„Buďte sami sebou, nemá cenu se stylizovat,“ radí absolvent assessment centra

http://il7.picdn.net/shutterstock/videos/10310714/thumb/1.jpg

http://il7.picdn.net/shutterstock/videos/10310714/thumb/1.jpg Zdroj: Shutterstock

Assessment centra bývají součástí výběrových řízení téměř ve všech velkých společnostech. V rámci této praktické metody kandidáti plní různé modelové úkoly, díky čemuž se personalisté mohou dovědět informace, které by jinak z životopisu a pohovoru nezjistili. Jan Elger, student VŠE, se nedávno zúčastnil assessment centra v 180 Degrees Consulting, společnosti poskytující konzultační služby neziskovým organizacím. Jak vypadala jeho zkušenost?

Zajímal jste se předem, jaký bude průběh assessment centra? Lze se podle vás na něj připravit?

Bylo to mé již několikáté assessment centrum, takže jsem se nijak zvlášť nepřipravoval, ale to ani v případě mého prvního. Jelikož už vím, o co se v assessment centru jedná, jdu do toho vždycky s tím pověstným „být sám sebou“. Nemá smysl snažit se předem nějak stylizovat. Celý den stejně nejde vydržet hrát si na někoho jiného. Je to dost náročná akce.

Představu o průběhu jsem měl. Očekával jsem týmový úkol a jeho vypracování společně s ostatními uchazeči o pozici. Ještě jsem však neměl tu čest s individuálním assessment centrem a nevím, co bych čekal od něj.

Jak vypadal průběh assessment centra?

Assessment centra se účastnilo celkem 12 lidí. První úkol byl „Einstein’s riddle – Who owns the Fish“ (hádanka testující logické uvažování, více zde, pozn. red.). Pro tento úkol byly stanoveny dva týmy po šesti lidech a každý dostal dvě tři informace, které dohromady měly vést k rozřešení úkolu.

Ve druhém úkolu bylo zadání následující. Čtyři neziskové společnosti se dohromady ucházejí o grant, přičemž kombinace jejich požadavků daleko přesahuje finanční limit a úkolem bylo se domluvit mezi všemi, jak si peníze přerozdělit. Neziskové společnosti se zabývaly výcvikem slepeckých psů, léčbou astmatu a způsoby zvýšení povědomí o HIV. Bylo předem zhruba popsáno, jak chtějí organizace peníze použít a co v minulosti již dělaly za projekty a jaký byl výsledek, abychom měli lepší orientaci při plánování a práci.

Jak jste se cítil v průběhu assessment centra?

Vždy mi přijde nejhorší informační šum a přemotivovanost kolegů při rozdání úkolu, což se ale v průběhu vždycky uklidní. Jinak co se týče stresu a únavy, při posledním assessment centru jsem ani jedno nezaznamenal, v předchozích případech občas.

Jak jste vnímal spolupráci týmu?

Tým spolupracoval nadměrně dynamicky a produktivně, což si myslím, bylo způsobeno vysokým intelektem každého kolegy. Někdy stačí jeden narušitel, třeba přehnaný komik nebo leader. To pak podle mě dokáže otrávit všechny zúčastněné a hodně ovlivnit celkovou náladu.

Jak se tedy zachovat v situaci, kdy jeden z účastníků automaticky převezme velení, pozornost přenese pouze na sebe a ostatním nedá prostor?

Absolvoval jsem několik assessment center a nikdy se mi to nepřihodilo. Myslím, že tuto situaci by bylo nutné posuzovat případ od případu, ale pokud se zamyslím čistě hypoteticky, pokud by dotyčný jenom plácal nesmysly, snažil bych se prostřednictvím nekonfliktní komunikace role v týmu změnit. Pokud bych však měl pocit, že se jedná o nejefektivnější cestu ke splnění úkolu, „nepral“ bych se s ním.

Při jakých aktivitách jste se cítil dobře a přirozeně, a proč si myslíte, že tomu tak bylo?

V rámci samotného assessment centra nejlépe při sledování kolegů, analýzou dat a občasným vlastním konstruktivním vstupem. Nemám tendenci zbytečně plácat, takže vyčkávám, a teprve v případě, že jsem sám přesvědčený, že mám čím do diskuse přispět, tak se ozvu. Nejlépe jsem se však cítil po assessment centru při osobním rozhovoru.

Jak vypadal kontakt s hodnotiteli v průběhu assessment centra?

Pozorovali nás, ale nezasahovali, přímo se neúčastnili kromě finálního prezentování požadavku a návrhu rozpočtu neziskových organizací, kdy vystupovali v roli investora.

Měl byste několik konkrétních rad, jak při assessment centru udělat dobrý dojem?

Myslím si, že neexistuje univerzální návod, proto se vždycky snažím být sám sebou a chovat se podle svého nejlepšího uvážení.

Jsou konkrétní věci, kterých by se měli účastníci assessment center vyvarovat?

Určitě by se měli vyvarovat konfliktníhou jednání a přílišného strhávání pozornosti na sebe. Účastník by měl spolupracovat se zbytkem týmu.

Myslíte si, že assessment centrum testuje dovednosti a schopnosti, které využijete na konkrétní pracovní pozici?

Ne, rozhodně ne. Asi je to lepší než běžný pohovor, ten je hodně jednostranný a závislý na tom, co o sobě řeknete. Takže vlastně testuje jen jednu dovednost, a tou je schopnost sebeprezentace. Assessment centrum je lepší v tom, že při něm zjistíte vlastní možnosti a i když nejste zrovna komunikativní, můžete předvést svoje kvality. Ale od reality se to nakonec dost odlišuje. Těžko se to takhle popisuje, ale myslím, že každý, kdo projde assessment centrem a pak se dostane do zaměstnání, pozná rozdíl velmi brzo.

Jakou hodnotu mělo absolvování assessment centra pro vás osobně?

Potvrdil jsem si, že je to částečně i o lidech, a myslím si, že i když je to lepší způsob než pohovor, stále tento typ testování může dost znevýhodňovat tiché, neprůbojné a analytické typy. Chápu, že komunikační dovednosti jsou v dnešní době extrémně důležité, ale myslím, že jsou přeceňované.

Jak se k assessment centrům vyjadřují odborníci? Podrobně jsme se tématem zabývali .