Na osmou hodinu ranní jsem domluven se sládkem Michalem Štouračem, že se sejdeme v jeho minipivovaru Golem, který provozuje se svojí ženou Ivonou v srdci Nikósie, hlavního města Kypru. Společně máme uvařit várku piva English Bitter pro jednu z restaurací v Paphosu na druhé straně ostrova.
Michal je původně ajťák a s Ivonou se na Kypr přestěhovali v roce 2016 po dekádě strávené v korporátu v Amsterdamu. Cesta k pivu a vlastnímu pivovaru pro ně začala právě v Amsterdamu. Tam postupně zjišťovali, že pivo není pouze český ležák nebo Guiness a začali objevovat různé pivní styly, nové chutě a pronikat do místní pivní kultury. Zlomová pro ně byla návštěva belgických Arden, kde je zaujalo, že v každém menším i větším městě je alespoň jeden pivovar, a společně si řekli: „Když to zvládnou oni, tak my také.“
Když se před sedmi lety museli rozhodnout, zda se za prací přesunou na Kypr, využili přechodného období a ve svém domě ve Škrovádu u Chrudimi začal Michal vařit vlastní pivo. „Vlastně všechna vyšla dobře a jen jednu várku jsem musel vylít,“ říká.
S domovařením pokračoval i po přestěhování do Nikósie. Zapojil se do místní domovařičské organizace a hned první domovařičskou soutěž vyhrál ve všech kategoriích, uspěl u poroty i veřejnosti. Ještě další čtyři roky vařil doma, ale už si pohrával s myšlenkou na vlastní minipivovárek a ladil recepturu. „Uvařit každou várku stejnou je základ,“ říká. Pomocí domovařičského vybavení se mu podařilo vytvořit svůj vlastní ležák, který s úspěchem vaří dodnes.
Pivovar je přímo u hranice, která rozděluje historické centrum Nikósie na kyperskou (jižní) a okupovanou (severní) část. Cestou procházím neutěšenými uličkami podél nárazníkové zóny hlídané mírovými sbory OSN. Tato smutná hranice v téměř nezměněné podobě rozděluje Kypr už od turecké invaze v roce 1974.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
