Dvojka Pirátů Markéta Gregorová: Evropská unie se neumí prodat | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Dvojka Pirátů Markéta Gregorová: Evropská unie se neumí prodat

Dvojka Pirátů Markéta Gregorová: Evropská unie se neumí prodat
Markéta Gregorová
• 
ZDROJ: wiki.pirati.cz

Filip Zelenka

Markéta Gregorová je členkou Pirátů už 6 let, poprvé za ně kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014. Tenkrát se do EP nedostala, dnes je situace jiná – Piráti jsou spolu s ODS hlavní opoziční silou. V EU by se chtěla soustředit hlavně na zbraňovou legislativu a zlepšení informovanosti o EU samotné. Jak pomoci ke světovému míru? Proč je potřeba transparentní dojednávání mezinárodních obchodních smluv? A jaké má dvojka Pirátů ambice v samotně straně?

Co hodláte v případě zvolení do EP prosazovat?

Já jsem si řekla, že chci udělat něco zásadního, a došla jsem k tomu, že něco zásadního by mohl být světový mír. Nejsem naivní idealista, který si myslí, že za pět let nebo za svůj život stihne udělat světový mír, nicméně dílčí krůčky dělat můžu. Zároveň do EP půjde brzy téma autonomních zbraňových systémů, což pokud se neudělá dobře, tak může hrozit válkou ve větším měřítku, než jsme doposud mohli vidět. Autonomní zbraňové systémy mají mnohem větší potenciál v tom, že tam není lidský mezičlánek, který by se zamýšlel nad důsledky. Mě nejvíce zajímá celá zbraňová agenda, export zbraní do krizových oblastí, protože tam se dá udělat hodně dobrého, když se správně harmonizuje legislativa.

Jaké je tedy druhé téma?

Druhé téma je spíš o práci směrem ven. Myslím si, že jeden ze základních problémů EU je, že se neumí prodat, neumí dát najevo, co umí dobře. Poté dochází k záležitostem jako je třeba Brexit, protože informovanost občanů je slabá. Ještě horší je to v zemích jako jsme třeba my, které přistoupily později. Byl to politický proces – snaha rychle se vymanit z minulosti a jít se zeměmi na západ, což všichni kvitovali s povděkem, ale nebylo úplně vysvětleno, co má pro nás EU udělat a proč je dobrá. 

Je to o práci s médii a také musíme začít mluvit s lidmi offline. Když se člověk podívá na statistiky, jak europoslanci objíždí kraje nebo mluví s občany, tak je to dost tristní a víceméně se to děje jen před volbami. Někteří to ale dělali a díky nim i vím, že to jde. Druhá věc je soustředit se i na mladé, protože právě u nich je volební účast hodně špatná i proto, že si zvykli na výhody jako volné cestování nebo mír a vůbec si nepamatují minulost. Já k nim chci promlouvat jako jejich řečník. Sleduju youtubery a myslím si, že právě přes Youtube, Instagram i Twitter to jde. Moje ambice jsou velké – světový mír a zabránit Czechoutu (vystoupení ČR z EU, pozn. red.).

Řekla jste, že byste chtěla prodávat EU mladým lidem a ve svém kandidátském proslovu jste zmínila, že byste chtěla být „evropským Dominikem Ferim“, co konkrétně chcete prodávat? 

Média často informují jenom jednoduché věci, což není kritika médií, často informují i kvalitně, ale největší čtenost je u článků „co zase ten Brusel zakázal“, jako tomu bylo u pomazánkového másla a zakřivenosti banánů, což jsou často až dezinformace. Zároveň je tam spousta dobrých věcí, dostal se k nám roaming, větší příspěvky na Erasmus. Na Erasmus bych se chtěla taky dost zaměřit, aby byl ještě efektivnější a nebyl to jenom výjezd do zahraničí a spousta byrokracie a administrativy. 

EU se může prodávat také tím, že je ve skutečnosti velmi demokratická a dost se na ní dá podílet. Evropská komise vydává různé bílé knihy (Bílé knihy obsahují návrhy na činnost EU v určité oblasti, pozn. red.), ke kterým se lidé mohou vyjadřovat; EP nabízí neuvěřitelné množství stáží, každý europoslanec může ročně asi 150 lidí pozvat. Tohle jsou ty možnosti, co vybízí k zapojení se. Je to hodně ambiciózní, ale já bych chtěla ještě lepší aplikaci ohledně připomínkování různých návrhů a práci ve výborech. 

Vy jste snažila v nedávné minulosti vzbudit zájem ohledně copyrightové směrnice – jak jste byla spokojená s odezvou lidí? 

Byla jsem hodně spokojená, odezva byla velká, hlavně u mladých, na čemž se zároveň podílel i Youtube, který byl proti článku 13. Když někam jdu a bavím se s mladšími lidmi i dětmi, kteří koukají na YT a kteří se o politiku a EU nezajímali, tak ihned věděli „jasně, článek 11 a 13, to je zlo.“ Když se s nimi mluví skrze kanály, které sledují a kterým rozumí, když se jim to necpe přes televizi, je to efektivní. Kolik dětí sleduje televizi?

Když se člověk podívá na hlasování a vyjadřování českých europoslanců, tak zjistí, že i když byli předtím zásadně pro, tak ten obrat byl zásluhou občanů. Protože oni se doopravdy báli, že nebudou znovu zvolení, když budou hlasovat pro, a jenom proto se zdrželi, jinak jim to bylo upřímně jedno. Hlas lidí má sílu, když se ozvou, zvlášť před volbami. To nám docela EP nahrál, když o tom chtěl hlasovat ještě před eurovolbami, protože nám vlastně dělá kampaň. 

„Transparence je potřeba vždy“

Teď přistoupíme k vašemu společnému pirátskému programu: „Fér pracovní podmínky pro všechny: Jsme proti vykořisťování levné pracovní síly agenturami. Lepší pracovní příležitosti podpoříme i investicemi do celoživotního vzdělávání.“ Existuje nějaký plán, jak zabránit vykořisťování agenturami napříč celou Evropou? 

Co se týče pracovníků a pracovních podmínek, tak tím, že máme volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, tak i přeshraniční mobilita pracovníků je na největší úrovni za dlouhá léta. Co se týče přeshraničních pracovních možností, tak je to úplně jedno, spousta lidí na okraji země, jako třeba ze Sudet, pracuje v Německu, stejně tomu je na hranicích s Rakouskem a v Británii, kde jsou středoevropští pracovníci. Nicméně to nahrává snazšímu vykořisťování pracovní síly, která třeba ještě tolik neumí jazyk nebo nezná systém a dostane se tam přes agenturu. Členské státy by si samozřejmě pořád měly upravovat svoje pracovní práva. Netýká se to úplně lidí, kteří jsou občany dané země, já v ČR žádnou agenturou vykořisťovaná nejsem, znám systém, mohu se obrátit na Úřad práce, kde mi vše vysvětlí. Ale třeba lidé z Ukrajiny, to je asi největší skupina, která je ohrožená, tak prostě neví a pak jsou ti lidé zneužíváni. A to právě nejlépe pořeší evropská úroveň.  

V dalším bodu píšete o vyjednávání mezinárodních obchodních smluv toto: „V průběhu vyjednávání existuje komplexní přístup k informacím a veřejným jednáním.“ Proč je zrovna tohle v současné chvíli potřeba? 

Transparence je potřeba vždy. Tohle míří na dva problémy. Jedním z nich je známá TTIP, ACTA a další obchodní smlouvy, všichni ví, o čem mluvím. Byly proti tomu obří demonstrace, hlavně proti ACTA, které se odehrály myslím v roce 2010. Jejich hlavní problém vždy byl takový, že se dojednávaly komplet za zavřenými dveřmi, nikdo, dokonce ani ministři nebo státní aparát, nevěděl, co v nich je. Obchodní smlouva se týká úplně všech občanů, týká se podnikatele, živnostníka. Není možné, aby se to dojednávalo za zavřenými dveřmi a bylo to takto bezprecedentně netransparentní.

Druhá věc je Investor-state dispute settlement. To je systém, kdy stát zavede zákon, který ale zabrání byznysu nějaké firmy nebo ji začne jinak diskriminovat. Typicky se to děje v klimatických zákonech, kdy firma například těží a následně stát řekne: „Ne, máme klimatickou změnu, měli bychom tady nastavit mnohem tvrdší pravidla,“ a s tímto systémem může firma stát zažalovat, že vstupovali do podnikání v zemi za podmínek, které byly nastaveny jinak, a ty byly změněny, což podle nich není fér. Následný spor řeší pouze tři lidé: jeden člověk vybraný státem, druhý člověk vybraný firmou, a třetí člověk, na němž se shodnou právníci obou aktérů. To pak samozřejmě platí stát i firma a utrácí se na tom až miliony daňových poplatníků.
 

Bavili jsme se o zbrojení, nedávno váš kolega Mikuláš Ferjenčík na Facebooku uvedl, že je nesmysl v českých podmínkách dávat 2 % HDP do zbrojení. Zároveň máte v programu napsáno: „podpoříme investice do otevřených technologií, které zajistí kyberbezpečnost.“ Nebylo by tedy možné podporovat financování kyberbezpečnosti než a priori říkat, že je to v českých podmínkách nesmysl? 

Postoj Pirátů je takový, že nákupy jsou hrozně neefektivní. To znamená, že i kdybychom na to teď začali dávat 5 % HDP, tak se to stejně nezlepší, celý systém musíme strašně moc zefektivnit. Souhlasím s Mikulášem v tom, že teď je hloupost peníze dávat, ale asi ne ze stejných důvodů. Já si myslím, že systém musí nejdříve perfektně fungovat, aby nedocházelo k tomu, že Ministerstvo obrany zadalo největší zakázku ve svojí historii a je plná pochybností. 

Největší zakázka Armády ČR za celou její existenci by neměla vzbuzovat ani smítko pochybnosti. Jsou tam zvláštní věci. Proč to bylo nastaveno zrovna takto? Proč z toho byli vyjmuti a neosloveni původní favoriti? Proč tam musí být nějaký mezičlánek celé spolupráce mezi armádou a dodavatelem, který je celý de facto v krachu? 

Zároveň víme, že když EU dělá věci společně, tak to funguje. Od roku 2015 se zvýšila efektivita zastavování nelegální migrace o 90 %, o čemž tady nikdo nemluví, ale je to tak, od té doby to děláme společně. To znamená, že když se to celé zefektivní, tak státy potom nebudou mít takové problémy dávat adekvátní procento HDP. 

Takže neefektivita je největší problém?

Přesně tak. Můžeme se bavit, jestli budeme výdaje zvyšovat, snižovat, cokoliv. Investice do kyberbezpečnosti je jedna z efektivních věcí. Když nebudeme peníze dávat do věcí, které rychle zastarají, tak v případě války nebo nutnosti rychlé obrany budou úplně zbytečné. Pokud vám někdo, a teď to řeknu tak, aby si to každý mohl představit, najednou vypne všechny semafory ve městě, což je klidně kvůli kyberútoku možné, zkolabuje celá doprava. Budou nehody, mezitím může někdo provést další návazné kroky, když vše bude kolabovat a všichni se zaměří na řešení krizové situace. To všechno souvisí se soustředěním se na to, kde nám někdo může reálně ublížit, což z mého pohledu je oblast kyberhrozeb, a tam máme investovat.   

Mladý kandidát KDU-ČSL František Talíř: Často nám unikají reálné problémy dnešních lidí

„Evropská úroveň Pirátům chybí“

Upustíme teď od vašeho programu. Doteď jste byla aktivní spíše v komunální politice, kde rozhodujete o konkrétních věcech, v EP to bude spíše o abstraktních záležitostech. Jste na to připravená? 

Myslím si, že jsem. Vystudovala jsem mezinárodní vztahy a evropská studia a upřímně mi byla vždycky evropská úroveň nejbližší. Protože jsem ale ještě poměrně mladá, ač jsem v Pirátské straně už šest let, tak jsem si ještě nevěřila na evropskou úroveň. Když se řešily komunální volby, kandidovala jsem z druhého místa s tím, že se to v Brně naučím a s těmi zkušenostmi bych mohla jít do EP. Nicméně pak to v Brně dopadlo tak, že jsem odmítla pozici radní a zůstala jsem neuvolněnou zastupitelkou.

V politice není hard motivace, jako třeba právě v byznysu, kde je motivace peněz, je tam spíše idealistická motivace, ale o tu je potřeba pečovat. Takže jsem si říkala, jestli to mezitím neopadne. Když to ale dopadlo takhle na komunální úrovni, tak půjdu za srdeční záležitostí, což je evropská úroveň. Já se na to naopak těším, hlavně na politickou práci, kampaň je hrozně vyčerpávající. 

V případě zvolení byste měla již několikátou funkci: zastupitelka, předsedkyně evropských Pirátů, vedoucí zahraničního odboru Pirátů a případně europoslankyně. Vzdáte se některé z nich? 

Vedoucí zahraničního odboru je dvouletý mandát, já jsem byla zvolena v květnu 2017 a již je vyhlášená nová volba. Řeší se, jestli se Zahraniční odbor malinko nezmění, protože spoustu agendy by teď mohli dělat europoslanci. Je to totiž i zastupování v mezinárodních organizacích a o komunikaci s nimi, takže kdybychom motivovali třeba zahraniční Piráty jít k nám na stáž, tak jim to dá velkou politickou zkušenost, kterou pak mohou převést do strany. Je to otázka, jestli budu kandidovat, osobně to teď spíše neplánuji. 

Z pozice zastupitelky města Brna rezignuji, momentálně připravujeme i výběrové řízení, dokonce dnes (rozhovor proběhl 1. 5. 2019, pozn. red.) odesílám rezignační dopis z představenstva Veletrhů Brno. Víceméně mi nezbyde nic. Předsedkyní Evropské pirátské strany zůstanu do doby další volby a uvidím, jak se to bude dát skloubit. Mně naopak dává velký smysl to propojit, abychom se v Bruselu neoddálili od těch ostatních a byli v tom společně. 

Piráti jsou stále poměrně malá strana, máte kolem 850 členů, jste připraveni na další úroveň politiky? 

Já si myslím, že to zvládneme. Naopak se hodně lidí těší, protože nám evropská úroveň dost chybí. Potom se stane něco jako GDPR a tady najednou nikdo neví, co se to děje. Jak mohlo třeba ANO, vládní strana, když má europoslance, nevědět, že se GDPR chystá? Nepřipravit se na něj, nepřipravit na něj podnikatele a všechny dotčené občany?

My to ale nechceme vnímat jako „odchod“ do Bruselu, my tady zůstaneme, budeme se angažovat ve straně, budeme sem dál jezdit. Evropská úroveň tak vůbec nebude překážet, naopak motivujeme další lidi pro vstup, když třeba uvidí, že i tam děláme dobrou práci, protože jim tolik nezáleží na komunální politice, ale na evropské úrovni.

Ptám se i proto, jelikož v poslední době proběhla i tzv. Kauza hasičák, kdy jste měli problém v komunikaci mezi centrem a lokální buňkou v Brně. Nedojde rozšířením na další úroveň k podobným problémům? 

My jsme teď mediálně vidět a hodně lidí nás ještě neumí uchopit, takže sledují každou věc na fóru strany. Teď slavíme 10 let a kdyby si někdo pročetl fórum, což není v lidských silách, tak se dozví, že tohle jsme řešili pořád. Takhle to ve všech firmách nebo organizacích prostě funguje. Zároveň my to vedeme transparentně, já si myslím, že tohle se děje v ostatních stranách tak ob týden, akorát o tom nikdo neví. Stranu robotů zatím nemáme a nevím, jestli ji chceme. 

Na debatě, kterou pořádalo zastoupení Jihomoravského kraje v Bruselu, jste zmínila, že nejvíce pravděpodobné je vaše přistoupení k frakci Greens/EFA, poté ALDE a pak by přicházela v úvahu nová frakce, kdyby Emanule Macron přišel s něčím zajímavým. Co je nepravděpodobnější? 

To malinko opravím, takhle bych to neřekla. Nejvíc na stole je frakce Greens/EFA, nicméně jsme zároveň v trochu unikátní pozici, protože jiné strany, které už jsou v EP zavedené, jako třeba KDU-ČSL, určitě nemůžou říct EPP „čau, my jdeme do GUE“ a tím si posilovat vyjednávací potenciál. Zatímco my si můžeme dovolit žádat o výbor, o který máme zájem a jinak by nám ho nedali, nebo aby se změnil název na Greens/EFA/Pirates. 

Máme v povolební strategii vyloučeno, abychom šli do ALDE, pokud tam bude ANO, nicméně pokud nabídneme víc europoslanců nebo nějakou zajímavější variantu, tak ALDE umí počítat s čísly a když oni v EP něco domluví, tak to potom vláda implementuje. 

Nová frakce, kterou bych tak nazvala raději než Macronova frakce, přichází v úvahu. Mně Macron moc nevyhovuje, má opačné názory na copyright, než máme my, i když v tom je prý ochoten různě ustupovat, protože to pro něj není vůbec prioritní téma. Celá situace ve Francii je hodně nepřehledná a nelze říct, že Macron je strůjcem všeho zla, ale ani to, že dělá všechno dobře. U něj bych byla opatrná. Nějaká nová zajímavá frakce by se tam vytvořit mohla a třeba by pro nás bylo zajímavé stát se její součástí. Necháváme si tři varianty na stole a vyjednáváme se všemi. 

Evropský parlament je odrazem české politiky

Předsednictvo by mělo být „namixovanější“

Ivan Bartoš mluvil o tom, že výsledek 20 % by byl úspěch. Jaký výsledek by byl podle vás úspěch pro Piráty v Česku a i v Evropě? 

Toto číslo je stále platné, je však otázka, na kolik se to přemění europoslanců. Jsou zde dva faktory: extrémně nízká volební účast a počet stran, které překonají 5 %. ČR má v uvozovkách jen 21 poslanců, což znamená, že každá strana, která přeleze 5 %, ostatním vezme jednoho europoslance. My můžeme mít dost dobře s 20 % šest nebo sedm europoslanců, ale také klidně tři. Co se týče evropské ambice, tak podle mě by bylo úžasné, kdybychom měli pirátské europoslance ze čtyř zemí, což myslím není nereálné, někteří jdou v koalici. Pokud by to bylo v součtu, tak si můžeme pomýšlet na deset europoslanců. 

Těmi čtyřmi zeměmi myslíte Lucembursko, Slovinsko, Německo a Česko? 

Ano, ale vím, že i Finové na tom nejsou špatně, mají nějaké komunální zastupitele, ale bohužel mají zároveň spoustu dalších voleb – krajské i národní. Kampaňově se soustředí z logiky věci více na ty krajské a národní, nicméně je možné, že když vedou kampaň v jednom, tak že jim to pomůže v druhém, bylo by to spíše příjemné překvapení. Ale na mapě jsou. 

Jste předsedkyní Evropské pirátské strany, možná budoucí europoslankyně, plánujete kandidovat i do předsednictva Pirátů? 

Ve skutečnosti ano, akorát jsem to ještě nikomu neřekla. Uvidím, jak to celé dopadne, jak budu stíhat, nicméně po 6 letech u Pirátů, kdy jsem to stále odmítala, tak teď cítím, že to dává smysl. Vysvětlím proč. Myslím si, že někdo z europoslanců by měl být v předsednictvu a že by předsednictvo mělo být ještě víc namixovanější. 

Samozřejmě máme členskou základnu, nikdo neurčuje, kdo, jak, co, ale hrozně by mě potěšilo, kdyby tentokrát předsednictvo nebylo složené jenom z poslanců, ale byli tam i komunální a krajští politici a europoslanec. Propojilo by to všechny úrovně, na kterých působíme, a nedocházelo by k tomu, že centrála v Praze udělá něco, co se nelíbí regionům. Myslím si, že vyváženost by byla úžasná, a protože mám zároveň ambice, tak mi to v tuto chvíli dává smysl. Chci nastartovat novou éru.

Autor: Filip Zelenka
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!