Jak předběhnout smrt? Zájem podnikatelů o právní ošetření nástupnictví roste

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Slovo dědictví zní lidskému uchu velmi příjemně. Obvykle znamená více či méně očekávaný přísun peněz či jiných statků, o které se jejich nabyvatel nemusel nijak zasloužit. Když však nejde jen o pár korun, ale o miliony či miliardy, může se stát z dědictví pořádné drama. Takových případů nebylo v historii málo. Jak důležité je ve světě byznysu myslet na budoucnost, připomněl naposledy nečekaný odchod nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Právě Petr Kellner údajně neměl připravené žádné struktury a nezanechal za sebou závěť. Až dědické řízení tedy rozhodne, jak bude jeho jmění rozděleno. Ve hře je přitom především téměř 99procentní podíl ve skupině PPF, jejíž aktiva dosahovala podle výroční zprávy ke konci roku 2020 bezmála 40 miliard eur, což je v přepočtu více než jeden bilion korun. Samo jmění Kellnerovy rodiny se pak oceňuje na více než na 300 miliard korun.

Silnější poptávka

Že po každé takové události ožije zájem o to, vyřešit zavčas otázky předání podnikatelského majetku, potvrzuje i Jaroslav Havel, řídící partner advokátní kanceláře Havel & Partners. Ta zastupuje desítky českých a slovenských miliardářů. „Zájem o kvalitní úpravu této nevyhnutelné životní situace je často eskalován náhlou smrtí významného podnikatele. V minulosti to bylo například v případě úmrtí Petra Otavy staršího.“

„Úmrtí Petra Kellnera přineslo častější diskuse s klienty o nastavování majetkových záležitostí. Ovšem poptávka po řešení těchto věcí byla poměrně vysoká již dříve,“ potvrzuje trend advokát a přidružený partner advokátní kanceláře PwC Legal Petr Kincl. Zájem o řešení nástupnictví podle jeho slov kontinuálně roste již od roku 2014, kdy začal platit nový občanský zákon.

Nejnovější magazín E15 „Elita byznysu“ objednávejte zde >>>

„Ten přinesl větší svobodu ve způsobech, jak naložit s dědictvím, zavedl svěřenské fondy a další instituty, které podnikatelé začali využívat,“ dodal Kincl s tím, že v posledních letech poptávka vzrůstá kvůli tomu, že se do důchodového věku dostávají podnikatelé, kteří své firmy založili zejména v devadesátých letech.

Podle advokáta Lukáše Poddaného z kanceláře Deloitte Legal neroste ani tak poptávka po samotné závěti, ale spíše po komplexním řešení právních a daňových otázek nástupnictví v rodinných firmách, včetně svěřenských fondů. „Týká se to nejen starších podnikatelů, kde je nástupnictví otázkou generační výměny, ale i mladší generace, která klade větší důraz na zachování hlavních parametrů svého podnikání pro případ nečekaných změn či výkyvů.“

Mezi podstatné změny v rodině mohou patřit například rozvody, nemoci či předčasná úmrtí. „Svou roli v tomto posunu sehrála i pandemická doba, v níž řada rodinných společností prošla mimořádnou zatěžkávací zkouškou,“ dodal Poddaný.

Video: Tragické osudy podnikatelů

Varovné příběhy

Stejně jako Kellner po sobě závěť nezanechal ani zmíněný Petr Otava, jeden z nejvýznamnějších polistopadových českých kapitalistů. V roce 2015 zkolaboval, nejspíš kvůli problémům se srdcem, a z umělého spánku se již neprobudil. Otava kontroloval skupinu MTX, do níž patří například obchodník s komoditami Metalimex, zpracovatel mědi Měď Povrly či výrobce koksu OKK Koksovny, a jeho jmění se odhadovalo na více než na osm miliard korun. Smrt odstartovala ostré spory mezi dětmi Simonou a Petrem.

Nakonec firmu ovládl Petr Otava mladší, a to zřejmě díky postoji matky Dagmary. „Matka mi sdělila, že důvodem jejího rozhodnutí je fakt, že bratr je muž a já pouze žena. V dnešní době jsem byla takovým sdělením doslova šokována,“ řekla v roce 2016 týdeníku Euro Simona Otavová. Ta byla z firmy doslova vyhozena. Náplastí jí mohl být alespoň prodej šestnáctiprocentního podílu za sumu údajně přesahující půl miliardy korun.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!