|tomes michael/e15

Jak byste si reformu představovala?

Současný zákon o podpoře výzkumu bohužel zatím nezná nic jiného než dotace od státu. Soukromé peníze zkrátka do systému nemohou. Jako agenturu nás stojí hodně úsilí, abychom možné cesty nacházeli. Je to ale zbytečně složitá práce, stačilo by zákon novelizovat. A doufám, že se to podaří.

Jeho novela je už v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení. Změna by umožnila daleko flexibilnější kombinaci státních a soukromých prostředků. Když návrh na jaře projde a stát vloží do podpory výzkumu víc peněz, můžeme už po prázdninách rozjet další projekty. Multiplikační efekty se pak dostaví do dvou až tří let.

Podporují změnu i firmy?

Hodně se v tom angažuje Hospodářská komora a hlavně Svaz průmyslu a dopravy. Je to paradoxní, protože jeho členové poměrně často upřednostňují dotace. Teď ale chtějí do výzkumu sami investovat. A nejen velké, ale i malé firmy. Jde o ideální situaci. O novele zákona se hovoří už od roku 2012, kdy jsme ji spolu s ministerstvem školství iniciovali.

Kolik soukromý sektor do výzkumu zpravidla investuje?

V Česku je zhruba šest set firem, které do výzkumu ročně vynaloží mnoho milionů. Není pravda, že jsme pouhá montovna pro zahraniční firmy. Spousta nadnárodních koncernů u nás buduje vývojové centrály, například Bosch tady vyvíjí plynové spojky pro všechny své světové pobočky. Velký zájem o Česko je dán i tím, že máme právě ta velká vědeckovýzkumná centra, jejichž špičkové vybavení nenajdete v polovině Evropy.

Jak vidí vědeckovýzkumná obec budoucnost?

Zásadní roli sehraje rychlý internet s možností přenosu velkého objemu dat. To ovlivní, kde budeme žít a jak budeme pracovat. Myslím si, že si to vědeckovýzkumná obec dobře uvědomuje.

Narážíte na čtvrtou průmyslovou revoluci?

Původně to byla německá iniciativa z roku 2011 známá pod názvem Industry 4.0. Loni ji u nás začalo prosazovat ministerstvo průmyslu a obchodu. Jde o to, abychom jako největší exportér do Německa na tuto snahu reagovali a nadále mohli s touto zemí oboustranně výhodně a prospěšně obchodovat.

Ministr Mládek ponese v březnu do vlády strategický materiál s názvem Národní iniciativa Průmysl 4.0, což je označení právě pro čtvrtou průmyslovou revoluci. Ta bude vyžadovat velký objem výzkumu a tedy i programů a peněz na jejich podporu, o nichž se ještě přede dvěma lety vůbec nemluvilo.

Naivní vědci tratí miliardy. Svá pracoviště připravují až o pětinu výnosů