Za vším stojí prezidentští kandidáti, kteří se v posledních měsících snaží přesvědčit americký lid, aby právě jim dal jak v primárkách, tak na podzim v samotných prezidentských volbách svůj cenný hlas. Jde totiž o prezidentské volby, které nemají obdoby. Za to se zasloužili hlavně dva kandidáti, a to Donald Trump za republikány a Bernie Sanders za demokraty. Právě tito v různých ohledech radikální kandidáti změnili nastolené pořádky a dramaticky pozvedli zájem všech studentů o politické a veřejné dění. Nebo alespoň na University of Washington v Seattlu, kde studuji.
Studenti donedávna na politiku pouze nadávali a rozhodně nevěnovali svůj čas něčemu, co je nezajímá. Právě to se ale změnilo. I když je Bernie Sanders v českých médiích podle mě často chybně opomíjen a i když od začátku souboj s Hillary Clintonovou prohrává, a to poměrně jasně, je to právě on, kdo studenty okouzlil a kdo jim ukázal, že existuje kandidát, který by společnost mohl spojit a být laskavý a vlídný. A především, který by dokázal studentům dát odvahu a naději v lepší budoucnost. Ta jim totiž z mnoha důvodů vůbec nepřipadá růžová: absolventi vysokých škol musí splácet svůj neuvěřitelně vysoký studentský dluh a pracovní trh je přitom silně přesycený a je velmi těžké se na něm uplatnit. Bernie Sanders jim ale na tyto problémy dokázal nabídnout odpověď a se svým programem je přesvědčil, že tu je alternativa. Ta spočívá v solidaritě, rovné šanci pro všechny a v demokratickém socialismu, který se inspiroval skandinávskými zeměmi. Na to mladí slyší, a to hlavně v Seattlu, kde sídlí moje univerzita. Toto město platí za jedno z nejvíce liberálních v celé Americe. To ostatně dokazují i výsledky primárek, ve kterých Bernie Sanders porazil Hillary Clintonovou o drtivých 45 procent.
Ač se tedy může zdát, že Bernie Sanders od samotného začátku tahá za kratší konec a že jeho kandidatura byla odsouzena k prohře, je jasné, že i přesto docílil toho, že jeho myšlenky a nápady naplnily mladé lidi elánem do politiky a zájmem o to, jakým směrem se země vydá a jak sami mohou změnit svou budoucnost. Na univerzitním kampusu jsem najednou začal potkávat trička, čepice nebo samolepky s Bernieho mottem „Feel the Bern,” ale také celé průvody, setkání a konference, kde se o politice diskutovalo a kde se studenti navzájem přesvědčovali o tom, kdo je ten pravý kandidát a lídr pro další čtyři roky v Bílém domě. Změnily se ale také přednášky politologie, kde se sami profesoři začali k primárkám vyjadřovat a kde se dokonce občas snažili zařadit hlavní body kandidátů do výuky. To ještě před rokem neexistovalo. Kandidatura Bernieho to všechno změnila.
Nicméně to není jen jeho zásluha, svůj podíl má i uchazeč o republikánskou kandidaturu Donald Trump. I přesto, že jeho popularita je v liberálním Seattlu velice malá, i jemu se musí přiznat zásluha za to, jakým způsobem změnil zdejší atmosféru. Studenti tu o něm hovoří kriticky, negativně a občas až urážlivě, což je ale pochopitelné vzhledem k tomu, jakým stylem se prezentuje sám Donald Trump. Od samotného začátku jeho kandidatury asi všem včetně expertů a politologů připadalo, že jeho snaha stát se americkým prezidentem a tím se zařadit po bok Ronalda Reagana či Abrahama Lincolna vypadá jako směšný žert a jako snaha zviditelnit se a možná tak jen zvednout profit svých firem. Donald Trump ale všechny vyvedl z omylu a pobláznil celé Spojené státy jako už dlouho nikdo, což postupně vedlo přes eliminaci politických soků – Jeba Bushe, Marca Rubia a nakonec i Teda Cruze – až k prakticky zajištěné republikánské nominaci na prezidenta Spojených států. Tomu by ještě před pár měsíci nikdo nevěřil.
Seattle je přitom jedno z měst, kterému by se Donald Trump měl vyhýbat obloukem. Stejně jako Bernie Sanders tu ale i on stejným dílem přispěl k tomu, že zdejší studenti na politickou situaci hledí diametrálně jinak než dříve. Všichni chtějí ukázat, jak katastrofální by jeho případné zvolení bylo, a tak se tu pořádají manifestace a mítinky proti Donaldu Trumpovi, různá shromáždění a akce politických skupin a kroužků, kde studenti dlouhé hodiny diskutují. Ve školních novinách se objevuje spousta článků, které porovnávají Bernieho a Donalda, samozřejmostí jsou také různé skupiny na sociálních sítí. To všechno se nakonec projevuje i na přednáškách, kde profesoři diskutují o tom, proč je Donald Trump tak populární a čím vším Ameriku uchvátil. Tím se mění i většinou apolitický přístup profesorů, kteří si dnes místy nedokážou odpustit nějakou tu kritickou poznámku o praktikách republikánského front-runnera, jenž zanedlouho dosáhne magické hranice 1237 delegátů zaručujících mu jistou nominaci.
Změn si všímá také profesor Christopher Jones, který se specializuje na mezinárodní studia a mezinárodní vztahy v éře po studené válce. „Atmosféra se zajisté změnila, a to podstatně. Vidím to na svých hodinách, kde se studenti více zajímají o momentální stav politické scény. Celé to představuje novou vlnu zájmu o politiku, což je podle mého názoru ohromně slibné pro budoucnost dnešních i budoucích generací,” podotýká Jones pro TST. Ať v prezidentských volbách na podzim vyhraje kdokoliv, jedno je jasné: jedna taková malá a v mnoha ohledech potřebná revoluce již proběhla. Ze zájmu studentů o politický svět budou totiž těžit všichni.
