Dark internet je paralelní systém, který je - na rozdíl od mainstreamového internetu - naprosto anonymní. Proto je tolik lákavý pro uživatele, kteří nechtějí být na internetu vysledováni. Naprosto logicky se zde nacházejí stránky, které je možné označit za společensky nebezpečné (za všechny uveďme stránky nabízející drogy, nelegální pornografii nebo stránky, na kterých si můžete poptat nájemného vraha). Dark internet ale stále častěji využívají také lidé, kteří se obávají o své soukromí nebo opoziční aktivisté v zemích, kde je kritika vlády a režimu naprosto nepřípustná a spojená s tvrdými represemi.
Z jakého důvodu je ale v prostředí Dark internetu v podstatě nemožné kohokoliv vyhledat, respektive zrušit webové stránky? Nejlépe fungování Dark internetu popsal jeho uživatel a IT nadšenec, který chce, jak jinak, zůstat v anonymitě. „Pro prohlížení obsahu tzv. Dark internetu se často používají speciální nástroje, jako je TOR, které pracují na principu několikanásobného šifrování, náhodného přesměrování dat a neuvedení odesílatele v datovém balíčku.“ Tor zašifruje vaši IP adresu a poté ji přesměruje přes několik počítačů po celém světě se stejným softwarem. Každý z počítačů zná pouze informaci, kam má data dále přesměrovat a odkud přišla.
Úřady se samozřejmě snaží uživatele Dark internetu odhalit. Tím však přispívají ke vzniku zajímavých mechanismů, které uživatelé Dark internetu vytvořili ve snaze tlaku úřadů odolat a udržet si svou anonymitu.
Když chcete platit za drogy, které jste si na Dark internetu objednali, platíte Bitcoinem - tedy fiktivní měnou, jejíž původ v rámci účtu je velmi těžké vystopovat. Nicméně to není nemožné. Proto byl vytvořen fiktivní společný účet všem uživatelům, kam se Bitcoiny pošlou, promíchají se s jinými Bitcoiny, které a účtu již jsou, a následně se odešlou příjemci. Je to vlastně virtuální pračka na peníze.
Co se týká samotného prodeje drog, velice poutavě ho popisuje analytik sociálních médií Jamie Barlett. Říká totiž, že na stránkách s drogami fungují mechanismy jako na normálních stránkách běžného internetu. Je tam popis produktu, cena, tlačítko „Vložte do košíku“ a podobně. Tento obchod dokonce funguje na základě recenzí, které uživatelé na prodejce píší, a proto se prodejci drog snaží udržovat kvalitu svého zboží a služeb na co nejvyšší úrovni a zároveň tlačí cen dolů. Samozřejmě je to morálně špatné, nicméně je to bezpečnější,než nakupovat drogy na ulici a navíc máte jakousi záruku kvality. Někteří obchodníci dokonce nabízejí tzv. „Fair trade“ drogy. kdy dávají 20% z výdělku přímo farmářům, z jejichž plodin se drogy vyrábějí.
Jamie Barlett říká, že Dark internet nelze označit jednoznačně jako špatný nebo dobrý - mohou vyhrát obě strany mince. Záleží na tom, z jakého úhlu na něj pohlížíme. Vladimír Smejkal z Unicorn College a autor knihy Kybernetická realita je však opačného názoru a dodává: „Přiznám se, že mne nic dobrého na Dark internetu nenapadá. Je to podsvětí podobně, jako je známe v reálném životě. Prakticky vše, co existuje v reálném životě, má dříve nebo později paralelu v kyberprostoru: peníze (nejen ony známé bitcoiny, ale i další), krádeže (ve virtuálním prostoru, např. v hrách), podvody, vydírání, útoky na veřejně prospěšná zařízení atd. Tím „dobrým“ by mohla být pouze oprávněná ochrana uživatelů Internetu před monitorováním našich aktivit v kyberprostoru. Ale to lze učinit i jinými cestami a nezaplést se s Dark internetem.“
Přes podobná varování uživatelů Dark internetu přibývá. Značná část odborníků, včetně již zmiňovaného Jamieho Barletta, se domnívá, že postupem času se z Dark internetu stane nový internet, protože si uživatelé budou chtít čím dál více chránit své soukromí. Stále jej však nebude možné využívat na věci, kde musí být uživatel tzv. autentizován - jde například o e-maily, elektronické bankovnictví a podobně. Důkazem masového nárůstu užívání Dark internetu je i to, že zde vytvořil svou paralelní stránku i Facebook.
Sice se přihlásíte přes své jméno, je ale nemožné vás vystopovat a navíc jste chráněni před oha mechanismy Facebooku sledujícími vaši aktivitu, navštívené stránky a podobně. Dá se říct, že TOR nabízí na Facebooku větší ochranu soukromí a ochranu osobních údajů nejen před samotným Facebookem, ale i před dalšími uživateli.
Právě anonymita napomáhá uživatelům Dark internetu i k dobrým a užitečným věcem. Dark internet funguje jako útočiště pro whistleblowery, odpůrce politických režimů států, ve kterých je silná cenzura, aktivistické skupiny podporující společenské zájmy a podobně.
K Dark internetu se souhrnně vyjadřuje i Petr Kolář, student ČVUT a zaměstnanec Avast Software: „Největší výhodu Dark internetu vidím v anonymitě, vzhledem k tomu, jak se v poslední době snaží kdejaká instituce nebo vláda monitorovat aktivitu uživatelů na internetu. Lidé chtějí být svobodní a právě proto si myslím, že se k Dark internetu lidé uchylují, aby mohli najít/koupit ‚cokoliv chtějí‘ bez zanechání stopy. Tyto aktivity určitým způsobem mohou podporovat vnímání svobody internetu jako důležitého pilíře v dnešním světě. Nemyslím si ale, že by Dark internet mohl kompletně nahradit klasický internet, už jenom kvůli službám, kde se musí člověk jednoznačně autentizovat, jako je například e-mail nebo internetové bankovnictví. Nicméně v případě represe svobody na internetu a monitorování aktivit se bude určitě komunita Dark internetu rozšiřovat a mohlo by se do něj ‚přesouvat‘ čím dál tím více služeb.“
Dark internet tvoří zajímavou alternativu, která nemusí být jen negativní stránkou virtuální reality, kde se setkávají překupníci s nelegálním zbožím, vrahové a jiní kriminálníci. Naopak tvoří i únik pro ty, kteří nechtějí být více monitorování ze strany státu a soukromých institucí a chtějí si tvořit internet takový, jaký by měl být v co nejvíce svobodné a demokratické společnosti.
