Poprvé za tři roky kleslo celkové bohatství světových miliardářů. Vyplývá to z výzkumu finančně poradenské firmy PwC a švýcarské banky UBS.
Celkem miliardáři přišli o 388 miliard dolarů. Největší pokles - osmiprocentní - zasáhnul Asii kvůli zpomalující čínské ekonomice a vývoji úrokových sazeb v USA.
Miliardářům se naopak dařilo v USA. Podíl na tom má i výrazně větší počet miliardářů z technického sektoru, v roce 2018 jich bylo 89, o rok dříve 70.
Studie zahrnula Evropu, Blízký východ a Afriku do jedné kategorie. Celkem zde bohatství miliardářů pokleslo téměř o 6,8 procenta na 2,4 bilionu dolaru. Poklesl i počet evropských miliardářů o 4,9 procenta na méně než 600.
Vzestup miliardářů nyní prošel přirozenou korekcí, napsal ve zprávě Josef Stadler, vedoucí divize UBS Ultra High Net Worth. „Důvody jsou silnější dolar kombinovaný s větší nejistotou na burzách a to vše uprostřed tvrdého geopolitického prostředí,“ uvedl Stadler. I přes loňské zchudnutí se majetek miliardářů zvýšil o 35 procent, neboli 2,2 bilionů dolarů od roku 2013, uvádí zpráva.
John Mathews, zástupce UBS Group v USA, dodává, že extrémně bohatí se zjevně dokážou dobře přizpůsobit okolnostem. „Viděli jsme, že tito lidé mohou úspěšně fungovat a to bez ohledu na to, co se odehrává na politické scéně,“ citovala jej agentura Bloomberg.
Téma nadměrného bohatství se nyní stává i předmětem volební kampaně ve Spojených státech. Senátorka demokratické strany za z Massachusetts Elizabeth Warren navrhuje uvalení šesti procentní daně pro všechny bohaté s majetkem přes jednu miliardu dolarů.
Vermontský senátor Bernie Sanders zašel dokonce ještě dál. Dle jeho slov by miliardáři neměli vůbec existovat. Nesouhlas s nadměrným bohatstvím je ale podle agentury Bloomberg celosvětový. „Od Hongkongu po Paříž protesty usilují o odplatu bohatým, zmiňující dekády nerovnosti jako příčinu své frustrace,“ napsala agentura.
