Doba, kdy banky počítaly miliardové zisky, je zase načas pryč. „Příležitost, kdy si banky napůjčovaly miliardy v eurech, přehodily je do korun a uložily u ČNB na dvoutýdenní repo sazbu, skončila,“ popisuje jeden ze čtyř důvodů, proč profit výrazně klesne, investiční bankéř Roman Šilha. Minulostí je také doba nízkorizikových úvěrů a rozpouštění rezerv i vyšších sazeb. Navíc o další miliardy mohou banky přijít kvůli návrhu na snížení podpory pro solární elektrárny, které úvěrují.
Jaký čekáte, že bude dopad koronavirové pandemie na ekonomiku?
Je to situace, kterou nikdo nečekal. Dopady na stabilitu finančního sektoru, bankovního sektoru i celé Evropské unie a myšlenky integrace, budou ohromné. V tuto chvíli můžeme jen odhadovat, jak hluboké budou. Již od poloviny loňského roku bylo jasné, že ekonomiky začínají ochabovat a řada států a centrálních bank přišla se snižováním sazeb a do této situace vstoupil COVID-19. Osobně si myslím, že v Evropě nejsme daleko od další finanční krize i krize finančního systému.
Jak hluboká ta krize bude?
Poučení z předchozích let, ať už to byla éra po pádu Lehman Brothers v letech 2007 až 2008, či sovereign krize (krize způsobená vládními dluhy v části eurozóny – pozn. aut.) v období 2011 až 2012, existuje. Dnes jsme na krizi mnohem lépe připraveni. Je to vidět na tom, co dělá Evropská centrální banka a Evropská komise s cílem minimalizovat dopady na bankovní sektor, který za posledních pět let v eurozóně trpěl negativními úrokovými sazbami. Na druhou stranu bankám pomáhal bezprecedentní růst ekonomiky, který byl z hlediska délky největší od druhé světové války. Banky měly historicky nejnižší míru opravných položek, což jim částečně vykrylo dopad negativních úrokových sazeb.
Takže na banky by dopad mohl být nyní limitovanější než při finanční krizi?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
