Silnější soukromníci zefektivní celé zdravotnictví, říká Jan Blaško ze skupiny EUC

Jan Blaško

Jan Blaško Zdroj: Jiří Koťátko

Jan Blaško
Jan Blaško
Jan Blaško
4
Fotogalerie

Jan Blaško vybudoval zdravotní holding EUC, který se s obratem 2,2 miliardy korun zařadil mezi nejvýznamnější soukromé firmy ve zdravotnictví. „Čím silnější bude soukromý sektor, tím spíše se celé zdravotnictví zefektivní,“ říká muž, jenž předtím třináct let působil ve vedení skupiny PPF.

Bylo správné rozhodnutí, když jste začal investovat ve zdravotnictví?

Určitě jsem toho nikdy nezalitoval. Hodně mě to baví. Dělal jsem v mnoha jiných oborech a vzděláním jsem technik. Zdravotnictví mě zajímá, protože zatím neprošlo modernizací.

Česká medicína je v porovnání se světem velmi dobrá. Ale vztahy mezi lékařem a pacientem a jejich komunikace jsou 25 let stejné. To se změní. Pomůže tomu elektronizace, která musí přijít. Navíc je to obor, který má smysl a cíl, jde přece o zdraví.

Kde bude za pár let skupina EUC? Jaký je váš cíl?

Zdravotnictví tvoří dvě části. Jedna jsou velké nemocnice a péče o vážně nemocné. V tom konkurovat nemůžeme a nechceme. Nás zajímá ta druhá část, ambulantní sféra. Už dnes jsme největší sítí ambulantních klinik v Česku, nejen mezi soukromými vlastníky.

Třeba v Českých Budějovicích pracuje sto lékařů na jednom místě. Cíl máme jasný. Budujeme síť klinik zaměřenou na primární a preventivní péči. Zatím ji nemáme dobudovanou. Ani v tom, kde jsme regionálně zastoupení, ani v tom, aby se naše kliniky opravdu chovaly jako síť. Je to delší proces.

Proč se víc nesoustředíte na nemocnice? Už máte dvě.

Už jen proto, jak moc je ta oblast regulovaná. Nemohli bychom si ani koupit potřebné přístroje. Existuje totiž přístrojová komise při ministerstvu zdravotnictví, která rozhoduje, kdo si může koupit přístroj nad pět milionů. Tato komise nepodporuje soukromé zdravotnictví.

Úkolem komise je přece hledat efektivitu…

Dám příklad: v části Brna jsou objednací doby na CT vyšetření nesmyslně dlouhé. Spoluvlastníme tam jednu kliniku a chtěli jsme pro ni koupit počítačový tomograf, CT. Nechtěli jsme dotaci, chtěli jsme přístroj koupit za své. Potřebovali jsme jen povolení od přístrojové komise, jinak by vyšetření na tom přístroji neproplácely zdravotní pojišťovny. Nedostali jsme ho. Takže pacienti budou dál dlouho čekat, až nějaká blízká nemocnice sežene dotaci, aby si mohla koupit nové CT.

Chcete se dostat do dalších lokalit. Budete ještě nakupovat, nebo i stavět nové kliniky?

Zatím jsme nakupovali. Nyní máme rozpracované nějaké projekty na severní Moravě, kde zatím žádnou kliniku nemáme. Intenzivně přemýšlíme i o budování nových klinik. Teď si vyzkoušíme, jak vypadá stavba na zelené louce v Praze s klinikou nadstandardní péče Canadian Medical Care na Waltrovce.

Bude tato klinika ve Waltrovce jiná než ostatní?

Troufám si tvrdit, že to bude nejkrásnější ambulantní klinika v Česku. Už jen lokace je výjimečná, je to chráněná historická budova s výrazným geniem loci. A také tam budujeme skutečně špičkovou prémiovou kliniku. Stavíme tam i dva plnohodnotné operační sály, byť víme, že je nebudeme využívat na komplikované a náročné operace, spíš na jednodenní chirurgii. Myslím, že v ambulantní péči je budoucnost zdravotnictví.

Atraktivní pro klienty Waltrovky bude i to, že s námi bude v jedné budově pracovat profesor Pavel Kolář se svým Centrem pohybové medicíny. Byť spolu nemáme obchodní dohodu, je asi pro nás oba zajímavé fungovat na jednom místě.

Předpokládám, že ve Waltrovce máte s Pentou, které budova patří, domluven dlouhodobý nájem.

Máme dvanáctiletý nájem a dalších osm let opci. Návratnost investovaných prostředků je ve zdravotnictví dlouhá.

Je to jiné budovat úplně novou kliniku?

Je to skvělé, jen poměrně drahé. Cítíme silnou poptávku po prémiové péči v Praze. Klienty nejsou jen cizinci. Loňská velká mediální vlna, že je obrovský nedostatek zdravotníků, překvapivě vedla k tomu, že nám rapidně vzrostla poptávka po prémiové péči.

Za nadstandardní péči tedy častěji platí i individuální klienti sami?

Stále platí, že prémiová péče funguje jako firemní benefit. Od firem cítíme nárůst poptávky, ale ještě výrazněji roste zájem individuálních klientů.

Co hledají klienti v nadstandardních klinikách navíc proti veřejnému systému?

Většinou chtějí mít jistotu, že až jim něco bude, nebudou muset volat po kamarádech a shánět, kdo zná dobrého lékaře. Vidíme dnes poptávku nejen v Praze a v Brně. Naším cílem je proto posunout nabídku prémiové péče i v regionech.

Bude pro vás nabývat prémiová péče na významu?

Významnější bude, ale dominantní ne. Dnes máme obrat 2,2 miliardy korun, z toho 550 milionů tvoří prémiová péče. To mluví za vše.

Velmi jste stáli o nadstandardní zařízení Homolka Premium Care, koupili jste ho za 50 milionů korun, což je dvakrát více než doporučená cena.

Proč? Jsem si vědom, že naše nabídka byla velmi prémiová. Homolka Premium Care funguje jako součást špičkové nemocnice. S dvaceti pěti miliony korun obratu to pro nás není nijak velkým projektem. Co je unikátní, je objednávání přímo do kalendářů jednotlivých lékařů v nemocnici. To umí málokdo.

Spojení s veřejnou nemocnicí budí otázky, jestli platící klienti nepředbíhají klienty veřejného zdravotního pojištění…

Jsem si jistý, že Homolka to má správně nastavené. Naši pacienti chodí mimo hlavní ordinační doby.

Je dnes málo zdravotnických zařízení ke koupi?

Existuje ještě dost velkých regionálních ambulantních klinik. Připouštím ale, že ceny jsou tak mimořádné, že je nejsme vždy připraveni dát.

Čím to?

Inflace peněz. Peníze jsou v uvozovkách zadarmo, úrokové sazby jsou nízké. Je navíc určitý nedostatek příležitostí v jiných oborech.

Změnilo se něco, když vstoupil do zdravotnictví Holding Hartenberg s penězi Andreje Babiše?

Je to jen jeden ze soukromých hráčů. V principu všechny soukromé investory vítám. Teprve konkurence může vytvářet tlak na efektivitu, aby ambulance i nemocnice fungovaly lépe. Také ale tlak na férové zaplacení lékařů a sester. I na zdravotní pojišťovny a na to, aby se úhradový systém modernizoval. Čím silnější bude soukromý sektor, tím spíše se celé zdravotnictví zefektivní. Nemyslím, že bude někdy soukromý sektor dominovat. Je ale podle mě velká škoda, aby byl tak diskriminovaný, jako teď v Česku je.

Soukromí vlastníci tedy prospívají zdravotnictví?

Soukromníci musejí hledat efektivitu. Protože se nemohou zadlužit a říct: dosypte mi. Není nikdo, kdo by jim dosypal. V posledních letech cítíme, že se kyvadlo zdravotní politiky vychýlilo ve prospěch velkých nemocnic. Cítím určitou nevoli vůči soukromým zařízením.

Co by se mělo změnit, aby se zlepšila udržitelnost financování veřejného zdravotnictví?

Tlak na náklady bude už jen kvůli stárnutí populace sílit. Bude, demografie má jasný vliv. Děti, které se narodily po roce 2000, se statisticky dožijí sta let. Navíc poptávka po zdravotnických profesích bude větší. Blízký východ, severní Afrika a Asie se prudce rozvíjejí a potřebují zdravotní personál. Vliv má i to, že moderní špičková medicína je velmi drahá. Bohužel hon za hlasy voličů nutí politiky „slibovat“. Je jen málo odvážných, co řeknou: nezbývá než více připlácet na zdraví, jinak ten dluh zaplatí vaše děti.

Stále větší břímě financování zdravotnictví se proto přenese na firmy. Proto jsme investovali do pracovnělékařských služeb. I když to dnes není zvlášť lukrativní byznys.

Mají firmy důvod přispívat lidem na zdravotní péči?

Ve Finsku jedna ambulantní síť vyhledává pro firmy mezi jejich zaměstnanci lidi s cukrovkou a ve stavu před cukrovkou, včas je léčí, a tím firmě šetří zajímavé peníze, protože pomáhá významně snižovat nemocnost.

Máte rozjednané obchody na severní Moravě. Můžete o některých mluvit?

Za šest let existence jsme koupili 19 firem a investovali 1,3 miliardy korun. V tuto chvíli ale nic konkrétního jmenovat nemohu. Prozradit mohu, že jednu příležitost teď naopak nekoupíme. I když by se nám hodila. Protože za ni nedám osmnáctinásobek EBITDA. Gratuluji majitelům.

Rozhlížíte se dál i v Praze? Při prodeji Polikliniky Modřany dal vyšší nabídku Hartenberg…

To byl jeden z těch případů, kdy jsme se rozhodli, že šílenou cenu nedáme.

A kdyby byla další příležitost v Praze?

Především máme v Praze výrazné plány s prémiovou péčí s našimi značkami EUC Premium a Canadian Medical Care. Waltrovka je jen špička ledovce. Pro Canadian Medical Care chceme vybudovat druhou takovou kliniku v jiné lokalitě. A další kliniky pro EUC Premium. Poptávka je silná. Výrazně víc než dřív se ale dnes soustředíme na budování naší sítě uvnitř. Aby například všichni naši lékaři měli možnost nahlížet do kompletní zdravotní dokumentace každého našeho pacienta. To je proces, který běží tři roky a dokončíme ho na jaře příští rok. Je to poměrně mohutný IT systém a ne všichni lékaři ho vítají.

Co vám takový elektronický systém přináší?

Například dvacet procent screeningových mamografických vyšetření se provádí u nás. O nich už máme z informačních systémů zajímavá data. Můžeme srovnávat, co se na kterém pracovišti dělá lépe. Může se zlepšovat takzvaný záchyt onemocnění, snižovat čekací doba, zvyšovat průchodnost ordinace. To je, do čeho investujeme. Elektronizace zdravotnictví nás velmi zaměstnává.

Investujete do elektronizace z nadšení, nebo víte, že se vám to vrátí?

To se hned tak nevrátí. Myslím ale, že za deset let se budeme do ambulancí běžně objednávat on-line. Běžně s lékařem povedeme videohovor jako konzultaci při některých diagnózách. Dovedu si představit, že digitální medicína bude zčásti našim ambulancím konkurovat. Ve světě existují systémy externích lékařů, kteří pracují jen na videokonzultacích. Pokud to tak má být, chceme v tom být napřed.

Proč vlastníte skupinu přes fond na Maltě?

Tuffieh Funds je založen podle stejné celoevropské regulace, jaká platí i v Česku. Mohl bych si tenkrát před šesti lety založit stejný fond u České národní banky. Tenkrát, dnes to možná už neplatí, by mě to v Česku stálo jeden a půl roku práce a života. Na Maltě mě to stálo čtyři měsíce práce.

Kolik pracovního času vám zabere zdravotnictví?

V současnosti devadesát procent. Kolega Václav Vachta, který byl ředitelem pět let, teď dva roky studoval MBA v Chicagu, a tak pracovně polevil. Brzo si ale znovu sedne do křesla generálního ředitele a já ustoupím do pozadí.

Jan Blaško (52)
Třináct let byl členem vedení PPF Petra Kellnera. Působil v ní jako šéf strategického rozvoje, řídil aktivity PPF a Home Creditu v Číně. V roce 2011 založil Tuffieh Funds, fond rizikového kapitálu pro profesionální investory, a vlastní skupinu EUC. Ta dříve fungovala pod názvem Euroclinicum a čítá dvanáct klinik ambulantní péče, osm klinik prémiové péče, mamocentra, lékárny, laboratoře a dvě regionální nemocnice.