Prahu považuje za svůj druhý domov a pravidelně se sem vrací. Pravnuk zakladatele globální obuvnické firmy Baťa dnes vede svou vlastní značku Mount Gele Gear (MGG) zaměřenou na zimní a lyžařské oblečení a do rodinné firmy se zatím vracet nehodlá. Investuje také do českých startupů. „Hodně mě zajímá česká ekonomika. Zabývám se tím, proč se ani po třiceti letech od revoluce nepodařilo českou ekonomiku povznést na úroveň západní Evropy,” přemýšlí Thomas Archer Baťa v rozhovoru pro E15.cz, který poskytl u příležitosti své přednášky na Anglo-Americké univerzitě v Praze.
Naposledy jsme se viděli před pěti lety. Tehdy jste byl šéfem marketingu firmy Baťa a působil jste v Praze na Václavském náměstí. Co se od té doby změnilo?
Změnilo se toho docela dost. Už jen když si vezmu globální pandemii a mezinárodní dění teď. Když jsme se naposledy potkali, byl jsem CMO (chief marketing officer - pozn. red.) - měl jsem na starosti marketing Bati a také produktový vývoj pro celou skupinu v globálním měřítku. Pak jsem měl chuť udělat něco trochu jiného, tak jsem se vrátil na půl roku do školy, studoval jsem Harvard Business School. Potkal jsem se tam s byznysmeny a s lidmi, kteří byli ve stejné situaci jako já.
Umožnilo mi to hodně přemýšlet o sobě a zhodnotit, co bych vlastně chtěl dělat dál. Jak víte, velmi mě zajímá podnikání, životní prostředí a také pracovní podmínky lidí. Chtěl jsem to nějak spojit.
Rozhodl jste se tedy pro vlastní projekt?
Ano. Neřekl bych úplně, že jsem se chtěl vrátit ke kořenům naší rodiny, ale chtěl jsem prostě začít něco od nuly. Baťa je velmi stará společnost s velkým odkazem, je příliš velká a má příliš zaměstnanců.
Takže jste chtěl dělat od nuly byznys, který už nebude masovou produkcí?
Ano, chtěl jsem to zkusit. Začít něco nového, vytvořit něco, do čeho budu moci vkládat svou energii. Něco menšího, něco více orientovaného právě na životní prostředí a udržitelnost. Proto jsem založil značku Mount Gele Gear (MGG). Mým cílem je poučit lidi o tom, jaká je jejich opravdová uhlíková stopa, co se týče módy. Chtěl jsem radikální transparentost ohledně původu a složení výrobků. Aby si zákazník mohl najít jakýkoliv detail o tom oblečení, které si kupuje. Stejně jako u jídla. Aby zjistil, jak je placen zaměstnanec, který to oblečení vyrobil. Z jakých recyklovaných materiálů to oblečení pochází.
Chci, aby si lidé více tyto věci uvědomovali. Jakmile začnete tvořit takový byznys, je jasné, že to budou muset být prémiové výrobky. Musíte platit víc zaměstnancům a tak dále. Stejně jako udržitelné jídlo bývá dražší. Ale s časem se ta cena postupně srovná. A to je i náš současný cíl. Chceme jít s cenou postupně dolů a zpřístupnit většímu počtu lidí všechny naše výrobky. Považoval bych za úspěch, kdyby nás v té radikální transparentnosti napodobily i další oděvní značky.
Chtěl bych, aby taky zmizel ten falešný boj za ekologii. Jistě si pamatujete, že před pár lety dorazila i do Česka papírová brčka, která měla být ekologičtější než ta plastová. Jenže nejsou, protože jejich výroba vyžaduje více energie než výroba těch plastových. Řešením je zkrátka nepoužívat brčka vůbec. Takové malé změny v životě lidí mohou mít velký dopad na celý svět. Věřím, že lidé časem své návyky změní a my se chceme zaměřit na ty, kteří pravděpodobně budou ti první, kteří tu důležitou změnu ve svém životě udělají.
Nezvažoval jste, že byste firmu MGG založil v rámci společnosti Baťa?
Bylo nutné ji založit mimo Baťu. Nechtěl jsem být nutně jediným vlastníkem MGG a velmi rád bych jednou tu firmu uvedl na burzu. Hodně věřím na byznys, na kterém se podílí více lidí, kde na vás tlačí trh, což ve velké uzavřené společnosti není možné uskutečnit. Chtěl jsem, aby ta firma rostla svou vlastní cestou.
Proč jste se rozhodl založit zrovna značku zaměřenou na zimní a lyžařské oblečení?
Má to dva důvody. Ten první je má vlastní láska k horám a zadruhé právě tento druh oblečení kupují lidé, kteří kladou důraz na udržitelnost, jelikož na vlastní oči vidí roztávající ledovce. A zároveň mívají více peněz. Jsou early adopters (lidé otevření novým technologiím či výrobkům - pozn. red.).
Oblečení vyrábíte i v České republice?
Zhruba 70 procent našeho zboží vyrábíme v Česku, a to na dvou místech: jedno je na jižní Moravě a druhé v severních Čechách. A už hledáme v Česku třetí místo. Výroba v Česku nám vyhovuje z několika důvodů. Je tu dobré know-how, co se týče textilního průmyslu, výroba je velmi konkurenceshopná, co se týče nákladů, a je blízko trhům, kde oblečení prodáváme.
A také tu máte osobní vazby, že?
Ano, mám tu kontakty na šikovné lidi. Vedle Česka vyrábíme některé oblečení také v Turecku. Chci rozhodně zachovat výrobu v Evropu, potažmo v Turecku. Nemám nic proti Číně ani Indii, ale jsem přesvědčen, že musíme vytvořit silné pouto mezi lidmi, které to zboží vyrábí, a těmi, kteří si ho kupují. A pokud jsou obě ty skupiny blízko sebe, je to lepší. Lépe si lze představit, že za tím zbožím je lidská práce.
V posledních dvou letech se také podstatně změnily vzorce dodavatelských řetězců. Vnímáte jistý trend deglobalizace a přesunu výroby zpět tam, kde se to zboží prodává?
Spíš než deglobalizace bych to pojmenoval jako regionalizace. Myslím, že ve světě vznikají politicko-obchodní bloky. Představa, že pomocí ekonomické integrace se například Čína stane klasickou západní demokracií, se ukázala jako lichá. Nefandím tomu, že bychom s Čínou měli teď ty vazby přesekat, diskuse a vzájemné ovlivňování je velmi důležité. Ale měli bychom trvat na nějakých standardech zboží, které v Evropě prodáváme. I zboží, které se vyrábí mimo Evropu, by mělo tyto standardy splňovat. To byla velká chyba, kterou přinesla globalizace. Nutili jsme evropské a americké výrobce splňovat náročné normy, co se týče životního prostředí, pracovní síly a dalších věcí, ale zároveň jsme umožnili import zboží ze zemí, které si s těmito požadavky nedělaly žádné starosti. Je ostuda, že jsme to dopustili.
Chcete rozšiřovat nabídku i na jiné typy oblečení? Počítáte s expanzí na další trhy?
Ano, momentálně prodáváme jen ve Švýcarsku, USA, Kanadě a Velké Británii. E-commerce je zatím jen malá část našeho byznysu. Většina zboží se stále prodává v kamenných obchodech. Chceme rozšiřovat také paletu výrobků, brzy nabídneme třeba košile z recyklovaného materiálu, které vyvíjíme tady v Česku. Chceme se také stát partnery jiných značek při výrobě udržitelného oblečení.
Soustředíte se na vlastní značku a v managementu Bati už není žádný člen rodiny. Je dnes ještě Baťa rodinnou firmou?
Máte pravdu, momentálně nikoho z rodiny ve vedení nemáme. Ale Baťu stále vlastní naše rodina. Takže stále je to rodina, která vybírá jednotlivé manažery. Je otázka, co vlastně rodinná firma znamená, když už jste několikátá generace a celá rodina čítá asi padesát nebo šedesát lidí různého věku a zájmů. To si musíme ujasnit.
Takže se neplánujete vrátit do rodinného byznysu?
Podívejte, jsem teď velmi šťastný s tím, co dělám. Myslím, že svou energii vynakládám dobře. Také investuju hodně času i peněz do mladých společností. Pomáhám start-upům s důrazem na udržitelnost růst.
Investujete i do českých start-upů?
Ano, do několika. V Česku jsem investoval například do módního obchodu Freshlabels a také do výrobce menstruačních kalhotek Snuggs. Chci těmto dvěma firmám, které mám osobně moc rád, pomoci vyrůst i mimo Česko. Trávím s jejich zakladateli hodně času.
Investujete sám nebo prostřednictvím investičního fondu?
Skrze investiční fond (ve Freshlabels má podíl fond Tensor ventures, ve Snuggs pak fond Nation 1 - pozn. red.). Věřím, že brzy přibudou v Česku další projekty, do nichž budu investovat. Věřím, že se v Česku v budoucnu zrodí padesátka nových Baťů. A bude to dobré pro celou zemi.
Hodně mě zajímá česká ekonomika. Zabývám se tím, proč se ani po třiceti letech od revoluce nepodařilo českou ekonomiku povznést na úroveň západní Evropy. Myslím, že je to kvůli tomu, že je v Česku stále velmi málo podnikatelů, kteří by byli úspěšní v zahraničí. Švédsko nebo Švýcarsko jich zkrátka mají více, ačkoliv jsou to menší země. A není to tím, že by v Česku bylo méně chytrých lidí, je to kvůli tomu, že nemají vhodné kapitálové a investiční prostředí k tomu, aby se jim to povedlo.
Nejsou v Česku také byrokratické a legislativní překážky, které brání tomu, aby se to povedlo?
Určitě je tu stále mnoho překážek, ale vezměte si příklad Švédska, které je v mezinárodním byznysu velmi úspěšné, přestože je to země známá pro své byrokratické překážky. Takže v tom to úplně nebude. Podle mě je to nedostatek kapitálu a také pohodlnost, se kterou čeští vlastníci své firmy prodávají na Západ. To se musí změnit. Už vidím více českých investorů, kteří podporují zdejší firmy, a chci být u toho také.
Thomas Archer Baťa (35)
Narodil se v Torontu v Kanadě, vyrůstal ve Švýcarsku. Vystudoval politologii na Univerzitě v Edinburghu, studoval Harvard Business School. Pracoval rok ve společnosti H&M, později ve společnosti Nike. V roce 2011 vedl několik měsíců obchod Baťa na Václavském náměstí v Praze, kam v roce 2016 přesídlil globální marketingové oddělení, jehož se stal šéfem. V roce 2019 založil ve Švýcarsku svou vlastní značku Mount Gele Gear (MGG). Je koordinátorem aktivit rodinné nadace Friends of Bata, členem správní rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a členem správní rady organizace JA Czech podporující mladé podnikatele.
