Komentář Michala Tomeše: Lety jako nacionální kalkul, SPD se veřejně odkopala

Miloslav Rozner

Miloslav Rozner Zdroj: profimedia

Miloslav Rozner (SPD)
Poslanec a člen předsednictva Miloslav Rozner v úvodu celostátní konference hnutí Svoboda a přímá demokracie, která se konala 9. prosince v Praze.
Jednání mandátového a imunitního výboru: Miloslav Rozner a Kateřina Valachová
Ustavující schůze Sněmovny: Miloslav Rozner (SPD) známý svým "zabrušováním"
Miloslav Rozner „zabrousil“ i v projevu k vydání či nevydání Babiše s Faltýnkem.
14
Fotogalerie

Pravděpodobně nikdo nebral doposud Miloslava Roznera vážně. V SPD, straně hlásající nenávist a nacionální myšlenky, se tento vyjukaný pán zjevil jako z ničeho nic. Manažer skupiny Argema proslul svými výroky o úpadku české kultury a postoji k zabrušování a vybrušování, čímž se z něj stal klaun sociálních sítí. Nyní však ukázal, co mohou voliči způsobit, pokud dají hlas nevzdělanému člověku bez špetky kritického myšlení. Třiasedmdesát let po konci druhé světové války se Česko potýká s popíráním holokaustu.

„Nikdy bych nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ řekl Miloslav Rozner koncem minulého roku na adresu areálu v Letech, kde sice nyní sídlí prasečák, během druhé světové války zde však umírali lidé.

Těžko říct, zda Rozner o areálu v Letech nikdy nečetl, nebo je to jeho jasně cílená kampaň. První možnost je nepochybně uvěřitelná, stranický šéf SPD Tomio Okamura si totiž dokonce vymyslel imaginární publikaci o koncentračním táboře v Letech. Neváhal pak veřejně hlásat, že areál nebyl oplocen, a jednomu by se z Okamurových slov mohlo zdát, že tam snad Romové jezdili na rekreaci. Bohužel, více než 300 z nich se domů z tohoto výletu do „nestřežených ubytoven s děravým plotem“ nikdy nevrátilo.

Skutečnost je ale podle mě dočista jiná. SPD totiž tuto rétoriku zvolila jistě zcela záměrně. I když si možná čeští Romové oddychli, že nebudou hlavním terčem xenofobních nacionalistů (protože terčem číslo jedna je 12 uprchlíků v Česku), SPD jasně ví, jak rétoriku o jedné z nejpočetnějších menšin v Česku využít.

Nebo si snad dokážete představit, že by Okamura přijel do Terezína a stěžoval si, že město nevypadá jako pořádný lágr? Že si v Terezíně mohl malý Petr Ginz klidně vydávat časopis, takže to tam nebylo tak špatné? A že Malá pevnost v Terezíně je nepochybně nadčasovým architektonickým dílem plným zeleně, kde musela být radost žít i přes strážní věže a pár hlídačů?

Rozhodně to Okamura ani Rozner v nynější atmosféře neudělal, protože Židé pro něj nejsou relevantním tématem, na rozdíl od jiné nacionalistické party z první poloviny minulého století. Okamura však využil právě situaci v Letech a nenávist vůči romské menšině, kterou očividně mnoho obyvatel stále nemůže vystát, často kvůli „parazitování na sociálním systému“. Je přitom jedno, že dávno prošel reformou. Okamura samozřejmě zneužil i toho, že o táboře v Letech toho veřejnost příliš neví. Není to „klasický“ tábor se sprchami, kde by umíraly tisíce lidí na lusknutí prstu. Také proto ho možná Rozner nazval pseudokoncentrákem. Těžko přitom říct, co tím pojmem myslel, stovky mrtvých pravděpodobně Roznerovi k tomu, aby tábor v Letech neoznačoval posměšným názvem, nestačí.

Právě to mě na tom děsí nejvíc. Dostali jsme se do doby, kdy kvantifikujeme lidské neštěstí celé generace. Do doby, kdy populisté odmítají vzít v potaz stovky zmařených životů lidí jen proto, že jich v daném táboře zemřelo málo. Do doby, kdy popíráme ty nejhorší zločiny našeho lidstva, které se děly jen na základě barvy pleti nebo vyznání.

Toto chování odporující základní lidskosti a zkušenosti našich předků pak legitimizuje půl milionu obyvatel, kteří SPD volí. Půl milionu lidí, kterým je jedno, že jejich politici argumentují lží a připravují zde podhoubí pro kroky, které už z minulosti známe. Výroky Okamury a Roznera totiž nejsou pouhým přeřeknutím, ale jasně reflektují jejich myšlenky a představu o světě.