Aby lidé měli jistotu, že kvůli dolu Turów nepřijdou o vodu, vyjde podle šéfa vodárenské společnosti skoro na miliardu

Dan Ramzer, předseda představenstva Frýdlantské vodárenské společnosti a starosta Frýdlantu, poskytuje rozhovory před dolem Turów

Dan Ramzer, předseda představenstva Frýdlantské vodárenské společnosti a starosta Frýdlantu, poskytuje rozhovory před dolem Turów Zdroj: FVS

Novostavba vodojemu Frýdlant-Údolí dokončeného v roce 2024
Bílo-žlutá budova vodojemu ve Strmé ulici ve Frýdlantě. Jde o jeden z nejstarších vodárenských objektů z roku 1913
3 Fotogalerie
Vít Chalupa

Frýdlantská vodárenská společnost si v roce 2025 připomíná dvacet let od počátku své činnosti. Podle předsedy jejího představenstva a starosty města Frýdlant Dana Ramzera je největším problémem "vybydlování" infrastruktury. Aby ohrožené části Frýdlantska nepřišly o vodu kvůli hnědouhelnému dolu Turów, přijde na téměř 950 milionů korun.

Jak proběhla privatizace vodárenství ve Frýdlantu?

Privatizace v této části okresu Liberec proběhla úplně jinak, než bylo standardem ve zbytku republiky. Na jednotlivá města a obce nikdy nebyl jednotlivý majetek převeden. Vzniklo Frýdlantské vodárenské sdružení, založené jako sdružení osmnácti právnických osob, tedy osmnácti měst a obcí. Do tohoto subjektu byl vložen privatizačním projektem z bývalého státního podniku Severočeské vodovody a kanalizace veškerý nemovitý majetek a zbytková technika – nákladní a osobní vůz, traktorový bagr, fekální vůz a část zaměstnanců. S tím, že podíl na majetku byl stanoven na jednu osmnáctinu na jednu obec, bez ohledu na rozsah sítí, technologií a budov na jeho území.

S novým tisíciletím bylo v důsledku novelizace zákona o obcích sdružování obcí podle občanského zákoníku zrušeno. Rozhodlo se, že místo vodárenského sdružení se založí akciová společnost a majetek se do ní upíše ve stejném podílu, jako tomu bylo ve sdružení, což znamenalo jednu osmnáctinu. Následně byly vydány akcie, které byly postupem času upsány do vlastnictví jednotlivých akcionářů. Hlasovací parita jednotlivých akcionářů zůstává i nadále stejná, bez ohledu na množství vlastněných akcií. Právě ty jednotliví akcionáři nabývali a nabývají na základě postupných nekapitálových vkladů jejich majetku do společnosti.

Jaké při takových postupech a změnách vznikly problémy?

Dlouhodobým problémem bylo „vybydlování“ infrastruktury v důsledku podfinancování obnovy majetku. Vlastníci, tlakem na cenu vodného a stočného, neumožnili vytvořit a uplatnit více prostředků na její obnovu. Zlom nastal až v letech 2015 a 2016, kdy byl schválen dlouhodobý plán navyšování financí do obnovy a rozvoje majetku. Z mého hlediska velmi dobrý krok, ale s desetiletým zpožděním a jediným zdrojem jsou dosud finanční prostředky vybrané od zákazníků nebo získané z dotací veřejnoprávních poskytovatelů, jakými jsou kraj, stát, Evropská unie.

Co to znamená?

Většina akcionářů nenašla odvahu najít schéma, jak do obnovy vkládat více prostředků formou přímých peněžitých vkladů, mimo vlastní prostředky, z kterých akcionáři staví novou infrastrukturu nebo opravují tu starou, jež je v jejich vlastnictví. V důsledku bylo toto rozhodnutí velmi dobrým krokem odpovědného hospodáře, ale krokem politicky nepopulárním.

Jaký to mělo dopad?

Z uvedených důvodů nebyl v minulosti v plném rozsahu realizován projekt „Frýdlantsko – voda pro třetí tisíciletí“. Podařilo se na něj zajistit finanční prostředky, ale ty nebyly využity, protože společnost a akcionáři byli vysíleni nápravou povodňových škod z bleskové povodně v srpnu 2010. Z projektu se později realizovala s příspěvkem Evropské unie, státu a Libereckého kraje pouze rekonstrukce úpravny v Bílém Potoce.

Dalším problémovým bodem vašeho regionu je kontroverzní rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów. Jaké to může mít dopady na vodárenství v kraji?

Ano, jde skutečně o velkou výzvu pro naši akciovou společnost, které může ohrozit dva zdroje pitné vody pro západní část regionu, za které není náhrada. V současné době běží, s více jak tříletým zpožděním, projektování a povolování čtyřech opatření, která zajistí obyvatelům ohrožené části Frýdlantska jistotu zásobování pitnou vodou i v budoucnosti.

Na kolik peněz to vyjde?

Náklady na tuto akci jsou téměř 950 miliónů korun. A podobnou akcí je i plánované propojení dosud oddělených kanalizačních systémů Lázně Libverda a Hejnice s propojeným funkčním systémem Raspenava-Frýdlant. Zde je investiční náročnost téměř 300 miliónů korun.

To však není jediná palčivá událost…

Trvalým tématem je obnova vlastního vodárenského majetku, tedy vodovodních a kanalizačních řadů, včetně technologií, kde už je v současné době téměř nemožné získat dotační podporu. Nejstaršímu vodárenskému majetku je v současné době více než sto let. Jsem proto rád, že nacházíme možnost, společně s obcemi a městy, sdružených investic. Většinou spojených s rekonstrukcemi komunikací a revitalizací částí měst a obcí.

Jak do všeho promlouvá uzákoněná povinnost tvorby finančních prostředků na obnovu vodárenské infrastruktury?

Zásadně, ale jak už jsem jednou řekl, měla přijít daleko dřív. Takto je komplikované vysvětlovat obecním zastupitelstvům, že je potřeba kumulovat peněžní prostředky na něco, co není vidět. Nedostatek prostředků na provoz a obnovu může velmi negativně ovlivňovat řádné fungování provozovatele a v důsledku i kvalitu a kvantitu jeho služeb.

Co tedy s tím?

Jsem přesvědčený o tom, že tak malé společnosti jako je ta naše, kdy podíl nepodnikajících zákazníků je téměř 90 procent, musí ve shodě s vlastníky nacházet modely trvale udržitelného financování obnovy, provozu i výstavby nové infrastruktury za účasti nejen zákazníků, ale i výhodných bankovních a projektových prostředků a dotací. Nově také prověřovat i typ obnovy a provozování majetku formou například partnerství veřejného a soukromého sektoru, která se osvědčuje v zahraničí a v důsledku šetří veřejné prostředky.

Nesouvisí některé z přístupů také s tím, že „voda je přece zadarmo“?

Přesně! Převažující povědomí o tom, že „voda je zadarmo“ je potřeba změnit. Lidé jsou ochotní platit vysoké ceny za energie, služby mobilních operátorů, pohonné hmoty, ale cenu komodity, která je nenahraditelná – kvalitní pitnou vodu a technologie, které zlikvidují vodu odpadní, mají tendenci neustále zlehčovat a komentovat jako zbytečnou a předraženou. Jak to bude dál, je na nás vlastnících i provozovatelích vodárenské infrastruktury. Věřím, že si s výzvami, které nás čekají, poradíme odpovědně.

Jste držitelem ocenění AAA Gold od společnosti Dun & Bradstreet. Co vám to přináší, když jste síťová firma?

V provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu není běžné konkurenční prostředí. Ocenění je tak především důkazem pro naše akcionáře, že i společnost naší velikosti může splňovat vysoký standard.

Dan Ramzer (55)

Starosta města Frýdlant a od roku 2004 předseda představenstva Frýdlantské vodárenské společnosti. V letech 1997 až 2005 předsedal sboru zástupců Frýdlantského vodárenského sdružení. Komunální politik s třicetiletou praxí, zemědělský a pedagogický odborník.