Svět vzhůru nohama. Jak se to dotýká těch nejbohatších? A jak na to reagují?

I na investice, finance, peníze koukáme kvůli pandemii COVID-19 jinak.

I na investice, finance, peníze koukáme kvůli pandemii COVID-19 jinak. Zdroj: Profimedia

Koronavirus sice poškodil byznys řady českých a slovenských miliardářů, ale zároveň pro ně představuje i příležitost. Stejně jako po finanční krizi 2008 mohou na koronavirovém šoku dlouhodobě vydělat, pokud centrální banky budou dál pumpovat peníze do světové ekonomiky a vlády začnou přerozdělovat peníze z rozpočtů.

Globální pandemie a vládní opatření proti šíření zákeřného koronaviru způsobí letos nejhlubší recesi světové ekonomiky od druhé světové války. Světová banka v červnu odhadovala, že se globální hospodářství propadne o 5,2 procenta. Vzhledem k druhé vlně nákazy v Evropě a zřejmě i v USA však pokles může být ještě hlubší.

Je to od roku 2008 další šok, který zasáhl doslova celou planetu. Na rozdíl od tehdejší finanční krize jsou však zatím banky ve světě stabilní. Problémy zasažených firem se ale mohou postupně odrazit i na nich. Před možností vzniku finanční krize ostatně varovala hlavní ekonomka Světové banky Carmen Reinhartová. „Nezačalo to jako finanční krize, ale přerostlo to do velké ekonomické krize s velmi závažnými finančními důsledky,“ upozornila. „Je před námi ještě dlouhá cesta.“

První na ráně

Řadu nejbohatších lidí světa postihly velké ztráty. A jiná není ani situace většiny českých a slovenských miliardářů. Jasným příkladem je nejbohatší Čech Petr Kellner, který proti loňskému roku výrazně zchudl. Důvodem je propad hodnoty poskytovatele spotřebitelských úvěrů, skupiny Home Credit. Tu vlastní společně s miliardářem Jiřím Šmejcem.

Home Creditu se totiž přestalo dařit na čínském trhu, který v minulých letech představoval slepičku snášející zlatá vajíčka. Problémy se už odrazily na hospodářských výsledcích za první pololetí 2020. Skupina Home Credit vykázala ztrátu 619 milionů eur, což v korunách představuje astronomických 16,8 miliardy korun. Ztráta vznikla kvůli vytvoření masivních rezerv na pokrytí rizik spojených s pandemií.

Finanční společnosti se navíc ocitly v nemilosti investorů, což se odrazilo na poklesu ocenění bank, nebankovních poskytovatelů úvěrů i dalších finančních institucí. „Mají v sobě přes úvěry obsažen kus recese,“ vysvětluje přední tuzemský bankéř, který si nepřál být jmenován.

Drahá pauza

Na recesi vyvolanou koronavirem však doplácejí i další. „Duben a květen zanechal u některých výrob propady v tržbách. Jeden závod jsme dokonce museli pro nedostatek zakázek na čtyřicet dní zavřít,“ říká mi­liardář a majitel textilky Juta Jiří Hlavatý a dodává: „Díky diverzifikaci výroby jsme v jiných případech přesouvali zaměstnance tam, kde byl dostatek zakázek.“

Podobně se vyjadřuje majitel obchodníka s energiemi Carbounion Bohemia Petr Paukner. Podle něho lockdown ekonomiky způsobil velký propad ve spotřebě elektřiny firem. „Jelikož elektřina není skladovatelná, musely se přebytky prodávat na spotovém trhu, kde ceny spadly, a na těchto prodejích se realizovala ztráta,“ dodává Paukner s tím, že dopady se projeví ve snížení zisku skupiny o deset až patnáct procent.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!