Sami si vytvářejí konkurenci v podobě navrhování a výroby poloautomatických či robotizovaných strojů a zdravotnických zařízení. Jednatel a ředitel společnosti Safemed medical devices Aleš Kolaja se nad tím pousměje, protože ví, že stroje člověka nikdy stoprocentně nenahradí.
Jak náročnou cestu jste ušli, abyste se z ryze montážního závodu v Česku dostali na úroveň rovnocenného partnera pro německou mateřskou společnost?
Směr byl zřejmý od začátku roku 2007. Najít tu správnou cestu znamenalo porozumět situaci a vyhodnotit, jaký krok je ten nejdůležitější. Odpověď byla jasná: Lidé. Pustili jsme se do inovativního procesu, jehož cílem bylo v první řadě najít ergonomická řešení, která by pomohla našim pracovnicím montážní činnost zjednodušit a zpříjemnit. Začali jsme vývojem vlastních montážních a kontrolních přípravků a dalších podpůrných zařízení.
Co všechno nyní nabízíte? Třeba i vlastní vývoj?
Medicínské výrobky se vyvíjejí v Německu, technologii a validaci procesů zajišťujeme společně s německým oddělením engineeringu. Vývoj zařízení, na kterém se bude výrobek vyrábět, zajištujeme my v Praze.
Jak toto všechno němečtí majitelé oceňují?
Pro odpověď si vypůjčím slova samotných majitelů: Vždy, když přijedeme k vám do Prahy, je tady něco nového. Naše určitá nápaditost, rychlost a flexibilita majitele nadchla do té míry, že nás s důvěrou i uznáním podporují. Umožnili nám založit dceřinou společnost Safetec medical engineering. Začali jsme vyvíjet, konstruovat a vyrábět poloautomatické, automatické a robotizované speciální výrobní stroje a linky, a to nejen pro sebe, ale především pro naši mateřskou společnost a nové zákazníky.
Jaká je s nimi vlastně spolupráce? Berou vás skutečně jako onoho rovnocenného partnera?
Jsem o tom přesvědčený. Účastníme se strategických jednání o směrování nejen naší společnosti, ale i celého koncernu. Majitelé investují nemalé prostředky do rozvoje našich společností v Praze. Koncern samotný tvoří šest společností, z nichž čtyři jsou výrobní, jedna přímo v mateřské společnosti, a tři další se nacházejí v Praze.
Jak se v holdingu rozděluje práce? Podle čeho se určuje, co se bude vyrábět v Česku a co v Německu?
Oproti minulosti, kdy stály v popředí zejména ekonomické a logistické aspekty, je pro nás důležitá především kvalita a jistota, že se na ni naši zákazníci mohou spolehnout. Proto se snažíme jakékoliv riziko eliminovat tím, že stejné výrobky vyrábíme, nebo jsme schopni vyrábět, jak v mateřské firmě, tak u nás, a tím zajistíme včasné dodávky výrobků i při případné neočekávané situaci u nás nebo v Německu.
V rámci holdingu jste v posledních letech zakládali i další dceřiné a sesterské společnosti. Proč?
Naše spolupráce byla skutečně úspěšná, proto přišli majitelé a vedení mateřské společnosti s myšlenkou postavit výrobní závod Safetube medical tubes, který doplňuje sortiment výrobou některých vstupních a hlavně speciálních polotovarů pro naše výrobní společnosti.
Máme za sebou více než rok trvající pandemii koronaviru. Jak jste tím vším prošli? Byli jste pod větším tlakem kvůli tomu, že vyrábíte zdravotnický materiál?
Výjimečné a mezní situace jsou vždy zatěžkávací zkouškou. Samozřejmě riziko, že by se mohla nákaza rozšířit i k nám, bylo dost velké. Zavedli jsme opatření nad rámec vládních nařízení, dokonce jsme začali testovat s předstihem, než bylo celostátně nařízeno. Možná i proto se nám podařilo situaci zvládnout lépe než v některých dalších odvětvích. V neposlední řadě pak díky disciplíně a loajalitě všech našich pracovníků.
S čím jste měli největší problémy?
Byla to doba turbulentních situací a rychlého rozhodování, museli jsme více myslet na vytváření rezerv. Dodávky vstupních materiálů vázly, nebylo jasné, na jak dlouho se musíme zabezpečit. Ačkoliv náš sortiment není přímo spojen s léčbou nebo prevencí proti koronaviru, mohli jsme díky bohatým zkušenostem s výrobou medicínských produktů nabídnout pomoc při kompletaci a balení komponentů pro PCR testy.
Nabírali jste zaměstnance, abyste uspokojili poptávku?
Ano, nabírali, ale s rozmyslem. Záleží nám na dlouhodobé spolupráci. Kapacitní špičky jsme zvládli díky flexibilitě a velkému úsilí našich pracovnic. Hodně nám pomohly i naše bývalé zaměstnankyně, které jsou už nyní v důchodu.
Jak se vám daří udržet stávají pracovníky? Případně na co lákáte nové?
Práce s lidmi je křehká věc. Musí být založená na vzájemné důvěře. Snažíme se o to, aby se u nás pracovníci cítili dobře a bezpečně. Pomáháme vytvářet příjemné pracovní prostředí, snažíme se, aby zájem o zaměstnance nebyl jen nenaplněným heslem, ale skutečnou každodenní praxí. Důkazem, že se to daří, je zájem několika nových uchazeček o práci, které jsme získali na doporučení našich stávajících zaměstnankyň.
Je ve vašem oboru dostatek kvalitních českých pracovních sil, odborníků? Nebo si musíte pomáhat zahraničními zdroji?
Záleží na pozici, kterou obsazujeme. Určité schopnosti a dovednosti jsou potřebné, ale pro nás je neméně důležité, jestli má uchazeč opravdový zájem, jaký má přístup k práci, jestli je zodpovědný a jak vychází s lidmi. Zbytek se naučí a my mu v tom pomůžeme.
Do vašeho oboru stále více vstupuje automatizace, či robotizace. Neohrožuje pracovní místa?
Máte pravdu, navíc ji sami podporujeme a vytváříme. (smích) Stroje ale nikdy člověka nenahradí stoprocentně. Ano, některé lidské činnosti jsme zjednodušili, jiné naopak posílili. Jsou to situace, ve kterých je naprosto zásadní lidem sdělit, co je čeká, mluvit s nimi a nenechat vytvářet domněnky, spekulace. Dosud jsme nemuseli jednat tak, abychom cíleně snižovali stav personálu, vzhledem k rozvoji společností spíše naopak. Komunikace je ale v takových situacích naprosto zásadní.
Získali jste certifikaci společnosti Bisnode. Přinesla vám větší důvěru od zahraničních partnerů?
Věřím, že při navazování spolupráce je to dobré vysvědčení, které nese informaci, ohodnocení, poskytuje protistraně určitou jistotu. Pro mě samotného přinesla navíc velkou radost v podobě nadšené reakce našich zaměstnanců.
Aleš Kolaja (50 let)
Jednatel a ředitel společnosti Safemed medical devices vystudoval strojní fakultu ČVUT v Praze, následně Vysokou školu ekonomie a managementu, kde získal titul MBA. Pracoval též jako vedoucí výroby ve společnosti Prakab Pražská Kabelovna. Je ženatý, má dva syny. Zajímá se o sport, především o motoristické enduro.
