Po vypuknutí světové finanční krize čínská vláda začala podporovat firmy, aby investovaly v zahraničí. „V posledních dvou letech ale Čína začala cítit, že velký odliv kapitálu tlačí na oslabování čínské měny. Proto jej začala vláda více regulovat,“ říká Čang Ming, ředitel oddělení mezinárodních investic na Institutu světové ekonomiky a politiky Čínské akademie sociálních věd.
Proč letos čínská vláda v podstatě zakázala tamním firmám investovat do zahraničních fotbalových klubů, nemovitostí, hotelů a zábavního průmyslu?
Některé čínské společnosti využily velmi krátkého časového okna, kdy byly podmínky pro investice uvolněné, aby poslaly své peníze do zahraničí. Obávaly se, že vláda brzy pravidla odlivu kapitálu zase zpřísní. Nezajímala je přitom ziskovost investic, jejich jediným cílem bylo dostat peníze za hranice.
Proto velké čínské firmy investovaly do fotbalových klubů, zábavy, nemovitostí nebo hotelů. Některé z těchto investic zjevně nemohou být ziskové, už proto, že za ně platily velmi vysoké ceny. To jsou z pohledu vlády iracionální zahraniční investice. Jejich omezení je správný krok.
Velké investice musely v minulosti schvalovat vládní instituce. Pro investice do fotbalu nebo zábavy to neplatilo?
Dříve musela být každá přímá zahraniční investice schválená některým z ministerstev. Před několika lety se tato pravidla uvolnila. Soukromé firmy už pro své investiční plány v zahraničí souhlas nepotřebují. Jen musejí záměr nahlásit patřičné vládní instituci.
Statistiky pro letošní rok naznačují, že meziročně čínské zahraniční investice propadnou o zhruba padesát procent. Přehodnocuje Čína svou strategii expandovat do zahraničí?
Loňský růst byl obrovský. Byla to bublina, kterou vláda propíchla. Letošní investice už budou na mnohem udržitelnější a reálnější úrovni. Čínská ekonomika se modernizuje, takže máme velkou motivaci investovat v zahraničí.
Třeba abychom získali přístup k pokročilým technologiím nebo abychom se dostali na další trhy a obešli tak existující obchodní bariéry. V budoucnu se Čína stane hlavním světovým vývozcem zahraničních investic.
Představovala vysoká úroveň zahraničních investic, které byly často financované na dluh, problém pro čínské banky?
Když čínské firmy připravují investice v zahraničí, často si na to půjčují od komerčních bank. Takže když úvěr používají na projekty, které nemají návratnost, představuje to riziko i pro banky.
Proto bankovní regulátor CPRC začal vyžadovat od komerčních bank, aby byly opatrnější při financování zahraničních investic. To je ale správná politika, která pomůže komerčním bankám, aby snížily riziko budoucího nesplácení úvěrů.
Mají banky jen lépe hodnotit předkládané projekty, nebo mají peníze zaměřit hlavně na investice do sektorů, které preferuje čínská vláda?
Budou dělat obojí. Budou jednak hodnotit ziskovost investičních záměrů, jednak se budou řídit novými pravidly pro sektory, kam mají firmy investovat.
Jak se Čína dívá na nedávné snahy velkých evropských zemí a Evropské komise, které chtějí chránit před akvizicemi technologické a klíčové průmyslové firmy?
Máme z toho obavy. Evropa by se neměla učit od Spojených států.
Evropské firmy ale namítají, že v Číně nemají stejné možnosti pro investice jako čínské společnosti v Evropě.
Neměli bychom používat stejné standardy pro „velké a malé kluky“. Každý je na jiné úrovni vývoje. Čína je pořád rozvojová země.
Musí otevřít své trhy, ale postupně. Zahraniční firmy chtějí proniknout do oblasti služeb. Služby ovšem v Číně nejsou tak otevřené jako výroba. Nejsou příliš otevřené ani čínským soukromým firmám.
Chce to čínská vláda změnit?
Ano, mění se třeba složení akcionářů velkých státních firem. Příkladem může být telekomunikační společnost China Unicom. Stát prodává třetinu jejích akcií domácím soukromým hráčům. Letos už vláda oznámila změny v regulaci investic zahraničních firem v Číně. Uvolnila třeba podmínky pro investice ve finančním sektoru, konkrétně odstranila limit pro vstup do čínských pojišťoven.
Zvedne se příliv investic do Číny, když vláda letos nově otevřela sedmadvacet odvětví zahraničním firmám?
Nejde o to, že by měly výrazně růst. Spíše dlouhodobě zůstanou na stabilní úrovni. Protože proces otevírání bude postupný. Investoři nezískají přístup do všech odvětví přes noc. Na konci roku se bude konat stranický sjezd. Na něm bude vláda navrhovat další plán strukturálních reforem.
Jedním z opatření by mohlo být právě otevření některého z klíčových sektorů služeb pro nestátní firmy. Mohlo by jít o školství, telekomunikace a finance. Takže zahraniční firmy budou mít do budoucna mnohem více příležitostí pro investice a podnikání v Číně.
