Korporátní mikrodávkování: Revoluce, nebo pofidérní trend? | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

Korporátní mikrodávkování: Revoluce, nebo pofidérní trend?

Martin Duplák

Pracovní prostředí, především v korporátních společnostech, zažilo v posledních letech nebývalou revitalizaci a znovuoživení v podobě open space kanceláří, home office, ale také časté možnosti přinést si svého domácího mazlíčka do kanceláře. Avšak druhá miska vah, nazvěme ji společensky imaginární, je fatální. Jedná se především o deprese, úzkosti a celkově psychickou nejistotu pramenící ze svého postavení, pracovní pozice, náplně práce, a také často z tlaku ze strany zaměstnavatele. V posledních letech však lidé přišli na zajímavé a neortodoxní řešení, které má potenciál pomoci nejednomu člověku.

Jakkoliv mohou znít podobné diagnózy jako hypochondrické a lehce řešitelné, opak je často pravdou. Lenka Krátká, výzkumná pracovnice Akademie věd, která se zabývá firemní kulturou a jejími změnami, v podcastu pro Radio Wave řekla, že „kdo si korporát nezažil, nepochopí." Dodala také, že se jí lidé pracující v nadnárodních firmách svěřovali s tím, že v určitém bodě psychické nejistoty začnou závidět lidem, kteří pracují manuálně, avšak často je svazuje komfort ze stálého příjmu či samotná pracovní smlouva.

Vzhledem ke komplexnosti celého problému a nelehké interpretaci je svěřování se těch, jež jsou v práci nespokojeni a trpí duševními poruchami, složité a často daného jedince okolí nepochopí, případně se za svůj problém může i stydět a neříct o něm vůbec nikomu. Tato skutečnost vytváří právě zmiňovanou společenskou imaginárnost, protože jsou lidé nespokojeni se svou práci svázání ve spirále mlčení.

LSD je novou drogou úspěšných

Otevřené kanceláře a pes na pracovišti nepomohou v potřebné pracovní rekvalifikaci, konkurenceschopnosti ze strany mladších a nadějnějších, či z nekonečného kolotoče rutiny. Lidé se tak často uchýlí k řešením zaměřujícím se na důsledek, avšak ne na příčinu. Mezi společensky nejužívanější se mohou bezesporu řadit léky na předpis a drogy v podobě stimulantů – párhodinová úleva pro uživatele. Navíc tyto prášky ve většině případů vytváří těžkou závislost, takže je ve výsledku člověk s depresivními a úzkostnými tendencemi nucen řešit mnohem větší problém.

Chudoba v epicentru kalifornského businessu

Ruku v ruce se slunnou Kalifornií jde i jedna z nejznámějších business oblastí, kde sídlí především technologicky známé firmy – údolí přezdívané Silicon Valley. Giganti ve svých oborech zde shlukují ty nejschopnější lidi z celého světa, aby tak dosáhli finančních a vývojářských úspěchů v globálním měřítku. 

Vzhledem k výše zmíněným odstavcům nemůže nikoho překvapit, že Silicon Valley je v kontrastu s obrovskými korporáty i místem, kde žijí na ulici lidé bez domova, kteří v této situaci skončili kvůli syndromu vyhoření, zhroucení se z vyhazovu, ale zejména v důsledku enormních pracovních nároků začali užívat medikamenty na předpis a drogy jakými jsou kokain či pervitin. Takové jednání přivedlo řadu schopných a inteligentních zaměstannců na ulici, kde se potloukají v okolí velkých korporátu a jsou jenom stínem toho, čím kdysi sami bývali.

Korporátní šamanství

Celá tato smutná realita by mohla mít teoretický konec, který je však vzhledem ke své ilegalitě kontroverzní a stále není dostatečně probádaný. Řeč je o halucinogenech, především o LSD a psilocybinu, ne však jejich plné halucinogenní dávce, nýbrž mikrodávce. Mikrodávka nemá na člověka žádný očividný efekt, který by on sám a jeho okolí postřehli. Určité implicitní efekty však má. Jedná se o afterglow periodu, která člověku, ať už po požití mikrodávky (řádově hodiny až dny), či dávky normální (týdny a měsíce), změní způsob myšlení.

Účinky halucinogenů prezentoval před dvěma lety na pražské konferenci TEDx Filip Tylš, český neurovědec zabývající se psychedeliky jakožto kontrastem mezi alkoholem a kokainem. „Zatímco u alkoholu a kokainu dochází k bujení ega a následnému rozpadu sociálních vazeb, naopak v průběhu psychedelického zážitku dochází k rozpuštění ega a změně psychiky jedince," řekl Tylš.

Kombinace změny personality, byť se u mikrodávky jedná o minimální míru podobného jevu, větší kreativity a pozitivnějšího vnímání světa v afterglow periodě, učarovala již řadu lidí, a to především v Silicon Valley, kde se podobný trend v posledních letech rozmohl a pomohl tak lidem k produktivitě a často i k důstojnému životu. 

Výzkum psychadelik: Trip plný halucinací jako součást terapie

Není to však tak jednoduché. Ačkoliv řada lidí popsala své praktické zkušenosti s mikrodávkováním kladně, objevilo se i několik jedinců na diskuzních fórech, především na Redditu, kteří měli atypické psychické stavy, či se kýžený efekt nedostavil. Během čtyřiceti let byly pozastaveny téměř po celém světě jakékoliv výzkumy LSD a až v posledních letech se v laboratořích začalo přicházet na využití halucinogenů jakožto velmi dobrých řešitelů nejen důsledků, ale i příčin duševních onemocnění. Dlouhodobé dopady po odeznění afterglow periody jsou stále prozkoumávány.

Je vysoce pravděpodobné, že vzhledem k narůstajícímu trendu a pozitivním ohlasům ze strany dosavadních uživatelů mikrodávkování LSD, DMT, MDMA, ketaminu a dalších látek, budou výzkumy nadále pokračovat a popisovat především dlouhodobé dopady těchto látek na člověka. Není však vůbec jisté, jak píše Jack Kelly pro americký časopis Forbes, zda se tento trend udrží, nebo zmizí pod rouškou jiného a efektivnějšího biohackingu.

Autor: Martin Duplák
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!