Jedu vlakem a telefonuji s otcem. Když se mě ptá na téma dalšího článku a já zmiňuji menstruaci a sexualitu, projedou mnou pohledy spolucestujících. Káravé i překvapené. Není ale potřeba koukat na celou situaci černě. Ačkoliv se o zmíněných tématech stále ještě tolik nemluví, objevují se malé krůčky s ambicí upravit toto naladění ve společnosti. Změny prosakují skrze sociální sítě nebo třeba ve školách.
V online krajině
Z reálného světa, kde jsou tabuizovaná témata až hmatatelná, nahlédneme pod pokličku virtuální konverzace. Ve virtuálním světě mohou k odbourávání stigmat pomoci noví smajlíci. V Anglii vzniká pod taktovkou neziskové organizace Plan International UK série period emoji, tedy smajlíků symbolizující menstruaci. Mezi ně patří červená kapička s obličejem, děloha nebo vložka od krve. Reakce jsou ambivalentní. Jeden tábor je zastáncem toho, že je menstruování intimní záležitostí ženy a její symbolizace je nechutná. Na druhé straně stojí příznivci argumentující tím, že když existuje smajlík v podobě lejna, vložka je proti tomu slabý odvar. Zároveň zdůrazňují, že perioda není něco, za co by se ženy a dívky měly stydět. Což se podle Plan International UK reálně děje až u poloviny menstruujících mezi 14. a 21. rokem. Smajlíci mají nést revoluční podobu a touto cestou pomoci jak při odbourávání studu, tak při tvoření prostoru pro konverzaci v tématu menstruace. Zejména tak, že smajlíci jakožto jednoduchý prostředek k vyjádření mohou ovlivnit a také usnadnit slovní projev spjatý s periodou.
Znatelný pokrok v odbourávání pomyslných společenských zábran provádí Skotsko. Ve školách, od základních po vysoké, jsou zavedeny hygienické vložky a tampony pro studentky zdarma. Skotsko je tak první zemí na světě, která bojuje proti materiálnímu strádání v oblasti menstruace. Tato potřeba by se dala očekávat spíše v rozvojových zemích. S nedostatkem financí, který narušuje komfort při periodě, má přitom zkušenost i každá pátá evropská žena. Zajištění těchto základních hygienických potřeb se mimo hygienické pohodlí pojí i s tím duševním. Dívky se třeba mohou lépe soustředit na studium. V neposlední řadě se spolu s myšlenkou boje proti period poverty otevírají dveře k diskuzi a odbourání stigmatu s menstruací spojeným. Přeci jen jde o přirozený proces ženského těla a problémem se stává spíše jeho absence. Důležitost prolomení těchto ledů vidí skotský projekt právě v odbourání strachu o menstruaci promluvit. Tedy dostat do společenské diskuze lidské fungování ženského těla.
Láska je láska, děti
Zůstaneme-li ve Skotsku, zrodil se zde vedle detabuizace vložek další světový unikát. A sice zařazení práv LGBT komunity do učebních osnov na základních školách. Skotsko je také v tomto ohledu světovou jedničkou a tento čin je považován za historický moment. Děti se mimo práva také naučí historii a funkci různých hnutí. Stejně tak výuka povede k překonání homofobie a transfobie. Té ve Skotsku čelilo podle statistik 9 z 10 členů LGBT. Třetinu z nich přitom následky dohnaly k myšlenkám na sebevraždu.
V tuzemsku je na takové činy ještě čas. Nejdiskutabilnějším vzdělávacím opatřením je v tento moment výchova mediální. Zároveň na tom Česká republika není s tolerancí gayů, leseb a transsexuálů tak bídně při porovnání se sousedním Slovenskem, kde ani není povoleno uzavřít stejno pohlavním párům registrované partnerství. U nás už se diskutuje o další fázi, tedy zrovnoprávnění v oblasti manželství. Podle statistik výzkumu veřejného mínění z května 2018 se česká společnost ohledně tolerance homosexuálů rozpolcuje – značná část souhlasí se zajetým modelem, tedy s právy a povinnostmi registrovaného partnerství. Co se ale týče například osvojení dítěte, jen necelá polovina je pro, zatímco s adopcí dítěte partnera souhlasí až tři čtvrtiny dotázaných.
Nad Tatrou sa blýská… na lepší zítřky?
Na Slovensku situaci LGBTI komunity mapuje socioložka Alica Rétiová: „Protestné ohlasy proti akémukoľvek posunu v oblasti práv LGBTI ľudí či zavádzania vzdelávania o tejto téme sú silné.“ Podle jejích slov vzdělání celkově nevede k toleranci menšin.„Napríklad v rámci občianskej výchovy sa málo hovorí o prekonávání predsudkov o menšinách – a to nie len sexuálných, ale aj národnostných či náboženských,“ říká Rétiová. Dále dodává, že sice fungují občanské platformy, které se věnují právě vzdělávání v oblasti práv menšin a překonávání předsudků, nicméně systematické vzdělávání a práce s mladými lidmi na Slovensku celoplošně neexistuje.
Již zmiňované veřejné mínění je v oblasti změn velkým hráčem – na Slovensku dokonce proběhlo v roce 2015 referendum. Hlasovalo se o svazku osob stejného pohlaví, adopci, výchově dětí homosexuálním párem a také o zavedení výuky sexuální výchovy a eutanazie. Sexuální výchova se ve slovenských školských osnovách dodnes nenachází. O lechtivějších, avšak neopominutelných tématech, se na druhém stupni základky pořádají jednorázové přednášky nebo se téma rozebírá v hodinách biologie. Referendum bylo nakonec neplatné kvůli nízké účasti (k urnám dorazilo necelých 22 procent voličů). Se zvolením nové prezidentky se ale věci mohou dát do pohybu. Zuzana Čaputová otevřeně podporuje komunitu homosexuálů a také rozšíření jejich práv.
Akty otevřenosti a tolerance v rámci stigmatizovaných témat mají potenciál k určitému uvolnění již zažitých rigidních schémat. A když ne to, alespoň se o menstruaci nebo sexualitě začne více mluvit. Co se týče menstruace, má Česká republika jisté rezervy, v otázkách sexuality se ale drží na lepších příčkách. Podle výzkumu The Williams Institute z loňského března jsou Češi v tolerování homosexuálů hned za západoevropskými zeměmi. Horní příčky v globálním měřítku zaujímá Island nebo třeba Nizozemí. Nicméně nemluvíme o soutěži. Je sice hezké vědět, že jsme na tom s tolerancí LGBT lépe než jiní. Nebo třeba to, že se i mezi českými youtuberkami najdou takové, které natočí video o užívání menstruačního kalíšku. Odpoutáme-li se od čísel, grafů a internetů, stále máme co dohánět. Realita je reflektována v očích okolí či pobouřených reakcí, když nahlas řeknete slova jako menstruace nebo sexualita.
