Vyměnit kyčelní nebo kolenní kloub a ještě ten den začít chodit? I k tomu se už propracovala současná medicína. Nemocnice v Šumperku nabídla jako první tzv. pacientskou cestu, která výrazně zkracuje dobu hospitalizace, snížení výskytu infekčních komplikací a zároveň přináší menší zátěž pro pacienta i personál.
„Tím se výrazně snižují náklady na léčbu a nemocnice tak může výrazně uspořit svoje kapacity i finance,“ říká v rozhovoru Alan Munteanu, všeobecný chirurg a nyní také člen vedení nadnárodní skupiny B. Braun, která pacientskou cestu nejen do Česka, ale i jiných evropských států aplikovala.
V Česku odstartovala takzvaná pacientská cesta, která zkracuje pooperační hospitalizaci, přináší kvalitnější péči i finanční úspory. Kdo na ni dosáhne? Je placená z veřejného zdravotního pojištění?
Pacientská cesta je určena pro pacienty, kteří se chystají na výměnu kyčelního nebo kolenního kloubu. Jedná se o soubor opatření, jehož výsledkem je zkrácení hospitalizace, snížení výskytu infekčních komplikací, menší zátěž pacienta i personálu. Zapojením pacientů do léčby výrazně roste jejich spokojenost a má bezprostřední pozitivní vliv na rychlost návratu do běžného života. Tím se výrazně snižují náklady na léčbu a nemocnice tak může výrazně uspořit svoje kapacity i finance. Na pacientskou cestu dosáhnou všichni, kteří nemají jiná závažná vedlejší onemocnění. Náhrada kloubů je v ČR placená ze zdravotního pojištění a je tomu tak i v případě použití této metodiky.
Jak se vybírají pacienti, u kterých by bylo dobře absolvovat takovou cestu? Je to jen otázka lékařů?
Je to vždy na dohodě obou stran. Lékař posoudí medicínskou stránku věci a pacient musí v první řadě mít o pacientskou cestu zájem. Úspěch tkví v tom, že pacient je ochotný spolupodílet se na své léčbě. Získá veškeré informace o tom, jak se má na operaci připravit a co ho čeká po zákroku.
Informace jsou jedna věc, druhá věc je, dobře je pochopit a být schopný se podle nich řídit. Zvládají to pacienti?
Podle našich zkušeností i starší lidé větší zapojení do léčby vítají a zvládají velmi dobře. Ale důležitá je forma předávání informací a také jejich dávkování. K tomu slouží precizní metodika pacientské cesty. Doporučujeme např. ustanovení koordinátora, který bude kontaktní osobou pro celé období léčby. Je vybavený brožurami s detailními informacemi, ale čím dál více důležitou roli hraje i digitalizace, která poskytuje více možností.
Takže třeba mobilní aplikaci?
Ano, pacienti nebo jejich rodina mají možnost být vybaveni mobilní aplikací. Tu si stáhnou do svého telefonu a nejenže mají všechna důležitá fakta na jednom místě, mají tam i kalendář, který je pomocí notifikací upozorňuje na důležité okamžiky na jejich pacientské cestě. Jedno z prvních upozornění je, že se mají dostavit na tzv. pacientskou akademii, kde jim jejich ošetřující lékař a další odborníci osobně vysvětlí vše krok za krokem.
Je možné to detailně přiblížit?
Ukáží jim, jak se zbaví nebezpečných bakterií před operací, naučí se chodit o berlích, naučí se rehabilitovat a dozví se, jak se mohou nutričně na operaci připravit. To všechno si pak mohou znovu v klidu projít v aplikaci. Pacientům zároveň chodí informace e-mailem. K dispozici je také zmíněný koordinátor–specialista, který je v pacientské cestě detailně proškolený a je s pacienty v pravidelném kontaktu. Pokud bychom na pacienta přenesli všechny informace najednou a jednorázově, tak by se úspěch určitě nedostavil.
Jak pomáháte starším pacientům, kteří nemusejí zvládat vzdálenou či on-line komunikaci?
Pokud pacient není vhodný pro dálkovou komunikaci, může do nemocnice docházet osobně či si s personálem telefonovat. V tom není problém. V tom je pacientská cesta krásná, že se umí přizpůsobit na míru každému pacientovi. Snažíme se ale hodně do procesu zapojovat i rodinu, protože mohou pomoci děti nebo vnoučata.
Proč se první nemocnicí s pacientskou cestou v Česku stala ta v Šumperku?
Je to soukromá nemocnice, která má progresivní management a majitele. Vedení nemocnice záleží v první řadě na pacientech a proto zavádí moderní technologie a léčebné postupy. Současně jsou schopni zvyšovat efektivitu svých provozů. Jako první v ČR například realizovala tzv. Fleet management operačních nástrojů, což zjednodušeně znamená, že si nástroje a sterilizační kontejnery od nás nekupuje, ale dlouhodobě pronajímá jako ucelený systém včetně servisu a obnovy. Nemocnice má tak zaručeno, že operační týmy mají k dispozici pouze nástroje, které opravdu potřebují a které jsou v perfektním stavu. A tak to bude po celou dobu kontraktu, kdy mají pevně garantované náklady a nehrozí jim tedy žádné mimořádné investice, servisní zásahy a nepředvídatelná vydání.
Primář tamního Ortopedického oddělení Ján Debre byl sám překvapený rychlostí rekonvalescence. Co je pro ni nejdůležitější?
Je to soubor faktorů. Pacient je mnohem více vtažený do celého procesu a je díky tomu aktivní. Zároveň toho mnohem více ví v oblasti svého zdravotního problému a je lépe připravený na pooperační rehabilitaci. Pacienti se naučí chodit o berlích ještě před zákrokem, dozví se, jaká výživa před a po operaci je pro něj nejvhodnější nebo jak sám může zabránit vzniku velmi obávané infekce. A pak je tu management bolesti, kdy se lokální anestetika zavádějí přímo do rány. Díky tomu operovaný kloub pacienta tolik nebolí, mnohem časněji se mobilizuje a už pár hodin po operaci chodí.
Co si má laik, případně pacient představit pod pojmem management bolesti?
Je to vlastně aktivní práce s bolestí. Snažíme se bolest řídit, dávkovat, dávat jí směr, aby nebyla bariérou k zahájení rychlé mobilizace, tedy zatěžování operované končetiny v co možná nejkratším termínu. Díky tomu pacient nepotřebuje tolik opiátů a kombinací více typů anestezie se snižuje jejich celková dávka. To vše snižuje riziko vedlejších účinků.
Před Českem se tzv. pacientská cesta zkoušela i v jiných zemích světa. V kterých a s jakými výsledky?
Nejvíce rozšířená je pacientská cesta v Německu, ale i ve Francii a Velké Británii. Mají velmi podrobné studie i konkrétní příklady z jednotlivých nemocnic. Všude se dospělo plus minus ke stejně dobrým výsledkům. O to víc je tato metoda prověřena.
Proč se koncern B. Braun rozhodl pro Česko jako další stát? Co rozhodlo?
Česká republika je dlouhodobě vnímána jako stát s velmi vyspělou medicínou a zdravotnictvím. Je zde tedy dobré prostředí na zavádění moderních metod, lékaři se rychle učí. Mezi zaměstnanci B. Braun je v Česku hodně lékařů, kteří si jsou vědomi potenciálu a přínosu pacientské cesty. Proto jsme vyvinuli i unikátní software MEDPAP pro monitoraci průběhu a výsledků pacientské cesty a dotáhli ji do komplexního a uceleného řešení prakticky na klíč každému pracovišti. Když se objevila příležitost v Šumperku, byli jsme připraveni a mohli jsme okamžitě jednat. Jsme rádi, že jsme díky pochopení managementu mohli v období pandemie koronaviru metodiku v Šumperku odladit a software dotáhnout do finální podoby. Navíc máme zkušenosti s několika klinikami po celém Česku i na Slovensku, kde se některé principy pacientské cesty zavedly a fungují. Nemocnice Šumperk byla ale první, která se rozhodla jít do toho komplexně a bez jakýchkoli kompromisů.
Jaký lze očekávat rozvoj podobných programů na nejbližších letech?
COVID–19 v tomto případě zafungoval jako urychlovač. Sice nejdříve operativu zbrzdil, ale díky prodloužení čekacích dob výrazně vzrostla poptávka po metodice, která umožní odoperovat více pacientů, kteří navíc budou spokojenější a mít méně komplikací. Poroste úloha digitálních nástrojů umožňujících řešit vzdáleně vše, co je jen možné, tím se zmenší počet návštěv v nemocnicích, přitom informovanost pacientů naopak vzroste.
Dá se pacientská cesta rozšířit z ortopedie i na další obory?
Myslím, že ano. Již dnes máme poptávku po gynekologické variantě, začínáme řešit doporučení pro páteřní ortopedii, zkušenosti máme i v chirurgii. Doposud se pozornost lékařů logicky zaměřovala na samotný operační výkon. Poroste však význam perioperační péče a s růstem možností telemedicíny a digitalizace se i zde začnou prosazovat nové postupy. A možná se dočkáme i totální náhrady kloubu v jednodenní chirurgii, jakkoli se nám to dnes zdá jako nemožné. Již nyní ale máme pracoviště ve Francii, kde se u vhodných pacientů tyto operace provádějí.
Společnost B. Braun v České republice získala certifikaci AAA od společnosti Bisnode, nyní nově Dun & Bradstreet. Za jaké služby? A co vám takové ocenění přinese?
B. Braun působí na českém trhu téměř 30 let a toto ocenění potvrzuje stabilitu naší společnosti, která plní včas své závazky, a na kterou se mohou naši partneři plně spolehnout. Je to pozitivní poselství pro české nemocnice i další zdravotnická zařízení, kterým dlouhodobě dodáváme široké portfolio našich produktů.
Většina oceněných certifikát AAA Platinum vítá kvůli svým obchodním partnerům v zahraničí. Platí to i u vás?
My toto ocenění vnímáme jako zpětnou vazbu, že jsou naše ekonomické procesy z dlouhodobého hlediska nastaveny dobře a je to také pozitivní signál vůči našim vlastníkům, tedy rodině Braunů v Německu.
Alan Munteanu (52 let)
Člen vedení skupiny B. Braun CZ/SK, ředitel Business Units. Do atestace působil jako všeobecný chirurg v Bakešově chirurgické nemocnici v Brně. V roce 1998 začal spolupracovat se společností B. Braun jako obchodní zástupce, prošel více pozicemi a od roku 2014 je členem vedení skupiny. Mezi koníčky řadí běh a tenis, zálibou je dobré jídlo. Je ženatý, má dvě děti ve věku 22 a 17 let.
