Veřejný prostor a soudržnost společnosti spolu souvisejí, říká developer Luděk Sekyra

Luděk Sekyra, Sekyra group

Luděk Sekyra, Sekyra group Zdroj: E15 Michael Tomeš

Vizualizace jižní části projektu Smíchov City, kde bude rozsáhlý kampus České spořitelny.
Vizualizace jižní části projektu Smíchov City, kde bude rozsáhlý kampus České spořitelny.
Vizualizace jižní části projektu Smíchov City, kde bude rozsáhlý kampus České spořitelny.
Vizualizace jižní části projektu Smíchov City, kde bude rozsáhlý kampus České spořitelny.
Vizualizace jižní části projektu Smíchov City, kde bude rozsáhlý kampus České spořitelny.
28
Fotogalerie

Filozofie ho provází celý život. Na půdu světových univerzit ovšem nevstoupil jako student nebo profesor, ale jako filantrop. „Chci český veřejný život provázat s intelektuální diskuzí, která vládne na Západě,“ popisuje Luděk Sekyra svůj záměr.

Vaše nadace letos věnovala Oxfordu sto milionů korun na podporu morální filozofie. Univerzita jako ocenění příspěvku přejmenovala po 400 letech nejstarší profesuru filozofie na „Sekyra and White’s Professorship of Moral Philosophy“. Proč vlastně investujete do filozofie?

K filozofii jsem měl vždy blízko. Na vysoké škole jsem studoval právní filozofii, a přestože jsem se jí akademicky věnoval jen omezený čas, vždy byla mým koníčkem. Postupně se můj zájem přesunul právě k morální filozofii.

Věnujete se filozofii i aktivně?

Zrovna pracuji na knize, která je koncepčně téměř hotová. Zabývá se principem reciprocity, který je klíčovým pojmem individuální morálky i veřejného prostoru. Jeho podstatou je zásada „dělej tomu druhému jen to, co bys chtěl, aby on dělal tobě“. Jenže to není tak jednoduché. Nedisponujeme všichni stejnými možnostmi, reciprocita tedy nemůže být vždy symetrická. Například děti cizích lidí nebo hendikepovaní nemohou vždy oplácet stejným způsobem. Přitom každý z nás se jednou za čas octne na místě toho slabšího. Tomu se ve své knize také věnuji.

Dalším tématem je přetrvávání univerzálních lidských hodnot, které se projevují v podobě morálních a politických ideálů, například péče o druhého nebo starosti o ekologii. To vše napomáhá soudržnosti společnosti, která dnes chybí. Otázka, jak prožít dobrý život, by se neměla klást jen ze subjektivního hlediska jednotlivce, ale i objektivně z hlediska blahobytu společnosti jako celku.

Prahu čekají v příštích letech velké změny

Video placeholde
• Videohub

Nejsou tyto úvahy o vzájemné pomoci v rozporu s cílem podnikatele?

Podnikatelská racionalita má instrumentální charakter. Jako podnikatel musím dosahovat stanovených cílů a výsledků. Naopak hodnotová mentalita je založena na univerzálních principech, které je třeba prosazovat bez ohledu na to, co mi způsobí a zda mi přinesou nějaký zisk. A to je pro podnikatele velká výzva. V developerském projektu toto napětí představuje vztah mezi maximalizací výnosného komerčního prostoru a rozsahem neziskového veřejného prostoru.

Chcete si přečíst celý článek z posledního magazínu?

Předplaťte si E15

Objednejte si Magazín E15: Jak dosáhnout nesmrtelnosti

Přihlaste se ke svému účtu

V Praze teď stavíme tři velké čtvrti. Součástí všech je integrující sdílený prostor, a to často na úkor výnosnosti. Veřejný prostor totiž stmeluje lidi a vytváří sociální kapitál, díky němuž se lidé, kteří tam bydlí, cítí jako příslušníci širšího společenství. Naším cílem je vzbudit zájem o komunitní život, obzvlášť u mladé generace. Chceme mladé lidi podpořit v tom, aby opustili pohodlí domova, různé internetové či filtrační bubliny, vkročili do veřejného života a začali ho ovlivňovat. Mohou tak bránit polarizaci a tím přispět k rozvoji společenské soudržnosti.

Máte pocit, že lidé, a obzvlášť podnikatelé, kteří se zajímají o morální filozofii, se chovají morálněji než běžní lidé?

Řekl bych že ano, pěstují si tak zvýšený smysl pro odpovědnost. Ale to neznamená, že jsou to morální hrdinové schopní obětovat se za ideály.

Galerie: Takto plánuje Sekyra proměnit Smíchov

Známé morální dilema, kterému se říká „tramvajové“, popisuje situaci, kdy po kolejích jede nezastavitelná tramvaj. Ve směru jízdy je na trati pět pracujících, kteří nemohou uhnout. Na vedlejší trati, kam je možné tramvaj odklonit, se nachází jeden člověk. Odkloníte tramvaj?

Morální dilema je v tom, že kaž­dá volba je z určitého pohledu špatná. Toto je jedno z nejslavnějších, které poprvé nastolila oxfordská profesorka Philippa Footová. Většina lidí včetně mě by tu výhybku pravděpodobně přehodila. Jsou však i jiná dilemata, která se od toho odvíjejí – například když nelze pomoci všem a musíte se rozhodnout, zda zachránit své topící se dítě, či pět dětí cizích. Případně jak nastavit umělou inteligenci u samořídicích aut – dát v případě hrozící srážky přednost záchraně cestujících, nebo chodců?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!