Rekrutky Islámského státu: jak džihád získává bojovnice ze Západu | E15.cz

Rekrutky Islámského státu: jak džihád získává bojovnice ze Západu

Rekrutky Islámského státu: jak džihád získává bojovnice ze Západu
Terorismus
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Klára Božoňová

Od roku 2001 se počet džihádistických organizací více než zdvojnásobil a počet jejich členů více než ztrojnásobil. Kromě toho je patrný ještě jeden trend: čím dál větší podíl nových členů tvoří ženy. Jak ukazují data think tanku s názvem Institut pro ekonomii a mír, mezi lety 2013 až 2019 přibylo například do iráckých a syrských organizací přes 6 902 cizinek. Téměř 1 500 jich přišlo z Evropy. Hlavní funkcí žen v teroristických organizacích je starost o rodinu, rození nových válečníků a rekrutování dalších žen přes sociální sítě. Právě tam se totiž proces nabírání nových členů přenesl. Na co násilnická uskupení mladé ženy lákají? Proč si dívky ze Západu tuto cestu zvolí? A dělají s tím něco provozovatelé sociálních sítí?

Uskupení postupují při rekrutování značně racionálně a promyšleně. Využití žen při činnostech teroristické organizace, které byly dosud převážně mužské, představuje taktickou změnu. Jak uvádí akademička z oddělení pro mezinárodní politiku Katharina von Knop, ženy totiž nebývají vnímány jako potenciální riziko. Mnoho zemí se ostýchá ženy prohledávat (na určitých místech je to i nepřípustné), což umožňuje snadnější přenos zbraní a výbušnin. Ženy navyšují absolutní počet bojovníků a v neposlední řadě pak cílí na další potenciální rekrutky.

Dle dat Institutu pro ekonomii a mír měly ženské sebevražedné útoky od roku 1985 do 2018 na svědomí přes tři tisíce lidských životů. Nejvyšší podíl ženských sebevražedných útoků mají země Kamerun a Nigérie: od roku 2014 do roku 2018 to bylo 164 útoků, 87 procent těchto událostí organizovala skupina Boko Haram, což je salafistická islamistická povstalecká skupina operující na území saharské Afriky.

Izraelská pedagožka Galit Ben-Israel poukazuje na další aspekt: podpora žen pomáhá také v budování ideje skupiny, tedy vytváří dojem, že jde o něco víc než jen o násilí – o konstruování státu. A pro vybudování státu je potřeba rodiny, a aby bylo rodin, je potřeba žen.

Konzervativní prostředí a diskriminace jako spouštěč

Galit Ben-Israel ličí, že evropské dívky, které jsou obvykle rekrutovány do teroristických organizací, jsou převážně z druhé a třetí generace imigrantů žijících nejčastěji ve Velké Británii, Francii, Německu nebo Belgii. Nehovoříme pouze o Arabech, ale také o rodinách původem z Indie a velmi často z Pákistánu. Dívky pocházejí z velmi konzervativního prostředí, ani ne tak nábožensky, jako spíše kulturně. Konzervatismus se může projevovat například ve vztahu k právům a povinnostem dívek – je tedy kladen důraz například na uchování panenství do svatby, cudnost, poslušnost v manželství a podobně.

Kromě konzervativního rodinného prostředí můžeme najít i spoustu dalších motivů, pro které se dívky přidávají k teroristickým organizacím. Výzkumnice Erin Marie Saltman a Melanie Smith vysvětlují pomocí teorie push and pull faktorů, co člověka nutí odejít z jeho současné pozice a tlačí jej směrem k extremistickým organizacím. K push faktorům patří pocit sociální a kulturní izolace, která jde ruku v ruce s hledáním vlastní identity a se zakoušením nejistoty při soužití se západní kulturou. Mohli bychom jmenovat také strach z perzekuce ze strany mezinárodní muslimské komunity a zlost, smutek a frustraci z toho, že na toto perzekvování chybí ze strany mezinárodní muslimské komunity dostatečná odpověď. Z pull faktorů můžeme zmínit idealistické cíle plynoucí z náboženské povinnosti a snahu o vytvoření utopického „chalífátského státu,“ stejně jako vidinu sounáležitosti se členy teroristické skupiny a v neposlední řadě romantizaci aktivit teroristických organizací.

Jak poukazují profesor bezpečnostních studií Peter Neuman a profesorka z katedry válečných studií Brooke Rogers, radikalizace u mladých dívek je možná kvůli tomu, že muslimské ženy v západní společnosti prožívají exkluzi a diskriminaci. Evropští muslimové, hlavně ti z druhé a třetí generace, tak často i přes vládní inkluzivní rétoriku cítí, že jim západní společnost neposkytuje tolik respektu a rovnosti, kolik by si zasloužili.

Ony budou vychovávat a učit mudžahedíny

Mnoho mladých se radikalizuje prostřednictvím sociálních sítí. Studie ukazují, že více než čtvrtina západních militantů byla buď aktivní v online džihádistických kruzích, nebo se radikalizovala prostřednictvím online interakce. I se zhroucením Islámského státu sice došlo k poklesu strategických komunikačních aktivit a online propagandistické činnosti, „virtuální chalífát“ se však vzpamatovává a dodnes zůstává naživu.

Profil dívek rekrutovaných do teroristických organizací se dle slov Melanie Smith změnil. Dívky jsou mladé, obvykle ve věku devatenácti nebo dvaceti let. Zdá se, že ve své zbožnosti nejsou nijak zvlášť fanatické. Na rozdíl od prvních rekrutů, kteří po celý svůj život praktikovali extrémní výklad islámu, jdou tyto ženy spíše za dobrodružstvím, stejně jako mladí muži. Dále je z komentářů zveřejněných online také zřejmé, že mnoho z nich je přitahováno myšlenkou oženit se s cizím bojovníkem, který pro ně reprezentuje hrdinskou postavu ochotnou se obětovat.

Galit Ben-Israel vysvětluje, že ženám je při rekrutování popisován romantizovaný příběh jejich účasti. Budou rodit mudžáhedíny (válečníky) a budou to ony, kdo je bude vychovávat a učit. Pro některé ženy  je to začátkem toho, v co věří, a možností vytvořit nový národ.

Muslimská novinářka Rafia Zakaria, která se věnuje převážně blízkovýchodní tematice, popisuje, že v západních společnostech muslimské ženy často nejsou vnímány jako rovnocenné občanky, a aby se to změnilo, musely by se vzdát svého náboženství. Jeden z příkladů je incident v pařížské opeře. V říjnu 2015 pařížská opera odmítla vystoupit, protože v publiku seděla zahalená žena: opera ženu vyzvala k odchodu, ta to však odmítla. Francie je jedna ze zemí, které evidují největší počet IS ženských rekrutek. Takovýchto případů pak dívky ve svých argumentech využívají pro rekrutování dalších žen. Například Umm-Layth (dříve Aqsa Mahmood, jedna z rekrutek, která později radila dalším dívkám, jak se dostat do Sýrie) na svém blogu vysvětluje, že na území, které kontroluje Islámský stát, nejsou muslimské ženy zesměšňovány za nošení muslimského oblečení, nýbrž se jim dostává opravdového respektu a cti.

V jedné ruce puška, v druhé koťátko

Galit Ben-Israel provedla výzkum, ve kterém se věnovala analýze propagandy teroristické organizace Islámského státu směřované na dívky ze západní Evropy. Podle Ben-Israel jsou příspěvky fanynek estetické, plné vizuálních obrazů, ikon, fotografií, GIFů. Příspěvky jsou specifické tím, že obsahují obrázky lvů (ten je symbolem budoucí generace Islámského státu), arabských koní (symbol moci, milosti a citlivosti; zároveň jsou arabští koně tématem mnoha mýtů a legend týkajících se proroka Mohameda), koček, koťat, svaté knihy, mešit a minaretů. 

Mudžáhedíni jsou oblečení v uniformách, vyzbrojení puškami a mají v rukou koťátko, se kterým se mazlí. Účelem je ukázat, že IS  je krutý vůči svým nepřátelům, ale soucitný k nevinným bytostem. Vyobrazeny jsou také popravy, nože, muslimští vězňové, puška M-16, kalašnikov, přísloví o Alláhovi, ale to hned vedle obrázku srdce a jahod a celé je to doprovozeno spoustou růžové barvy, měkkých přikrývek s Disney obrázky a kreslenými růžovými kočkami.

Dalším symbolem je černá vlajka jako symbol příslušnosti k Islámskému státu. Prst směřující vzhůru naznačuje princip tawhíd (boží jednoty), koncept monoteismu v islámu. Dále je to symbol istishhad (mučednictví, smrt mučedníka nebo hrdinská smrt). Těla válečných obětí jsou zobrazována s decentním úsměvem na tvářích, čistá a bez výrazných skvrn: vysílají tak poselství, že splnili své přání být mučedníky. Pro zdůraznění poselství jsou nepřátelské oběti IS zobrazeny hned vedle, ale zohavené.

Jeden z příkladů příspěvku je od Zahry Halane, která v únoru zveřejnila na Twitteru fotografii ukazující, jak trénuje sebeobranu. Na sobě měla boty Nike Air a v ruce pušku. Zahra k tomu přidala popisek: „Zábavný denní trénink […] s pokornými sestrami.“ Toto je celá propaganda IS v jednom tweetu: trénující migrantka, boty značky Nike jakožto západní značka, která je použita v kontextu s džihádem, terče, pušky, a nakonec i sesterstvo, kterým láká migrantky, že budou součástí komunity.

Umělá inteligence proti propagandě

Podmínky poskytování služeb sociálních a mediálních společností stanovují, že teroristický obsah je zakázán. Například komunitní standardy společnosti Facebook uvádějí, že organizace, které se zabývají teroristickou činností, nejsou na této platformě povoleny. Pravidla Twitteru zakazují používání služby pro jakékoli nezákonné účely nebo pro podporu nezákonných činností, kam spadá i terorismus. V pokynech služby YouTube se uvádí, že teroristické organizace nesmí platformu používat pro žádný účel, včetně náboru. Taktéž je zakázán obsah jakkoli související s terorismem – ať už jde o podporu teroristických činů, podněcování k násilí, nebo oslavu teroristických útoků.

Platformy používají k vyhledávání zakázaného obsahu různé technologie, mimo jiné také umělou inteligenci, která je schopna porovnat obrázky a texty. Pokud se někdo pokusí nahrát fotografii nebo video, které odpovídá fotografii nebo videu, jež byly dříve identifikovány jako obsahující teroristické prvky, nepodaří se mu to. Stejně tak bude detekován i závadný příspěvek. Každý takový pokus stroj zařadí do své databáze a v budoucnu bude schopen hrozbě efektivněji předejít. Dále můžeme zmínit například to, že Facebook odstraňuje teroristická uskupení (opět pomocí algoritmů, které identifikovaly stránky, skupiny, příspěvky nebo účty podporující terorismus, detekuje účty, které mají vazby na ty již deaktivované).

YouTube ve spolupráci s think tankem Jigsaw přišel s pilotní metodou přesměrování. Uživatel po zadání určitých typů klíčových slov je místo na stránku s výsledky přesměrován například na videa vyvracející ideologii Islámského státu. Jde například o reportáž přímo ze zón působnosti IS či debaty a rozhovory s bývalými členy teroristické organizace.

Facebook uvedl, že v prvním čtvrtletí roku 2018 se obsah související s terorismem snížil o 1,9 milionu příspěvků, ve druhém čtvrtletí o 9,4 milionu a ve třetím o 3 miliony kusů. Twitter taktéž používá algoritmy. Od srpna do prosince bylo pozastaveno 1 210 357 účtů, které podporovaly terorismus. Mezitím YouTube od června do prosince 2017 odstranil 150 tisíc videí.

K tomu, aby se zabránilo teroristům přebíhat z jedné platfomy na druhou a již odstraněný obsah znovu zveřejnit, ohlásili v prosinci 2016 Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft vytvoření sdílené databáze obsahů produkovaných nebo podporovaných teroristickými organizacemi. V červnu 2018 se potom přidalo dalších devět společností (včetně Ask.fm, Instagramu či LinkedInu). Díky tomu se často podařilo příspěvky odstranit ještě předtím, než byly vůbec nahrány. Bylo by skvělé, kdyby takto spolupracovalo ještě více sociálních sítí a médií, na druhou stranu překážky a výzvy se můžou u menších mediálních společností lišit. Zároveň zde znovu vyvstává problém ochrany soukromí a prevence zneužití osobních dat, protože sjednocení platforem může představovat větší bezpečnostní riziko. 

Umělá inteligence má tedy ambice teroristické hrozbě zabránit, snad i předejít. Detekovat úplně vše však nikdy nebude možné. Proto vyvstává otázka, jak to zlepšit. Jednou z možností, která se nabízí, je, aby toto úsilí převzal právní stát. Pokud má být totiž brojení proti teroristickému obsahu účinné, nestačí, aby kroky podnikaly pouze ty největší sociální sítě. Podobně je také třeba rozšířit zaměření z džihádistických skupin také na další formy násilného extremismu. Spolupráce je zde tedy klíčová.

Autor: Klára Božoňová
 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!