Starostka Šluknova: Nikdy jsme se Romů nezeptali, jestli se chtějí integrovat

Eva Džumanová, starostka Šluknova

Eva Džumanová, starostka Šluknova Zdroj: E15 Anna Vackova

Šluknov, město, podle kterého se jmenuje severočeský výběžek, zažilo v tomto roce nárůst kriminality přes 200 procent. Za trestnou činnost podle starostky ale můžou hlavně místní. Řešení pro soužití Romů a majority je hlavně práce, důsledná kontrola a rodinná výchova. „My tu hovoříme o zpřísnění, přitom my slušní ta pravidla dodržujeme a přísná nám vůbec nepřijdou,“ říká v rozhovoru pro E15.cz starostka Šluknova Eva Džumanová.

E15: Kolik Romů žije ve Šluknově?

Počet obyvatel podle barvy pleti se samozřejmě nikde neuvádí, je to tedy opravdu jen můj hrubý odhad, tipuji kolem 500.

E15: Jak byste popsala soužití mezi majoritou a Romy?

My jsme tady v pohraničí celá desetiletí žili v souladu s menšinami – jak s Romy, s Němci, tak s Poláky, Vietnamci. Do téhle vyhrocené doby jsme tu žili, dá se říct, bez problémů.

E15: Nebyly ty problémy jen pod povrchem?

Ne. Taková ta drobná majetková trestná činnost, kterou máte určitě na mysli, ta tu byla vždy, ale zdaleka ne v takové míře.

E15: Kdy se to změnilo?

Zlom nastal na začátku roku, kdy nám kriminalita stoupla o víc než 200 procent.

E15: S čím to souviselo?

V loňském roce se sem přistěhovala spousta sociálně slabých rodin a on se ten negativní vývoj rád svádí na ně. Ale podle statistik policie za většinu přestupků mohou místní. (80 procent, pozn. red.)

E15: Kde se tito noví lidé vzali?

Pochází z oblasti celého severočeského kraje a v žádném případě se nestěhují do obecních bytů. Bohužel do objektů, které jsou v soukromém vlastnictví. Dostanou dekret na byt a jestliže tu mají kde bydlet, naši úředníci jsou povinni je přihlásit.

E15: Proč se stěhují zrovna sem?

To bych také ráda pochopila. Kdybych se měla stěhovat, šla bych někam, kde je práce, sociální jistoty, za lepším. Já nechápu jejich pohyb, protože my jim tady nemáme co nabídnout. Tady je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost. Ale chápu, že utíkají před jinými problémy, před dluhy atd. Anebo je to problém, který konečně někdo nazval pravým jménem, že se sem ti sociálně slabí přemisťují proto, že tam jinde uvolní nějaké prostory. Ale to ten problém jen přesune, nevyřeší.

E15: Co za lidi jsou ti soukromí vlastníci ubytoven?

Soukromí vlastníci. To je problém měst Varnsdorf, Rumburk a Šluknov.

ŠluknovŠluknov | E15 Anna Vackova

E15: To jsou místní lidé?

Ne. Třeba majitel našeho sídliště je z Teplic. Paneláky dříve patřící městu se před 16 lety prodaly, hlavně proto, že byly ve špatném stavu. Zpětně to vnímáme jako chybu.

E15: Je možné, že ti vlastníci jsou z míst, odkud se ti lidé přistěhovali?

To nemůžu s jistotou potvrdit.

E15: Jaká je mezi Romy nezaměstnanost?

Celková nezaměstnanost je 18, v zimě 20 procent.

E15: Jakou práci tu jde vůbec sehnat?

Kdysi jsme byli průmyslová oblast, byl tu rozvinutý strojírenský a také textilní průmysl. Textilní zanikl, ze strojírenství zbyl Topos, přibyla nová firma Plaston, zůstal kamenoprůmysl LOM.

E15: Kdo zaměstnává Romy?

Starší generace ty návyky má, máme tu spoustu spořádaných rodin, kdy pracují i jejich děti. Ale uplatnění těch sociálně slabých na trhu práce je mizivé. Řešilo se to tu formou veřejně prospěšných prací (VPP) přes úřad práce, to bylo úžasné. To považuji za řešení pro lidi, kteří nemají na trhu práce co nabídnout. Práce ve městě je mnoho, bylo to dotované a zaměstnávali jsme několik desítek lidí. A na městě to bylo vidět. Ti lidé byli rádi, že mají práci, ale bohužel s vládními škrty došlo i na ně. Nyní zaměstnáváme pouze dva a to jen na tři měsíce. Tady vidím obrovskou rezervu. Já stojím nohama na zemi. Byli bychom rádi, kdyby přijel investor a postavil tu továrnu pro 300 lidí, ale to asi těžko.

E15: Jakou práci dělali lidé přes VPP?

Dělnickou. Úklid ve městě, údržba zeleně, někteří měli školení třeba na sekání trávy, manipulaci s pilou.

E15: To platil úřad práce?

Ano.

E15: Jaké vidíte možnosti integrace Romů?

To je tu už 50 let a zatím nikomu se to nepodařilo. Je to velice složité. Já si kladu otázku, jestli jsme se jich někdy v minulosti zeptali, jestli oni se chtějí integrovat. My jim vnucujeme náš styl života a dostali jsme se tam, kde jsme.

E15: Jak využíváte vládní peníze pro sociální prevenci?

Máme projekt na prevenci kriminality. Každý rok pořádáme letní tábor pro sociálně slabé, převážně romské děti. Jsme zapojení do programu zaměstnanosti přes Agenturu pro sociální začleňování. Budeme nabírat dva asistenty prevence kriminality k městské policii, smlouvy jsou připravené, čekáme na doklad, že dotace proběhne.

KonfliktyKonflikty | Anna Vackova

E15: Jaké zkušenosti máte s Agenturou pro sociální začleňování?

Spolupracujeme dva roky. Agentura provádí poradenskou činnost. Nabízí projekty, právě pro zaměstnanost. V současné době je ale prezentovaná jako agentura, která musí řešit problém. Ona ho ale řeší do budoucna, ne teď, aktuálně.

E15: Co by vám tedy pomohlo? Změny v zákonech?

Občané mě oslovují dnes a denně a chtějí radikální řešení, všichni víme, o čem je řeč…

E15: Co říkají?

Zastavit přísun nepřizpůsobivých a problémové vystěhovat. Což by bylo nejjednodušší a já je chápu. Žádný starosta ale ty páky nemá a touhle cestou jít nemůžeme. Navrhli jsme desatero, byli tu politici, ministr vnitra, skutečně se tím intenzivně zabýváme, protože to není jen problém Šluknovského výběžku. Ty problémy už vykrystalizovaly jinde, teď konečně je na čase s tím něco dělat. Musíme prostě využít toho, co se osvědčilo, nic nového tu nevymyslíme.

E15: Kde berete inspiraci?

Ředitel litvínovské městské policie nám poskytl praktické rady. Změna legislativy je sice hezká věc, ale to je běh na dlouhou trať. To se bavíme o letech. Práce zůstane na úřadech, na policii. Plán máme. V Litvínově razí cestu nulové tolerance, což mě se líbí velice.

E15: Co konkrétně vám pan Klika poradil?

Zaprvé zdůraznil, že je to důsledná a znovu důsledná dlouhodobá práce v problémových lokalitách. V první řadě zmapování těch lokalit, abychom měli přesný přehled o tom, kolik lidí tam bydlí, v jakých podmínkách, zda jsou vedeni na úřadu práce, zda jsou tu legálně, zda posílají děti do školy atd. Tahle práce nám tu zůstane. Změna zákonů je fajn, ale nemůžeme čekat dva roky.

E15: Jak si představujete nulovou toleranci v praxi?

Když někdo něco provede, tak bez rozdílu, všichni musí dodržovat pravidla úplně stejně. Bez rozdílu pleti.

E15: Jde tedy o zpřísnění…

My tu hovoříme o zpřísnění, přitom my slušní ta pravidla dodržujeme a přísná nám vůbec nepřijdou. Je to spíš vyžadování toho, co je standard. Aby to nebylo bráno, že tady šijeme nějaký bič, to ne.

DemonstrujícíDemonstrující | Anna Vackova

E15: Jsou mezi sociálně slabými i příslušníci majority?

Samozřejmě ano. Nevýhodou je, že většinu tvoří Romové a pak se to hází do jednoho pytle a to já nerada. My tady máme mnoho Romů slušných. Ale problém, co nám tu vyvstal s agresivitou, je problém mladých. Je to jiná generace.

E15: Jak se dají tito mladí změnit?

Co si budeme povídat, osobnost člověka, jeho charakter, je hotová ve 12 letech. Dvacetiletého kluka, co páchá trestné činy, kdo ho má vychovat, když to neudělala jeho rodina? To si řekněme na rovinu. Ono se to pak přehazuje na stát, na radnici, ale základ je v rodině. Co máme dělat s těma osmnáctiletýma klukama? Ta nabízená ruka tu je, ale musí být vůle druhé strany.

E15: Myslíte, že k něčemu pomůžou pochody nespokojených obyvatel?

Ten první projev nespokojenosti, ty lidi chápu. Je to tu poprvé, nikdo to tu nepamatuje, lidi se tu cítí ohrožení. Pokud máte na mysli pochody neonacistů, to už je důsledek a samozřejmě je mi jasné, že tyto projevy řešení nepomohou. Budou tam řečeny slogany, které lidi chtějí slyšet. Oni nabídnou A, tedy chceme, ale už ne B, tedy co udělat a jestli to je možné, legální. Maximálně se tu poperou a my tu pak musíme žít dál.