Koronavirová krize nás zasáhla jako blesk z čistého nebe a všem ovlivnila život. Ani političtí marketéři nebyli výjimkou. Co krize znamená pro nově vznikající strany? Proč se všude rojí nové politické profily a jak budou vypadat letošní volební kampaně?
Při začátku krize museli politici a politické strany řešit zásadní problém – náhle odpadla možnost kontaktních kampaní a jako jediné logické řešení se ukázalo přesunout svůj obsah ještě více než obvykle do online prostředí.
S koronavirem na věčné časy a nikdy jinak?
Největší potíže z celé situace plynuly pro menší a nově vznikající politické subjekty, jejichž aktivity přešly od sbírání hlasů a budování brandu ke snaze o neupadnutí v zapomnění svých cílových skupin. A to v tom lepším případě. Příkladem může být hnutí Budoucnost, kterému překazil snahy o založení koronavirus a muselo přesunout zisk podpisů pod petici přes facebookovou výzvu a své známé. Nebo také Idealisté, kteří ke konci uvolňování opatření zasadili petiční stánky v různých částech ČR, například v brněnských Lužánkách.
Parlamentní strany rozjely sociální marketing naplno a během pár dní se začaly objevovat na sociálních sítích rámečky s rouškou nebo povzbuzující a děkovné grafiky. Celková komunikace se zpočátku snažila fungovat konejšivým tónem a akcentovat to, co daný subjekt pro občany dělá. Tím se, alespoň na nějakou dobu, odklonily od standardní prezentace své parlamentní práce.
Osobní profily politiků zažily boom. Větší důraz na online prostředí v kombinaci s omezením pracovních a studijních povinností přispěl k tomu, že osobní profily menších politiků či politických kandidátů se začaly objevovat jako houby po dešti. Zároveň měli příležitost si více či méně úspěšně budovat osobní brand. Jelikož však tito lidé nedostávali podporu a know-how od svých stranických marketingových aparátů, jen málokomu se podařilo vybudovat úspěšný profil anebo jej udržet.
Byla jednou jedna kampaň… A jak dál?
Žádná krize netrvá věčně, a tak se s uvolňovanými vládními opatřeními pomalu začíná vracet do starých kolejí i politický marketing. Startovací pozice do letošních voleb ovšem bude odlišná než ta z předchozích let. Jelikož je stále nejasné, zda a v jaké míře se vrátí druhá vlna koronaviru, dostává hlavní zbraň politických marketérů a jejich kandidátů na frak. Z kontaktních kampaní je stále velká neznámá.
Zjednodušeně, čekají nás dvě varianty. První je, že druhá vlna nepřijde, opatření se budou nadále uvolňovat a kontaktní kampaně budou možné. V takovém případě lze ovšem očekávat, že se jejich účinnost lehce sníží, pokud bychom je porovnávali s kontaktními kampaněmi z předchozích voleb. Bude to následek větší obezřetnosti lidí, u kterých se přeci jen bude ještě u takového shromažďování zapínat malý červený majáček v zádi jejich hlav. A je velmi pravděpodobné, že ti, kteří takový maják nemají, nebudou vůbec chtít věnovat svůj čas politickým akcím a raději ho stráví na příjemnějších místech. Absenci těchto potenciálních voličů bude možné vykompenzovat zacílením kampaně prostřednictvím sociálních médií.
Druhá varianta je, že kontaktní kampaně ochrnou a neuskuteční se vůbec. V takovém případě by čas, energie a prostředky plynuly do online prezentace na sociálních médiích a vzrostla by poptávka po offline propagačních materiálech jako jsou billboardy, plakáty a letáčky. Naopak by klesly výdaje za propisky, náramky, květiny a další blbůstky, které vám nutí dobrovolníci u stánku. Zvýšil by se počet livestreamů a diskuze by se přesunuly do online prostředí ZOOMu či Facebooku. Pravděpodobně bychom se dočkali i obsáhlejší sebeprezentace na webech jednotlivých kandidátů, jelikož by byli ochuzeni o možnost představit se na besedách, přednáškách a v terénu.
Svět se točí dál a politika s ním
Z hlediska politického marketingu můžeme vnímat koronavirovou krizi a vládní opatření pouze jako takovou turbulenci v jinak relativně předvídatelném letu. Byť je politika sama o sobě vrtkavá dáma a mění se ze dne na den, politický marketing je její klidnější, rozumnější sourozenec.
Pokud při letošních volbách odpadne možnost kontaktních kampaní, bude to nepříjemnost jak pro kandidáty, tak pro politické marketéry. Nejedná se ovšem o faktor, který by odrovnal celou kampaň, obzvláště ne u větších stran s finančním zázemím. Nastane-li tato situace, lze očekávat částečný přesun za normální situace venkovních společenských aktivit do online prostředí a navýšení vizuálního smogu politickými billboardy a plakáty. Jedno je za mě však jisté – osobní kontakt, kdy si můžete svého politika „ohmatat a okoukat“, nic nenahradí.
