Sušičky jsou prodejním hitem, spotřebují výrazně méně energie než dřív

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

V loňském speciálu s tématem péče o prádlo jsme se zaměřili především na téma praček. Letos jsou v našem hledáčku hlavně sušičky, abychom zdůraznili fakt, že se z ošklivého káčátka byznysu s domácími spotřebiči během pouhých několika let stala jedna z nejprodávanějších kategorií na trhu. 

Sušičky byly dokonce v závěru loňského roku co do hodnoty prodejů třetí největší produktovou skupinou po chladničkách a pračkách. Proč je o ně takový zájem? Nové modely jsou úsporné, zvyšují životní komfort v domácnosti a šetří čas. Kdo si na sušičku jednou zvykne, už se jí nechce vzdát.

Odvětrávací sušičky

Sušička prádla byla dlouho vnímána většinou lidí jako žrout energie a zbytečný luxus. Prádlo přeci uschne i přirozeně, ať už venku na šňůře, nebo doma na sušáku. Tento pohled na věc je pochopitelný, obzvlášť když se podíváme na starší typy odvětrávacích neboli ventilačních sušiček v energetické třídě B nebo C. Ty už dnes na trhu nenajdete, maximálně v bazarech. Nejenže spotřebovaly dost elektřiny, ale celkem složitá byla také jejich instalace, protože bylo nutné odvádět vzduch ven do exteriéru flexibilním potrubím, jaké známe například z mobilních klimatizací. Ke kondenzaci páry u této sušičky nedocházelo v samotném spotřebiči, protože byl vlhký vzduch odvá­ děn ven.

Potrubí bylo nutné pravidelně čistit, jinak se usazovaný prach mohl za určitých podmínek vznítit a způsobit požár. Ventilační su­šičky byly konstrukčně velmi jednoduché, a proto také levné. Uvnitř se nacházel systém pro ohřev z místnosti nasávaného vzduchu, jenž byl vháněn do bubnu, zde na sebe navázal vlhkost a byl odvá­ děn ven mimo dům.

Kondenzační sušičky

Novější kondenzační sušičky už nepoužívají žádné potrubí a vlhkost odebraná z prádla se sráží přímo v nich. Může být odváděna přímo do odpadu nebo do integrovaného zásobníku. Tyto sušičky musíme ale rozdělit na dvě kategorie – modely bez tepelného čerpadla a novější a úspornější modely s tepelným čerpadlem. Prodejci i výrobci často nepřesně rozdělují sušičky na ty kondenzační a ty s tepelným čerpadlem, nicméně i varianty s tepelným čerpadlem jsou vlastně kondenzační. Jedná se o nadřazený pojem.

Oba typy používají systém filtrů vláken a prachu, které je nutné pravidelně čistit, jinak i v tomto případě může dojít ke vzní­ cení usazených nečistot. Minimálně způsobuje zanášení filtrů a výparníku zvyšování spotřeby energie. Starší sušičky mívaly neprůhledná dvířka, protože byl filtr vsazen v nich. Novější ho mají umístěn v části pod dvířky, takže mohou být dvířka průhledná jako u pračky. Oba spotřebiče spolu více ladí a na první pohled mohou být i k nerozeznání.

Klasická kondenzační sušička bez tepelného čerpadla pracuje zpravidla v energetické třídě B. Používá dva okruhy – teplý a studený. V teplém a utěsněném okruhu cirkuluje vzduch uvnitř spotřebiče, je ohříván, veden do bubnu, přes systém filtrů do výparníku, kde dochází k ochlazení a srážení vlhkosti. Suchý zchlazený vzduch je pak znovu ohříván a tak pořád dokola. Studený okruh slouží k ochlazování výparníku pomocí vzduchu nasávaného z místnosti. Aby sušení probíhalo efektivně i během letních dnů, musí být vzduch v teplém okruhu ohříván na poměrně vysokou teplotu 70 až 80 °C – jinak by teplotní rozdíl mezi teplým a studeným okruhem nebyl dostatečný. Uvedená teplota však znemožňuje sušit mnoho druhů prádla. Naopak výhodou klasické kondenzační sušičky je možnost vyjmout výparník a provést jeho důkladné čištění pod tekoucí vodou, což u modelů s tepelným čerpadlem není možné.

Tento druh sušiček také téměř zmizel z trhu a stal se velmi rychle okrajovou záležitostí. V posledních letech se objevoval zejména ve výprodejích v akčních cenách. Nové modely už většina výrobců neuvádí a soustředí se pouze na výrobu řešení s tepelným čerpadlem.

Kondenzační sušičky s tepelným čerpadlem

Tepelné čerpadlo není v případě sušiček tepelným čerpadlem v pravém slova smyslu, spíše jde o chladicí agregát, s nímž se například u chladniček setkáváme už desítky let. Na rozdíl od chladničky, kde teplo vyzařuje kondenzátor do místnosti (kovový rošt na zadní straně spotřebi­če), u sušičky se naopak teplo využívá. Začněme ale pěkně popořádku.

Celý proces sušení probíhá v uzavřeném okruhu a vlastně nelze určit, jeho přesný začátek. Základní složkou celého systému je samozřejmě chladivo, které se nachází ve výparníku, kde ochlazuje přivádění teplý a vlhký vzduch z bubnu sušičky. Chladivo naopak přijímá teplo a mění své skupenství na plynné. Vlhkost ze vzduchu kondenzuje a stéká do misky ve spodní části su­ šičky, odkud ji čerpadlo vede do odpadu nebo do nádržky. Ohřáté chladivo je kompresorem stlačeno a přenáší teplo na kondenzátor, kde se ohřívá suchý vzduch předtím zbavený vlhkosti, aby ho ventilátor následně vháněl do bubnu. Vzduch prochází prádlem, váže na sebe z něho vlhkost a opět se dostává do výparníku, zatímco chladivo ztrácí pomocí kapilární trubky tlak i teplotu a míří znovu do výparníku, kde jsme popis začali. Zde znovu přejímá teplo ze vzduchu a celý proces se dokola opakuje. Jelikož jde o uzavřený okruh, dochází k minimálním tepelným ztrátám.

Kromě energetické úspory díky zařazení až do energetické třídy A+++ je výhodou sušiček s tepelným čerpadlem sušení při nižší teplotě někde kolem 55 °C, protože chladivo zajišťuje mnohem účinnější kondenzaci než u běžných sušiček, kde se používá k ochlazování vzduch s pokojovou teplotou. Sušit lze i prádlo, které v běžné sušič­ ce sušit nemůžete. Některé modely si dokonce troufnou na vlnu a výrobci garantují pomocí certifikátů Woolmark, že se takovému oblečení nic nestane.

Určitou nevýhodou těchto sušiček je o něco vyšší hlučnost a složitější konstrukce bez mož­ nosti vyjmout výparník a opláchnout ho (jak umožňují klasické kondenzační sušičky), protože je propojen s okruhem tepelného čerpadla. Pro důkladné čištění je potřeba zavolat technika – zanášení výparníku/kondenzátoru prachem snižuje jeho účinnost a zvyšuje spotřebu energie sušičky. Některé modely proto používají samočisticí jednotky automaticky proplachované vodou, o nichž bude řeč v následující části článku.

Samočištící kondenzátor

Už několik let najdeme na trhu modely sušiček s takzvaným samočisticím kondenzátorem. Jsou jím vybaveny pouze novější modely sušiček s tepelným čerpadlem. Se systémem samočištění přišli výrobci kvůli tomu, že z nich nelze kondenzátor/výparník vyjmout a důkladně vyčistit. Pomocí vysavače se vám podaří odstranit jen trochu prachu v přední části celého bloku. Zde se postará o kompletní vyčištění několikanásobný proplach. I tak je dobré kondenzátor pravidelně kontrolovat a nadále musíte čistit fi ltrační systém. Mezi hlavní propagátory této relativní novinky patří německé značky Bosch a Siemens a také korejské LG.

Všichni jmenovaní zdůrazňují, že díky samo­ čištění si sušička udržuje stále stejnou spotřebu po celou dobu své životnosti. V tomto případě určitě nejde o žádné marketingové proklamace opatřené hvězdičkami s drobnými texty ukrytými kdesi v produktovém katalogu. Faktem je, že efektivita sušičky s tepelným čerpadlem bez samočištění kondenzátoru postupně klesá, ať se o ni budete starat sebevíc. Celý systém výparníku a kondenzátoru zkrátka nevyčistíte. Ale pozor. Někteří opraváři sušiček nám potvrdili, že může být systém samočištění poruchový, pokud pou­ žíváte levné tekuté detergenty a aviváže. Jejich zbytky se při sušení smíchají s vodou a prachem, aby vytvořily mazlavou špínu, která může napří­ klad ucpat odvod vody do zásobníku na kondenzát. Na pracích prostředcích tedy v žádném případě nešetřete.

Výběr vhodné sušičky

Z předcházejícího textu jste mohli dostat pocit, že dnes nemáte téměř možnost koupit jinou sušičku, než tu s tepelným čerpadlem. Klasickou kondenzační s topným tělesem ještě ale celkem bez problému pořídíte. Jak už bylo řečeno, nové modely už prakticky uváděny nejsou a brzy půjde o nedostatkové zboží. Modely s tepelným čerpadlem byly ještě před pár lety velmi drahé, takže se i přes výraznou úsporu energie fi nančně nevyplatily. Dnes je vše jinak – výrazný nárůst poptávky a odbytu spolu se zostřenou konkurencí vedly k poklesu cen na úroveň cca 15 000 Kč. V rámci řešení s tepelným čerpadlem určitě doporučujeme sušičky vybavené invertorovým motorem, který je tišší, spolehlivější a úspornější. Výrobci na něj poskytují velmi často 10letou záruku.

Kapacita sušičky

Většina prodávaných sušiček má kapacitu mezi 6 až 8 kg, přičemž volba by se měla odvíjet od kapacity pračky. Sušička ji musí mít stejnou nebo vyšší. V žádném případě však nižší, protože pak by měla problém plnou várku prádla pořádně usušit. Výrazněji se začíná vzhledem k rostoucímu zájmu o velkokapacitní pračky prosazovat kategorie sušiček na 9 nebo dokonce 10 kg prádla. Tato kapacita vám může pro praní i sušení připadat jako zbytečná, ale přináší nesporné výhody. Po návratu z dovolené vyperete a usu­ šíte veškeré prádlo mnohem rychleji, protože ho nebudete muset rozdělovat na více várek. V nových pračkách s přímým vstřikováním vody smísené s práškem přímo do bubnu lze prát už od 20 °C, takže můžete do bubnu vložit bílé a barevné dohromady beze strachu z obarvení. Velká kapacita pračky i sušičky přijde vhod také při praní pokrývek, polštářů nebo ložního prádla pro celou rodinu apod.

Senzorické a časové sušení

Dříve bylo nutné u sušičky vybrat čas, po který měla sušit, a prádlo pravidelně zkontrolovat, zda už je suché. Senzory a chytrá elektronika u novějších typů přinesly takzvané senzorické sušení, kdy si v rámci zvoleného programu vyberete, jak moc chcete prádlo suché. Sušit ho úplně není ideální, protože pak bývá často pomačkané. Pro uložení do skříně je lepší vybrat o stupeň nižší úroveň a pro pohodlné žehlení ještě nižší, aby bylo prádlo mírně vlhké. Pokud prádlo nepřesuší­ te, není ho většinou potřeba vůbec žehlit.

Doplňkové funkce

Prakticky každá dnes prodávaná sušička prádla nabízí funkci proti pomačkání prádla, kdy po skončení samotného sušení dochází k pravidelnému otočení bubnu, aby prádlo nezůstalo ležet. Pootáčet bubnem může sušička až několik hodin, než tuto funkci deaktivuje a kompletně se vypne.

Velmi praktickou je též funkce pro osvěžení prádla nebo jeho provzdušnění. V ideálním případě nabízí sušička jak klasické provzdušnění, tak parní program, který mívají také některé prač­ ky. U sušiček je pára určena hlavně k lehkému zvlhčení textilií a usnadnění následného žehlení. Může posloužit i ke zbavení prádla pachů, například z cigaretového kouře.

Umístění sušičky

Sušička není rozhodně kompaktní spotřebič. Nejmenší sušičky s hloubkou 54 cm mají kapacitu na 6 nebo 7 kg prádla. Většina modelů je hluboká mezi 60 a 65 cm. Výška je nejčastěji 85 cm, i když na té většinou až tolik nezáleží. Standardní šířka je 60 cm. Nejlepší je postavit sušičku vedle pračky, což si žádá poměrně dost prostoru – velkou koupelnu nebo samostatnou místnost, která poslouží jako domácí prádelna. Častější je proto instalace v podobě postavení sušičky na pračku, kdy je potřeba dokoupit speciální příslušenství – takzvaný „mezikus“, který zajistí stabilitu. Mezikus často obsahuje ještě výsuvnou desku, na kterou můžete postavit koš s prádlem, abyste ho při vkládání a vykládání prádla nemuseli držet v ruce nebo mít položený na zemi.

5 DŮVODŮ PROČ POŘÍDIT SUŠIČKU PRÁDLA

1. Zbaví vás nutnosti prádlo přenášet, věšet a sbírat ze sušáku.

2. Zbaví vás samotného sušáku, který v menších bytech často překáží.

3. Odstraní z prádla alergeny, jako jsou zbytky pracích prostředků a prachu. Do prádla navíc nemohou další alergeny proniknout, například pyly při sušení venku.

4. Umožní vám urychlit proces sušení a v případě potřeby velmi rychle usušit i určitý kus oblečení, který si chcete za velmi krátkou dobu vzít na sebe.

5. Umožní vám prádlo provzdušnit, načechrat a v případě parního programu i zbavit pachů, aniž by bylo potřeba procházet celým procesem praní.

Jak vybrat sušičku prádla, která vás nezklame? Více zde >>>