Sušičky jsou prodejním hitem, spotřebují výrazně méně energie než dřív

V loňském speciálu s tématem péče o prádlo jsme se zaměřili především na téma praček. Letos jsou v našem hledáčku hlavně sušičky, abychom zdůraznili fakt, že se z ošklivého káčátka byznysu s domácími spotřebiči během pouhých několika let stala jedna z nejprodávanějších kategorií na trhu.
Sušičky byly dokonce v závěru loňského roku co do hodnoty prodejů třetí největší produktovou skupinou po chladničkách a pračkách. Proč je o ně takový zájem? Nové modely jsou úsporné, zvyšují životní komfort v domácnosti a šetří čas. Kdo si na sušičku jednou zvykne, už se jí nechce vzdát.
Odvětrávací sušičky
Sušička prádla byla dlouho vnímána většinou lidí jako žrout energie a zbytečný luxus. Prádlo přeci uschne i přirozeně, ať už venku na šňůře, nebo doma na sušáku. Tento pohled na věc je pochopitelný, obzvlášť když se podíváme na starší typy odvětrávacích neboli ventilačních sušiček v energetické třídě B nebo C. Ty už dnes na trhu nenajdete, maximálně v bazarech. Nejenže spotřebovaly dost elektřiny, ale celkem složitá byla také jejich instalace, protože bylo nutné odvádět vzduch ven do exteriéru flexibilním potrubím, jaké známe například z mobilních klimatizací. Ke kondenzaci páry u této sušičky nedocházelo v samotném spotřebiči, protože byl vlhký vzduch odvá děn ven.
Potrubí bylo nutné pravidelně čistit, jinak se usazovaný prach mohl za určitých podmínek vznítit a způsobit požár. Ventilační sušičky byly konstrukčně velmi jednoduché, a proto také levné. Uvnitř se nacházel systém pro ohřev z místnosti nasávaného vzduchu, jenž byl vháněn do bubnu, zde na sebe navázal vlhkost a byl odvá děn ven mimo dům.
Kondenzační sušičky
Novější kondenzační sušičky už nepoužívají žádné potrubí a vlhkost odebraná z prádla se sráží přímo v nich. Může být odváděna přímo do odpadu nebo do integrovaného zásobníku. Tyto sušičky musíme ale rozdělit na dvě kategorie – modely bez tepelného čerpadla a novější a úspornější modely s tepelným čerpadlem. Prodejci i výrobci často nepřesně rozdělují sušičky na ty kondenzační a ty s tepelným čerpadlem, nicméně i varianty s tepelným čerpadlem jsou vlastně kondenzační. Jedná se o nadřazený pojem.
Oba typy používají systém filtrů vláken a prachu, které je nutné pravidelně čistit, jinak i v tomto případě může dojít ke vzní cení usazených nečistot. Minimálně způsobuje zanášení filtrů a výparníku zvyšování spotřeby energie. Starší sušičky mívaly neprůhledná dvířka, protože byl filtr vsazen v nich. Novější ho mají umístěn v části pod dvířky, takže mohou být dvířka průhledná jako u pračky. Oba spotřebiče spolu více ladí a na první pohled mohou být i k nerozeznání.
Klasická kondenzační sušička bez tepelného čerpadla pracuje zpravidla v energetické třídě B. Používá dva okruhy – teplý a studený. V teplém a utěsněném okruhu cirkuluje vzduch uvnitř spotřebiče, je ohříván, veden do bubnu, přes systém filtrů do výparníku, kde dochází k ochlazení a srážení vlhkosti. Suchý zchlazený vzduch je pak znovu ohříván a tak pořád dokola. Studený okruh slouží k ochlazování výparníku pomocí vzduchu nasávaného z místnosti. Aby sušení probíhalo efektivně i během letních dnů, musí být vzduch v teplém okruhu ohříván na poměrně vysokou teplotu 70 až 80 °C – jinak by teplotní rozdíl mezi teplým a studeným okruhem nebyl dostatečný. Uvedená teplota však znemožňuje sušit mnoho druhů prádla. Naopak výhodou klasické kondenzační sušičky je možnost vyjmout výparník a provést jeho důkladné čištění pod tekoucí vodou, což u modelů s tepelným čerpadlem není možné.
Tento druh sušiček také téměř zmizel z trhu a stal se velmi rychle okrajovou záležitostí. V posledních letech se objevoval zejména ve výprodejích v akčních cenách. Nové modely už většina výrobců neuvádí a soustředí se pouze na výrobu řešení s tepelným čerpadlem.
Kondenzační sušičky s tepelným čerpadlem
Tepelné čerpadlo není v případě sušiček tepelným čerpadlem v pravém slova smyslu, spíše jde o chladicí agregát, s nímž se například u chladniček setkáváme už desítky let. Na rozdíl od chladničky, kde teplo vyzařuje kondenzátor do místnosti (kovový rošt na zadní straně spotřebiče), u sušičky se naopak teplo využívá. Začněme ale pěkně popořádku.
Celý proces sušení probíhá v uzavřeném okruhu a vlastně nelze určit, jeho přesný začátek. Základní složkou celého systému je samozřejmě chladivo, které se nachází ve výparníku, kde ochlazuje přivádění teplý a vlhký vzduch z bubnu sušičky. Chladivo naopak přijímá teplo a mění své skupenství na plynné. Vlhkost ze vzduchu kondenzuje a stéká do misky ve spodní části su šičky, odkud ji čerpadlo vede do odpadu nebo do nádržky. Ohřáté chladivo je kompresorem stlačeno a přenáší teplo na kondenzátor, kde se ohřívá suchý vzduch předtím zbavený vlhkosti, aby ho ventilátor následně vháněl do bubnu. Vzduch prochází prádlem, váže na sebe z něho vlhkost a opět se dostává do výparníku, zatímco chladivo ztrácí pomocí kapilární trubky tlak i teplotu a míří znovu do výparníku, kde jsme popis začali. Zde znovu přejímá teplo ze vzduchu a celý proces se dokola opakuje. Jelikož jde o uzavřený okruh, dochází k minimálním tepelným ztrátám.
Kromě energetické úspory díky zařazení až do energetické třídy A+++ je výhodou sušiček s tepelným čerpadlem sušení při nižší teplotě někde kolem 55 °C, protože chladivo zajišťuje mnohem účinnější kondenzaci než u běžných sušiček, kde se používá k ochlazování vzduch s pokojovou teplotou. Sušit lze i prádlo, které v běžné sušič ce sušit nemůžete. Některé modely si dokonce troufnou na vlnu a výrobci garantují pomocí certifikátů Woolmark, že se takovému oblečení nic nestane.
Určitou nevýhodou těchto sušiček je o něco vyšší hlučnost a složitější konstrukce bez mož nosti vyjmout výparník a opláchnout ho (jak umožňují klasické kondenzační sušičky), protože je propojen s okruhem tepelného čerpadla. Pro důkladné čištění je potřeba zavolat technika – zanášení výparníku/kondenzátoru prachem snižuje jeho účinnost a zvyšuje spotřebu energie sušičky. Některé modely proto používají samočisticí jednotky automaticky proplachované vodou, o nichž bude řeč v následující části článku.
Samočištící kondenzátor
Už několik let najdeme na trhu modely sušiček s takzvaným samočisticím kondenzátorem. Jsou jím vybaveny pouze novější modely sušiček s tepelným čerpadlem. Se systémem samočištění přišli výrobci kvůli tomu, že z nich nelze kondenzátor/výparník vyjmout a důkladně vyčistit. Pomocí vysavače se vám podaří odstranit jen trochu prachu v přední části celého bloku. Zde se postará o kompletní vyčištění několikanásobný proplach. I tak je dobré kondenzátor pravidelně kontrolovat a nadále musíte čistit fi ltrační systém. Mezi hlavní propagátory této relativní novinky patří německé značky Bosch a Siemens a také korejské LG.
Všichni jmenovaní zdůrazňují, že díky samo čištění si sušička udržuje stále stejnou spotřebu po celou dobu své životnosti. V tomto případě určitě nejde o žádné marketingové proklamace opatřené hvězdičkami s drobnými texty ukrytými kdesi v produktovém katalogu. Faktem je, že efektivita sušičky s tepelným čerpadlem bez samočištění kondenzátoru postupně klesá, ať se o ni budete starat sebevíc. Celý systém výparníku a kondenzátoru zkrátka nevyčistíte. Ale pozor. Někteří opraváři sušiček nám potvrdili, že může být systém samočištění poruchový, pokud pou žíváte levné tekuté detergenty a aviváže. Jejich zbytky se při sušení smíchají s vodou a prachem, aby vytvořily mazlavou špínu, která může napří klad ucpat odvod vody do zásobníku na kondenzát. Na pracích prostředcích tedy v žádném případě nešetřete.
Výběr vhodné sušičky
Z předcházejícího textu jste mohli dostat pocit, že dnes nemáte téměř možnost koupit jinou sušičku, než tu s tepelným čerpadlem. Klasickou kondenzační s topným tělesem ještě ale celkem bez problému pořídíte. Jak už bylo řečeno, nové modely už prakticky uváděny nejsou a brzy půjde o nedostatkové zboží. Modely s tepelným čerpadlem byly ještě před pár lety velmi drahé, takže se i přes výraznou úsporu energie fi nančně nevyplatily. Dnes je vše jinak – výrazný nárůst poptávky a odbytu spolu se zostřenou konkurencí vedly k poklesu cen na úroveň cca 15 000 Kč. V rámci řešení s tepelným čerpadlem určitě doporučujeme sušičky vybavené invertorovým motorem, který je tišší, spolehlivější a úspornější. Výrobci na něj poskytují velmi často 10letou záruku.
Kapacita sušičky
Většina prodávaných sušiček má kapacitu mezi 6 až 8 kg, přičemž volba by se měla odvíjet od kapacity pračky. Sušička ji musí mít stejnou nebo vyšší. V žádném případě však nižší, protože pak by měla problém plnou várku prádla pořádně usušit. Výrazněji se začíná vzhledem k rostoucímu zájmu o velkokapacitní pračky prosazovat kategorie sušiček na 9 nebo dokonce 10 kg prádla. Tato kapacita vám může pro praní i sušení připadat jako zbytečná, ale přináší nesporné výhody. Po návratu z dovolené vyperete a usu šíte veškeré prádlo mnohem rychleji, protože ho nebudete muset rozdělovat na více várek. V nových pračkách s přímým vstřikováním vody smísené s práškem přímo do bubnu lze prát už od 20 °C, takže můžete do bubnu vložit bílé a barevné dohromady beze strachu z obarvení. Velká kapacita pračky i sušičky přijde vhod také při praní pokrývek, polštářů nebo ložního prádla pro celou rodinu apod.
Senzorické a časové sušení
Dříve bylo nutné u sušičky vybrat čas, po který měla sušit, a prádlo pravidelně zkontrolovat, zda už je suché. Senzory a chytrá elektronika u novějších typů přinesly takzvané senzorické sušení, kdy si v rámci zvoleného programu vyberete, jak moc chcete prádlo suché. Sušit ho úplně není ideální, protože pak bývá často pomačkané. Pro uložení do skříně je lepší vybrat o stupeň nižší úroveň a pro pohodlné žehlení ještě nižší, aby bylo prádlo mírně vlhké. Pokud prádlo nepřesuší te, není ho většinou potřeba vůbec žehlit.
Doplňkové funkce
Prakticky každá dnes prodávaná sušička prádla nabízí funkci proti pomačkání prádla, kdy po skončení samotného sušení dochází k pravidelnému otočení bubnu, aby prádlo nezůstalo ležet. Pootáčet bubnem může sušička až několik hodin, než tuto funkci deaktivuje a kompletně se vypne.
Velmi praktickou je též funkce pro osvěžení prádla nebo jeho provzdušnění. V ideálním případě nabízí sušička jak klasické provzdušnění, tak parní program, který mívají také některé prač ky. U sušiček je pára určena hlavně k lehkému zvlhčení textilií a usnadnění následného žehlení. Může posloužit i ke zbavení prádla pachů, například z cigaretového kouře.
Umístění sušičky
Sušička není rozhodně kompaktní spotřebič. Nejmenší sušičky s hloubkou 54 cm mají kapacitu na 6 nebo 7 kg prádla. Většina modelů je hluboká mezi 60 a 65 cm. Výška je nejčastěji 85 cm, i když na té většinou až tolik nezáleží. Standardní šířka je 60 cm. Nejlepší je postavit sušičku vedle pračky, což si žádá poměrně dost prostoru – velkou koupelnu nebo samostatnou místnost, která poslouží jako domácí prádelna. Častější je proto instalace v podobě postavení sušičky na pračku, kdy je potřeba dokoupit speciální příslušenství – takzvaný „mezikus“, který zajistí stabilitu. Mezikus často obsahuje ještě výsuvnou desku, na kterou můžete postavit koš s prádlem, abyste ho při vkládání a vykládání prádla nemuseli držet v ruce nebo mít položený na zemi.
5 DŮVODŮ PROČ POŘÍDIT SUŠIČKU PRÁDLA |
1. Zbaví vás nutnosti prádlo přenášet, věšet a sbírat ze sušáku. 2. Zbaví vás samotného sušáku, který v menších bytech často překáží. 3. Odstraní z prádla alergeny, jako jsou zbytky pracích prostředků a prachu. Do prádla navíc nemohou další alergeny proniknout, například pyly při sušení venku. 4. Umožní vám urychlit proces sušení a v případě potřeby velmi rychle usušit i určitý kus oblečení, který si chcete za velmi krátkou dobu vzít na sebe. 5. Umožní vám prádlo provzdušnit, načechrat a v případě parního programu i zbavit pachů, aniž by bylo potřeba procházet celým procesem praní. |