Lékárny sehrají klíčovou roli u stárnoucí populace, tvrdí šéf Benu Doležal | E15.cz
e15_logo_Inverzni_barva

Lékárny mohou pomoci pacientům i zdravotnickému systému, tvrdí šéf BENU Doležal

Petr Doležal, generální ředitel Phoenix a BENU Česká republika.
Interiér lékárny Benu v pražském obchodním centru Westfield Chodov.
Budova společností Phoenix a Benu v Česku v Praze–Hostivaři.
Pohled do haly pro skladování a distribuci léčiv společnosti Phoenix lékárenský velkoobchod v Praze.
1/4
Petr Doležal, generální ředitel Phoenix a BENU Česká republika.Interiér lékárny Benu v pražském obchodním centru Westfield Chodov.Budova společností Phoenix a Benu v Česku v Praze–Hostivaři.Pohled do haly pro skladování a distribuci léčiv společnosti Phoenix lékárenský velkoobchod v Praze.

Ve farmaceutickém průmyslu ještě stále existuje „železná opona“, tvrdí Petr Doležal, generální ředitel distributora léčiv Phoenix a sítě lékáren BENU. V rozhovoru vysvětluje rozdíly mezi západními a východními trhy, mluví také o tom, že období pandemie koronaviru jasně ukázalo, že je lékárenská péče dostupná pacientům i ve složitějších situacích.

V listopadu letošního roku uplyne 30 let od vzniku společnosti Europharm, předchůdkyni BENU Česká republika. Je to důvod k oslavám? Nebo jde o každodenní boj o přežití?

Podobná výročí mají pro mě spíše symbolický význam. Ale důvody k oslavám určitě máme, protože jsme si díky dobrým službám našich lékárenských týmů získali své zákazníky. Vždyť jen v roce 2022 jsme jich obsloužili 35 miliónů. A dva miliony členů našeho věrnostního programu se k nám vrací až desetkrát ročně.

Na co se soustředila společnost Europharm a proč po téměř dvaceti letech došlo k přejmenování na BENU?

Zpočátku šlo spíše o dětské krůčky distributora, který se učí provozovat lékárny. S přejmenováním na BENU došlo k jasnější profilaci směrem k zákazníkům a lékárny jsme začali opravdu řídit jako síť.

Jak vnímáte současnou situaci na lékárenském trhu v České republice?

Trh se konsoliduje, respektive lékárny se postupně stále více koncentrují v sítích a nákupních a marketingových sdruženích. Lékárenská profese se pomalu posouvá blíže k zákazníkovi, k poradenským, preventivním a screeningovým službám. A možná i k vakcinaci a opakované či zjednodušené preskripci, tedy předepisování léků.

Bylo už ve vašem oboru lépe? Nebo tolik nepodléhá ekonomickým vlnám? Či na zlatou dobu ještě teprve čeká?

Jako v každém jiném oboru lidské činnosti štěstí přeje připraveným. Tedy těm, kteří jsou schopni a ochotni se neustále adaptovat nebo včas transformovat. Ti pak jsou a budou úspěšní. Směr v našem oboru je podle mě jasný – vydávání léků či jejich příprava bude jen jednou z rolí lékárenské profese. Stárnutí populace, nedostatek lékařů, sester, zdravotnického personálu či pečovatelů bude pro lékárenství dříve či později znamenat posun k prevenci či k primární péči. Klíčová bude ochota k mezioborové spolupráci s lékaři, pečovatelskými službami a domovy pro seniory. Včasný záchyt onemocnění či preventivní poradenství mohou pomoci jak pacientům, tak ulehčit zdravotnímu systému. Jsem přesvědčený, že to jsou změny, které obor čekají. Období pandemie jasně ukázalo, že lékárenská péče je dostupná pacientům i ve složitějších situacích. V první linii totiž sloužily po celou dobu i lékárenské týmy. To, že ekonomické těžkosti vyostřené skoky v nákladech, neustálým snižováním cen a marží pojišťovnami, provází každodenní rozhodování majitelů lékáren, je nabíledni.

BENU působí přes nadnárodní skupinu Phoenix Group ve 29 státech Evropy. Jak velký rozdíl je ve fungování lékáren a dostupnosti léků v Evropě?

Nedostupnost léků a nedostatek odborného personálu rezonuje všemi trhy, na kterých působíme. Nejzřejmější rozdíly jsou potom v rozsahu služeb, které poskytujeme v řadě zemí, jakými jsou vakcinace, individuální dávkování léků, dodávky léků do domácností nebo domácí péče. Pro mě je zcela extrémním případem Velká Británie. Díky dlouhodobému nedostatku praktických lékařů bude dodatečně vyškolený lékárník v krátké době oprávněn kromě základní diagnostiky, předpisovat pacientům i léky, a to u sedmi skupin chronických onemocnění.

Koupíte si na severu či na západě Evropy bez receptu a bez problémů něco jiného než v jiných částech kontinentu?

Evropská zákonodárství nejsou v tomto ohledu unifikovaná. Přesto EU směřuje připravovanou reformou k řadě společných regulací. Jedná se například o zajištění stejné dostupnosti medikace pro všechny obyvatele Evropské unie nebo o řízení zásob kritických, tedy nenahraditelných, nebo nedostupných léků. Změny budou ukládat více povinností a budou způsobovat více nákladů všem hráčům v dodavatelském řetězci.

A jak je to s cenami léků napříč Evropou? Jsou někde výrazně dražší? A pokud ano, proč tomu tak je?

Ve farmaceutickém průmyslu ještě stále existuje „železná opona“, a to nejen v cenotvorbě, velikosti balení či kompozici léků. Ceny léků v regionu střední a východní Evropy jsou výrazně nižší. V řadě z nich jsou stanovovány na základě průměrného koše tří (či pěti) nejnižších cen v EU. Devadesát procent nejdražších, tedy většinou originálních léků, se spotřebovává na bohatých západních trzích. A poměr generických přípravků na celkové spotřebě léků se zvyšuje směrem k východu, k menším a chudším trhům.

V jaké ze 29 zemí skupiny Phoenix Group byste byl nejraději ředitelem?

Osobně mám rád racionální přístup kolegů ze Skandinávie, zejména z Norska. Ale pokud bychom mluvili o kombinaci země a způsobu života, určitě by mě nadchla italská kuchyně a francouzské víno.

Co pro vaše obchodní partnery, ať už doma, nebo v zahraničí, znamená certifikace Dun & Bradstreet?

Vážíme si každého pozitivního ohodnocení, které získáme. Pokud je navíc založeno na mezinárodně uznávaných standardech, máme z takového ocenění samozřejmě ještě větší radost.

Petr Doležal (56)

Generální ředitel Phoenix a BENU Česká republika s.r.o. vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Dříve působil ve společnostech KPMG, Raab Karcher, Droxi/Schlecker, Phoenix.