Zábavní magnát Rattaj: Učím Rakušany obchodovat

Igor Rattaj

Igor Rattaj Zdroj: Michael Tomeš/E15

Igor Rattaj
Igor Rattaj
Společnost Tatry mountain resorts (TMR) oznámila novou akvizici v Rakousku. Od  května patří do jejího portfolia horské středisko Muttereralm u Innsbrucku.
Společnost Tatry mountain resorts (TMR) oznámila novou akvizici v Rakousku. Od  května patří do jejího portfolia horské středisko Muttereralm u Innsbrucku.
Společnost Tatry mountain resorts (TMR) oznámila novou akvizici v Rakousku. Od  května patří do jejího portfolia horské středisko Muttereralm u Innsbrucku.
7
Fotogalerie

Letošní zima naučila provozovatele lyžařských areálů hodně šetřit. Byť napadlo nejvíce sněhu za uplynulých sedm let, horské svahy zůstaly kvůli pandemii prázdné. Vleky a lanovky stály. A vyhlídky nejsou nejlepší ani teď „Bojím se, že po bujarém létu přijde tvrdé podzimní probuzení s další vlnou pandemie,“ říká miliardář Igor Rattaj, spolumajitel společnosti Tatry Mountain Resorts, která nedávno přikoupila menší lyžařské středisko u rakouského Innsbrucku. 

Před týdnem jste se nechal očkovat proti Covidu-19. Jak vás pandemie poznamenala?

Mě osobně zasáhla velmi výrazně. Dva týdny jsem ležel v nemocnici na kyslíku, protože jsem prodělal těžší průběh onemocnění. Už proto jsem se nechal očkovat a i reakce na očkování byla silnější. V žádném případě proto covid nepodceňuji. Celkem jsem si sáhl na dno sil.

Odrazil se lockdown i ve vašem hlavním byznysu, který je spojený s provozováním horských středisek v několika evropských zemích?

Stejně jako mě to postihlo i firmu TMR, která je se mnou nejvíc spojená. Z celého byznysu, který mohla mít za letošní zimu, měla prdlajs. Na Slovensku horská střediska fungovala pár dní na přelomu dubna a května a to bylo vlastně na horách bývalého Československa všechno. Z hlediska tržeb, které mohla přinést normální sezóna, tak je to veliká škoda.

Můžete po zmařené sezóně srovnat přístup jednotlivých zemí, kde podnikáte k podpoře uzavřených areálů?

To samozřejmě můžu a chci. Přístup se opravdu výrazně lišil v Polsku, Česku, Slovensku i Rakousku. Virus je stejný, ale opatření byla diametrálně jiná. Přístup, který se týká odškodnění, je také odlišný. Rakousko dalo velmi transparentně peníze na celý cestovní ruch, který je pro něj důležitý. Podle tržeb z předchozího roku byl nárok na odškodnění plus kurzarbeit a kompenzace nájemného. Poláci, když byli nucení dát odškodnění, raději otevřeli na měsíc areály. Vyznamenalo se také Česko a Slovensko. V Česku nějaké odškodnění přišlo, ale týká se převážně malých areálů, které na odškodnění vydělaly a velké areály prodělaly. Na Slovensku je to ještě horší. Tam jsme nedostali vůbec nic a malé areály získaly pouze drobné dotace. Takže katastrofa. Jsou to politická rozhodnutí od stolu, s nulovou vazbou na realitu. V Česku se navíc blíží volby, tak jsou stále populističtější a iracionálnější. Bohužel to nikdo nezmění a populistická rozhodnutí nás čekají celé léto.

Hovoříte o katastrofě. Jak je na tom společnost TMR po této „nesezóně“?

Není to dobré, ale naučili jsme se hodně šetřit. Museli jsme dokonce propustit část zaměstnanců v každé zemi, kde působíme. Šli jsme na minimum a hybernovali. Hlavní ale je, že akcionáři a držitelé dluhopisů nás podrželi a dali nám překlenovací úvěr, který pomohl k přežití, protože ani česká, ani slovenská vláda nám toho moc nedaly.

O kolik jste přišli na tržbách a jaká je ztráta?

Na tržbách jsme přišli asi o dvě miliardy korun. Ztrátu zatím nemáme vyčíslenou, protože nějaké malé tržby jsme udělali, ale nutné náklady přesáhly miliardu korun.

Máte nějaký odhad, kdy se horská středika z pandemie vzpamatují?

Nevím. Léto asi bude bujaré. Všichni se po lockdownu rozběhnou do přírody, vyrazí do Chorvatska a jinam k moři. Tam se nakazí a vrátí a v zimě bude další vlna. To bude opravdová katastrofa. Možná by stálo za to, aby se vlády v Česku a na Slovensku již nyní zabývaly plány a opatřeními na zimní sezónu. A poučily se z minulé zimy, kdy to v Rakousku a Polsku fungovalo a nebyl problém. Ve Švýcarsku horské areály s jasně danými bezpečnostními opatřeními fungovaly a lyžovalo se. Na otevřené sedačkové lanovce je možnost přenosu nákazy opravdu minimální. Myslím si, že se dá v současné chvíli i s pomocí dat ze zemí, kde areály fungovaly nastavit model, abychom mohli zvládnout příští zimní sezónu i v Česku a na Slovensku. Protože nevěřím tomu, že to bude normální zima bez nové vlny pandemie.

Jsou vůbec jednotlivé státy schopné spolupracovat a dělit se o získaná data?

V Česku je situace limitovaná podzimními volbami. Takže žádná smysluplná praktická opatření nebudou. Dojde jen k politickým krokům, takže můžeme očekávat nejhorší. A, že by si slovenská a česká vláda vyměnily data, je zbytečné, protože ani jedna, ani druhá nekonala žádné adekvátní kroky, které by mohla sdílet. Ale mohly by se podívat do Německa či Rakouska, jak pracovaly tamní vlády a jaké kroky dělaly na záchranu ekonomiky.

V Rakousku je i vaše poslední akvizice na ledovci, kde provoz funguje. Jaký má pro TMR středisko význam? Budete v nákupech pokračovat?

Nyní se ukazuje, že ledovec byla velice dobrá volba a příležitost, která doplní jinak prakticky zmařenou sezónu. Akvizice menšího střediska u Innsbrucku byla dohodnutá před pandemií a musela se dokončit. Ani to nebylo finančně náročné a my se dostali do Tyrolska. Ale vzhledem ke koroně a současné situaci již v dalších akvizicích pokračovat nechci. V Rakousku ovšem chceme zintenzivnit naše působení zejména obchodně. To znamená prodej skipasů do jiných areálů, kde chceme navázat obchodní spolupráci.

Ještě před oznámením poslední rakouské akvizice jste o plánovaném rozšíření obchodní spolupráce hovořil. Můžete své plány konkretizovat?

Náš dlouhodobý cíl je využívání flexiceny. Prostřednictvím pohyblivých cen tak chceme regulovat obsazenost areálů, jak vlastních, tak do budoucna i cizích, abychom mohli směrovat klienty na volnější svahy. Je to podobné jako pohyblivá nabídka cen letenek nebo jízdenek na vlak. Výhoda je, že již máme databázi téměř dvou milionů klientů, zejména Čechů a Slováků. To chceme použít jako základ k dalšímu oslovování a nabídce.

Před lety jste říkal, že Rakušané umějí na horách dělat dokonale všechno kromě byznysu a že je to naučíte. Už se to povedlo?

Ještě jsem je to nenaučil, ale už jsem začal. Teď budu dva, tři roky pokračovat a pak je prozkouším. Teď ale vážně. Rakušané a většina jejich horských středisek je z hlediska provozu výborná. Umí zasněžit, upravit, ošetřit, provozovat a vyrábět lanovky. V tomto směru jsou lídry. Co ale trochu v Rakousku pokulhává, je obchod. To je to, co bych chtěl v Rakousku zlepšit. Protože se obchod vyvíjí i v tomto segmentu. O tom mají být právě flexiceny a aktivní obchodní politika. Doba jedné skipermice za jednotnou cenu končí. Svět jde do on-line a nových metod, protože to jsou věci, pro které je i v obrovsky konzervativním Rakousku prostor. Protože i tam se rodí nová, již třetí generace vlastníků rodinných areálů, která je světová a s tou umím spolupracovat.

Na minulou sezónu si lidé koupili permanentky, které pak nemohli využít. Připravujete pro ně nějaké kompenzace?

Jsou dvě možnosti. Buď si to nechat proplatit podle toho, zda se na permanentku něco odlyžovalo, nebo vůbec nic. Klient si může nechat peníze vyplatit do kreditu, nebo stáhnout v penězích. Nebo jsme dali nabídku, které využilo asi 92 procent lidí a ta vedla k výměně permanentky za novou na příští zimu. Zrušili jsme lokální permanentky a máme jen jednu globální pro všechna naše střediska ve všech zemích. V tomto dražším produktu budeme pokračovat. Pro nové zájemce bude permanentka na sezónu stát 12 tisíc korun. Zvyšování ceny souvisí se ztrátami, protože to někdo zaplatit musí.

Za uplynulé dvě sezóny jste vykázali ztrátu, ovlivní to nějak vaše plánované investice do rozvoje areálů?

Teď investovat nebudeme, protože není z čeho. Musíme nejprve nastartovat byznys a vidět, jak bude fungovat. Obávám se, že se změní spotřebitelské návyky. To znamená, že dál výrazně posílí on-line prodeje. Nevím, co to udělá s trhem, to ukáže až praxe. Jediné, co ale platí, je investice ve Špindlerově Mlýně. To je jako vlak, který nejde zastavit. Na propojení areálů Medvědín a Svatý Petr jsou vyčleněné peníze i kapacity. Máme nasmlované a dohodnuté dodavatele stavby. Tam se proinvestuje miliarda, jen se to o rok posunulo z důvodů covidu i spletitých jednání o pozemcích.

A kdy budou areály propojené, včetně nového terminálu a parkoviště?

Částečně v sezóně 2022-2023 a hotovo má být v lednu 2024. To bude všechno fungovat.

Další rekonstrukce a změny probíhaly i v areálu Ještěd. V jaké fázi jste v tomto libereckém areálu?

Je hotová sjezdovka Skalka. Našli jsme konsenzus s městem i ochranáři. Liberečáci to přijali skvěle. Dva dny provozu ukázaly, že zájem místních je enormní. To nás opravňuje, abychom pokračovali dál a z lyžařského skanzenu vytvořili opravdový městský areál. V dalším kroku dojde k rozšíření stávajících sjezdovek.

Nyní se blíží letní sezóna. Jak probíhají přípravy?

Podržely nás golfové areály, které jsme začali nedávno v Česku provozovat. Co se týká zábavních aquaparků, tak to je stále obrovská otázka. Co bude povolené a co ne, to opravdu nevím a ani neumím odhadnout. Vymýšlíme, co se dá. Nejnověji je na Slovensku, kde aquapark provozujeme, limit 500 lidí, tak jsme stávající obrovský areál rozdělili na čtyři sekce, každou pro 500 lidí, aby to mělo nějaký smysl. Jen je to ohrazené ploty a vypadá to jako výběhy pro zvířata. Je to takové úsměvné, jak se vydávají různá nařízení a potom se hledá způsob, jak vůbec fungovat.

Léto patřilo v minulých letech i hudebním festivalům. Vy sám jste uspořádal před třemi lety obří Aerodrome na letišti v Panenském Týnci. Uvažujete o návratu k těmto aktivitám?

Angažuji se stále, ale velmi rezervovaně. Je dál moje hobby, ale nyní fungujeme zejména jako technická podpora těchto událostí. Nyní samozřejmě živoříme i v této oblasti. Momentálně jen účinkuji ve filmech. Již jsem se objevil v sedmnácti vedlejších rolích, naposledy jako rakousko-uherský ministr. Tak se bavím.

Podívejte se na rozhovor z Igorem Rattajem během příprav hudebního festivalu Aerodrome v roce 2018

Máte krom TMR a hraní ve filmech nějaké další plány a nápady na rozšíření svého portfolia?

Zatím nevím, už bych nejraděj své porfolio zužoval a nerozšiřoval. Chci se ještě více soustředit na TMR a také mám řadu méně viditelných aktivit do projektů na realitním trhu. Jedná se o drobnější developement v Praze. Sice to zatím není nějaká pecka, ale pomalu se to rozjíždí a vynáší. Nechci se ale předhánět s Markem Dospivou, ani jiným velkým developerem. V podstatě už nabírám takový klidový režim, jako přípravu na důchod.

Igor Rattaj (50) Vystudoval Fakultu elektrotechniky a informatiky na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě. V devadesátých letech začal působit ve strukturách kolem skupiny J&T. Od roku 2009 je vrcholným představitelem společnosti Tatry Mountain Resorts, která provozuje lyžařská střediska v Tatrách, ve Špindlerově Mlýně a na Ještědu.