Vícerychlostní Evropa je už dnes realitou, říká muž, který chce nahradit Junckera | E15.cz

Vše o vizionářích

Vše o vizionářích Vstoupit do speciálu

Vícerychlostní Evropa je už dnes realitou, říká muž, který chce nahradit Junckera

Nguyen Thuong Ly

Nguyen Thuong Ly

Německý politik a vedoucí kandidát Evropské lidové strany Manfred Weber se chce stát novým předsedou Evropské komise. Nahradil by tak lucemburského šéfa komise Jean-Claude Junckera. Voličům, kteří budou skrze své europoslance volit i předsedu komise, slibuje posílení zahraniční politiky a obchodu. Prosazuje vícerychlostní Evropu, někde ale větší integraci nepodporuje. „V některých oblastech to unie s legislativou přehnala. Například s byrokracií pro naše malé a střední podniky,“ řekl Weber v rozhovoru pro deník E15.

Vaším cílem je přiblížit Evropu lidem. V České republice se ale o unii příliš nezajímají, většina z nich nechodí k volbám a často ani neznají své europoslance. Jak to chcete změnit?

Jediným způsobem, jak zatraktivnit volby, je dát lidem alternativní politická témata. Proto naše evropská politická strana, Evropská lidová strana, začíná hlavní fázi své kampaně konkrétními sliby. Například říkáme, že Turecko nemůže být součástí Evropské unie. Pokud bych se stal předsedou Evropské komise, zastavím přístupové rozhovory mezi EU a Tureckem. Musíme jasně definovat hranice Evropy. Ostatní strany jsou však pro přístup Turecka. Ukazujeme zde proto alternativy. Na druhou stranu Evropa musí být kontinent s humanitárním přístupem, pokud tu máme uprchlíky, musíme se o ně postarat.

Druhým tématem je obchodní politika, chceme rozvíjet obchodování s Kanadou, Japonskem nebo Mexikem. Můj poslanecký klub byl vždy pro uzavírání obchodních dohod. Oproti tomu Zelení nebo Piráti byli vždy proti tomuto konceptu. Voliči se musí rozhodnout: chtějí Evropu otevřenou zahraničnímu obchodu, nebo chtějí kolem Evropy vytvořit obchodní hranice a neuzavírat žádné další dohody? Takže nabízení alternativ, to je ta metoda.

Tedy nabízení jednodušších, srozumitelných témat.

Ano, přesně tak. Také bych chtěl změnit dnešní krizový způsob myšlení. Dnes v Evropě pořád mluvíme o zvládání krizí, o krizi eura, migrační krizi, krize spojené s brexitem. Chtěl bych otevřít novou kapitolu optimismu a naděje. Chci lidem ukázat, co můžeme dokázat, pokud budeme pracovat společně jako Evropané. Pokud spojíme své síly, můžeme být velmi silní.

Dvacet let dělám Brusel a trochu jsem vystřízlivěla, říká Dita Charanzová

Právě migrační krize ale rozděluje Evropu. Například kvóty jsou něco, co kritizuje řada zemí včetně české vlády.

Naše migrační politika je jasná, nejdůležitější jsou přísné hraniční kontroly. Podporujeme posílení pohraniční stráže, aby Frontex měl do budoucna deset tisíc členů. Jsme ale také křesťanští demokraté, cítíme zodpovědnost. Musíme garantovat, že každá země přispěje svým dílem k řešení situace. Nemyslím si, že při současném rozložení politických sil je možné prosadit povinné kvóty pro přijímání uprchlíků.

Čeho ale můžeme dosáhnout je model, který připravilo rakouské předsednictví, a to je flexibilní solidarita. Ať se země na národní úrovni samy rozhodnou, jakým způsobem se zapojí. Například pro Německo ani Českou republiku není důležitá otázka investic do hraničních kontrol, protože u nás nejsou vnější hranice unie. Můžeme ale najít jiné mechanismy, například přispět na humanitární akce v Sýrii. Takže řešení by mělo být na národní úrovni, ne v Bruselu. Jedno ale musí být jasné – nikdo nesmí říct, že ho to nezajímá a nechce se starat. To je rétorika extremistů.

Jste pro větší integraci Evropy? I na úkor národních zájmů?

Jsme v tomto velmi pragmatičtí. Chceme nejprve zhodnotit, kde tato integrace má smysl, v jakých oblastech je o ni zájem. Jsou zde oblasti, v nichž potřebujeme méně Evropy. Chci pozvat zástupce všech národních parlamentů, abychom na evropské úrovni diskutovali, jaká témata bychom mohli vrátit z Bruselu na národní úroveň, do České republiky nebo do Rakouska. V některých oblastech unie zašla s legislativou příliš daleko. Například pro naše malé a střední podniky jsme zavedli příliš regulace. Chtěl bych Evropu, která je v tomto opatrnější.

Na druhou stranu jsou tu oblasti, například zahraniční politika, náš postoj k Číně, Rusku, Spojeným státům, kde musíme spojit naše síly a kde je potřeba více Evropy. Jsou tu tedy oblasti, kde potřebujeme méně Evropy a oblasti, kde je tomu naopak. V budoucnu v tomto musíme být pragmatičtí.

Nové unijní země sledují s nervozitou nastolení dvourychlostní Evropy.

Do jisté míry už tu vícerychlostní Evropa je, máme eurozónu, Schengen. Trošku to obrátím. Jak jsem řekl, zahraniční politika je něco, kde potřebujeme více jednoty a zodpovědnosti. Potřebujeme jednotný a udržitelný přístup k Číně, Rusku nebo například Venezuele, kde italský parlament dokázal nedávno na několik týdnů zablokovat přijetí jednotného unijního stanoviska.

Brexit není czexit. Co fungovalo u nás, nemusí fungovat jinde, říká britský velvyslanec

Ta potřeba jednomyslého hlasování v zahraničních otázkách blokuje mnoho rozhodnutí a Evropa pak na globální úrovni vypadá jako slabý partner. To je důvod, proč už nechci akceptovat, že jedna vláda, dokonce jedna národní strana, může zablokovat celý kontinent. Pokud někdo nesouhlasí, to je v pořádku. Ale jestli chce zbytek jít dopředu, musí mít právo to udělat. Kromě zahraniční politiky je to důležité ještě v oblasti společné obrany.

Jdou ty rozdíly mezi východem a západem překonat?

Osobně mě dnešní rozdělování Evropy, které se v posledních letech prohloubilo, velmi trápí. Oslavíme patnáct let od doby, kdy došlo k velkému rozšíření unie. V příštích letech se musíme rozhodnout, zda ke sjednocení dojde i mentálně, nejen formálně. Začíná to uvědoměním si, že neexistuje východ, západ, sever, jih, velká nebo malá země. Jsou zde jen Evropané. Druhým principem je respekt, musíme si navzájem naslouchat.

Dám příklad. Velké napětí způsobila migrační krize. Jsem europoslancem už patnáct let a jednu dobu jsem se věnoval domácí politice, migraci a bezpečnosti. A pamatuji si, že německá vláda před rokem 2015 odmítala návrhy Řecka a Itálie, že je potřeba zavést nějaký solidární mechanismus. Berlín říkal, že to není jeho problém. Po roce 2015, kdy do Německa přišlo milion uprchlíků, naše vláda najednou otočila a začala silně prosazovat solidaritu. To bylo od německé vlády velmi egoistické, není to evropské myšlení, a to musíme změnit.

Co se týká zahraniční politiky, poměrně ochladly vztahy se Spojenými státy. Především poté, co americký prezident Donald Trump uvalil clo na dovoz oceli a hliníku. Co takovému protekcionismu říkáte?

Je to extrémně nebezpečné. Naši američtí přátelé nasadili velmi agresivní tón. Chci zdůraznit, že jsou to stále naši přátelé, stále máme stejné hodnoty a představy o tom, jak by měla společnost fungovat. Ale potřebujeme férové jednání. Nebudeme akceptovat situaci, kdy nám Amerika rozkazuje, jak se máme chovat. Musíme společně zasednout k jednomu stolu.

Evropská unie je v současné době ekonomicky silnější než USA. Chceme proto najít řešení obchodních problémů, jako jsou cla, na základě rovnocenných jednání a vzájemného respektu. Pokud Donald Trump aktivuje další cla, například na automobilový průmysl, musí počítat s tím, že musíme zareagovat. Nikdo to nechce udělat, ale v případě jednostranného rozhodnutí USA do toho budeme nuceni.

Není to o národních zájmech, říká europoslanec Pavel Telička

Německá ekonomika zpomaluje, což ovlivní i ekonomiky dalších členských zemí a celé unie. Jak to chcete řešit, pokud se stanete předsedou komise?

Momentálně máme velmi pozitivní ekonomickou situaci, na kterou můžeme být hrdí. Není to pouze úspěch Česka nebo Rakouska. Je to společný úspěch celé Evropy. V celé eurozóně a Evropské unii jsme svědky velmi pozitivního ekonomického vývoje. Je to naším společným úspěchem posledních let. Předpovědi jsou nyní ale velmi negativní. Jsou zde tři pilíře, které musíme rozvíjet.

Do budoucna můžeme nadále počítat s jednotným trhem pro 440 milionů Evropanů, dnes tedy již bez Britů. Ti tvoří velmi silný trh se silným kapitálem. Pokud se nám podaří snížit ekonomickou zátěž a vytvoříme skutečný jednotný trh například se službami nebo v digitální ekonomice, pokud vytvoříme skutečný evropský trh, můžeme růst na základě našich vlastních sil. Nebudeme pak potřebovat Ameriku, Čínu nebo Afriku. Musíme stavět na vlastních silách.

Glosa Martina Čabana: Lídr na chvostu

Za druhé potřebujeme více investovat do moderní infrastruktury. Na evropské úrovni k tomu již máme k dispozici takzvaný Junckerův plán, který je velmi úspěšným modelem. Na tom bych rád v budoucnu stavěl. Potřebujeme investovat například do 5G sítí a tak dále. Třetím pilířem je obchodní politika. Evropa musí být připravena uzavírat další obchodní dohody, protože obchod vytváří příležitosti a pracovní místa.

Jste takzvaným spitzenkandidátem Evropské lidové strany, tedy v případě úspěchu vaší frakce prvním kandidátem na předsedu Evropské komise. Ozývají se ale hlasy, že právo nominovat předsedu komise by se měla vrátit premiérům v Radě EU, někteří preferují za nového předsedu brexitového vyjednavače Michela Barniera.

Před pěti lety jsme poprvé tento koncept vyzkoušeli, dali jsme lidem možnost vybrat si mezi kandidáty na předsedu komise. Jsem hluboce přesvědčen, že je třeba více demokracie v Evropě. To znamená, aby lidé znali konkrétní kandidáty na starostu, premiéra a tak dále. Chceme stejný princip uplatnit i na evropské úrovni. Byl jsem nominován stovkami delegátů ELS a nemůžeme po volbách říct, že to bylo jen pro srandu. Rada nemůže po volbách říct, že jí nezáleží na názoru nejsilnější frakce. Pokud rada nebude nominaci Evropského parlamentu respektovat, tak to povede k velké institucionální krizi v Evropské unii.

Manfred Weber (46)
Bavorský politik je poslancem Evropského parlamentu už patnáct let. V roce 2014 se stal nejmladším předsedou parlamentní frakce v historii, a to Evropské lidové strany (ELS). V Bruselu zastupuje Křesťanskou-sociální unii v Bavorsku (CSU). Letos se rozhodl kandidovat na předsedu Evropské komise a na sjezdu ELS získal drtivou podporu delegátů. Vystudoval fyzikální technologie v Mnichově. Je ženatý.

Zemanovi bych vysvětlil rizika odchodu z EU, říká  slovenský prezidentský kandidát Maroš Šefčovič

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!