Komentář: Mileniálové cestují, ale žít chtějí v ČR. Od ostatních generací se příliš neliší | E15.cz

Komentář: Mileniálové cestují, ale žít chtějí v ČR. Od ostatních generací se příliš neliší

Terezie Kosíková

Ve středu 11. 4. v „sídle“ mileniálů a hipstrů, zvaném Vnitroblock, představila agentura Kantar ve spolupráci s Českou spořitelnou výzkum zabývající se mladými Čechy. Výzkumnici Moniku Hrubou dle jejích slov překvapilo především to, že často probíraní mileniálové se od starší generace až tak radikálně neliší. Výzkum by tak mohl pomoci překlenout předsudky o mladé, nezodpovědné, přecitlivělé a bezstarostné generaci, které se ve veřejném prostoru rozšířily.

Reprezentativní výzkum zkoumal postoje českých mileniálů ve věku 18 až 28 let na vzorku 1036 respondentů. Mladí lidé se chtějí hlavně realizovat. Přestože vědí, co je baví, neví, jak to uskutečnit, a často postrádají sebevědomí. I tak se 83 % z nich vyloženě těší na budoucnost. Oproti Čechům nad třicet (těch se těší pouze 69%) jsou tak větší optimisté.

Výzkum ukázal, že ani představa o osamělém životě sobeckých mileniálů není správná. Životní jistotu čerpají nejvíc od svých partnerů (ve 21 %) a blízkých (18 %). Není to žádná generace singles, bez partnera je jich pouze 32 %, zbytek žije v páru. S tím souvisí i to, že se jejich největší obavy týkají samoty a životního selhání. Ona skloňovaná budoucnost plná samých individualistů nás tedy zřejmě nečeká.

Překvapivé je, že mladí lidé jsou ohledně budoucího místa pro život poměrně konzervativní. Přestože by přebytečné peníze nejraději utratili za cestování (88%), Česko v budoucnu opouštět nechtějí. To je zajímavé, protože jde o první generaci narozenou po roce 1989, tedy do svobodného státu a svět je jim otevřený. Většina z nich (82%) ani netouží odstěhovat se z místa, v němž bydlí.

Diktát, migrace, cestování či dotace. Jak vypadá Evropská unie očima středoškoláků?

Na přesun obyvatel do velkých měst to také nevypadá, celých 28 % lidí chce bydlet v obci do 5 000 obyvatel a jen 17 % mladých si přeje žít ve městě s počtem obyvatel nad 100 000. To představuje naději pro okrajové regiony, které mohou počítat v budoucnu s tím, že mladí lidé se v nich usadí a budou zde i pracovat. Toto zjištění by mohlo fungovat jako podnět pro české politiky, kteří by zvětšujícím se rozdílům mezi velkými městy a periferními regiony měli věnovat větší pozornost.

Mladí také moc nešetří. Shodnou se ale na tom, že optimální finanční rezervou jsou 2 až 3 měsíční platy. To je zajímavé v porovnání se starší generací, která dává přednost rezervě ve výši ročního platu. Zadlužovat se mladí nechtějí, a tak jsou vůči hypotékám a dalším půjčkám nedůvěřiví a spíše je odmítají. Ochota utrácet je u nich zhruba o 20 až 30 % větší ve srovnání se staršími generacemi. Klišé o předražených avokádových toastech jako produktech vystihujících mladou generaci tak možná nebude příliš vzdálené pravdě.

Sára Matůšová: Fňukání a kňourání rozmazlených fracků. Proč podceňujeme duševní zdraví?

Tento výzkum je určitě potřebný, jelikož nám zkoumání postojů a chování současné mladé generace napovídá mnohé o budoucnosti nás všech. A rozhodně může zmenšovat propast mezi starou a mladou generací, která je vytvořená mnohdy zjednodušujícím zobrazováním mileniálů v médiích jako přecitlivělých „flinků“. Jedním výzkumem by to skončit nemělo, ale zatím se zdá, že mileniálové mají dost ideálů a budoucnost vidí pozitivně. Snad nám to vydrží.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!