Reportáž: Cesta do hlubin duší voličů Miloše Zemana | E15.cz

Reportáž: Cesta do hlubin duší voličů Miloše Zemana

Magdaléna Hajdučková
Jaroslav Michl

Cesta do hlubin duše voličů Miloše Zemana v kraji, kde pro něj nejvíce volili – čím se Jiří Drahoš lidem z regionu s největším procentem hlasů pro opačného kandidáta tak odcizil? Bezmála dva týdny po vyhlášení vítěze prezidentské volby zůstává na jazyku české společnosti pachuť nespokojenosti, obviňování a rétoriky prohlubující rozdělení. Tuto rétoriku dvou nesmiřitelných táborů je však potřeba odmítnout. Nevolila Praha proti venkovu, chytří proti hloupým, hodní proti zlým nebo mladí proti starým. Představa binární společnosti je chybná.

Jak ukazuje naše anketa s náhodně vybranými obyvateli Ostravy, podle statistik nejvíce prozemanovského krajského města, celkových 51,36 % pro Miloše Zemana v druhém kole (ba ani 38,56 % v kole prvním) netvoří žádný skalní fanouškovský tábor či názorový monolit. Řadu z nich vedly k volbě dosavadní hlavy státu rozdílné pohnutky, které jsou však v současné diskuzi často opomíjeny. Anketa probíhala v deseti různých kavárnách, barech a jiných ostravských podnicích, respondenti byli vybíráni náhodně, přičemž jsme se snažili, aby byla zastoupena různá pohlaví a věk.

Voliči Miloše Zemana jsou v očích velké části veřejnosti považováni za zrádce, na jejich volbu se nazírá s despektem. K této volbě však spoustu lidí vedlo spektrum důležitých aspektů, které by neměly zapadnout. Naopak by se diskuze o voličích obou „táborů“ měla obrátit v dialog právě o těchto tématech, jež mohou být z velké části oběma táborům společné. Zdá se, že klíčovou úlohou příštího kandidáta, který se rozhodne Miloše Zemana za pět let vystřídat, bude schopnost se z nich poučit a ochota reflektovat je tak, jak je u představitele zájmů celé společnosti žádoucí.

Otázkou je, nakolik byla pro voliče Miloše Zemana jejich volba záležitostí pevného přesvědčení, nebo jen pocitu, že žádný jiný kandidát nereflektuje, i kdyby jen prostřednictvím populistických hesel v předvolebních kampaních, jejich nejtíživější problémy.

Jiří Drahoš nalomil nerozhodnuté lidi k tomu, aby šli volit Miloše Zemana

Spoustu voličů odradil Jiří Drahoš svým často vymezujícím se a povýšeným vystupováním. „Mně se nelíbilo, jak Drahoš vystupoval. Jak se prezentoval, jak se zdálo, že pořád jen útočí na Zemana tím, že vytahoval věci z jeho minulosti. Vždycky začal z téhle strany, nedokázal moc mluvit sám za sebe,“ popsal dvacetiletý student své předvolební úvahy. Kamarádka sedící vedle okamžitě navazuje v podobném duchu: „To, že Drahoš řekl, že je Miloš Zeman prezidentem pro spodních deset milionů, pro mě byl také takový impulz. Já totiž nikdy předtím u voleb nebyla (kamarád přitaká, že on taky ne, pozn. red.), do poslední chvíle jsem nebyla rozhodnutá, že chci k těmhle volbám vůbec jít, ale jakmile jsem viděla tu poslední debatu, nalomilo mě to. Spodních deset milionů byla ale jen jedna z věcí. Pak přišly názory na referenda, že čeští občané nejsou tak názorově vyvinutí jako třeba občané ve Švýcarsku, jak útočil na Zemana a vytahoval věci z jeho politické minulosti. To Zeman udělat nemohl, nemohl na Drahoše nic z jeho politické minulosti vytáhnout, protože Drahoš politickou minulost nemá, ani my o něm v oblasti politiky nic nevěděli.“

Jiří Drahoš si tak svým nešťastným výrokem o spodních deseti milionech akorát dál nevědomky podřezával svou volební větev: „Nesouhlasila jsem s tím, vždyť on tímhle výrokem naznačil voličům, že MZ je prezidentem jen pro nevzdělané voliče, důchodce, a proto taky vyhrál. Jakmile na tyto debaty dojde, dojde hned i na nenávist, a to mi vadí.“ Fakt, že přílišné útoky na Zemana se ukázaly být spíše důvodem pro nezvolení jeho protikandidáta, potvrzují i další voliči. „Vadí mi, že se často debata zvrhává k názorům, že Zeman není inteligentní člověk. To mám pak potřebu ho vážně bránit, protože ten člověk vzdělání i rozhled má. Ačkoli volit Zemana nebyla zcela ideální volba, tak jsem to po těchhle útocích vzal jako něco, co udělat musím,“ tvrdí jeden ze zaměstnanců logistické firmy.

Komentář: Je na čase přijmout odpovědnost za stav české společnosti

Akademické prostředí není pro veřejnost dostatečným důkazem o politických schopnostech

Také zkušenost v politickém prostředí byla dalším důležitým bodem při rozhodování mezi kandidáty. Lidé chtějí být reprezentováni někým, u něhož mají jistotu, že ví, co post hlavy státu obnáší. „Chtěl jsem jednoznačně volit někoho, kdo v tom umí chodit. Vědomostmi a postavením byl Zeman jedním z těch, co tam měl podle mě být, z tohoto pohledu mi seděl třeba i Fischer, ale u něj jsem věděl, že nemá šanci. A tak jsem dal na racionální volbu,“ vysvětluje třicetiletý barman.

Schopnost orientovat se ve vysoké politice, a zejména vlastní zkušenost z tohoto prostředí, je pro voliče natolik důležitým faktem, že jej staví i nad způsob, kterým si politik na daném postu počíná. A ten byl v případě politické praxe Miloše Zemana mnohdy nešťastný a plný soustavných přešlapů. I přešlapy jsou však jistou formou zkušenosti. Příští kandidát by měl buď ze své zkušenosti těžit, nebo - pokud by politickou minulost neměl - pak musí veřejnosti ukázat, že je schopen tuto svou absenci zkušeností rychle dohnat, dodat lidu důvěru nejen v ně samotné, ale i v to, že se schopným politikem může stát každý, kdo naslouchá lidem ve svém okolí a jedná v jejich zájmu. Nebo jim alespoň ukázat, že i prostředí akademické – v případě Jiřího Drahoše – je prostředím politickým.

Se schopností pohybu v politickém prostředí souvisí také schopnost mluvit, a to mluvit tak, aby se pod vyřčená slova podepsala jak širší veřejnost, tak menší skupiny, které se jinak cítí nereprezentovány. „Pan Zeman vždycky ví, co má říct, a zapůsobí na okruh svých voličů. Je dobrý řečník, lidé na to skočí,“ hodnotí otevřeně Zemanovu rétoriku sedmatřicetiletý podnikatel. Přísedící stavbyvedoucí dodává: „Drahoš není suverénní kandidát, je to takový tichošlápek. Miloš Zeman je lepší řečník, ostřejší a emociálnější, obstojí i v mezinárodních jednáních.“

Drahoš si uškodil také tím, že si pro svůj předvolební styl jednání zvolil antizemanovský přístup, a tím šel automaticky i proti lidem, kteří ho z jakýchkoli důvodů volí. „Pro spoustu lidí je osobně důležitější, že Zeman komunikoval s národy jako je Rusko. Protože kdyby došlo na nejhorší, je to pro ně zkrátka jistější, plošně pro českou společnost i přeneseně na osobní úroveň. Mají větší jistotu, že přežijeme, i když to není ideální,“ uznává dvaačtyřicetiletý učitel, který volil Jiřího Drahoše.

Ač Miloš Zeman vede útočnou rétoriku již delší dobu, veřejnost je na takovýto jeho způsob jednání zvyklá. Od kandidáta, který jim měl ukázat, co je to slušnost, ale stejný styl nečekali. „Po první debatě, kdy Drahoš neútočil vůbec, si to vzal k srdci, a v druhé debatě útočil zase moc,“ komentuje stavbyvedoucí. „Občas dokonce využíval toho, že Zeman, hodně starý a nemocný, si vlastně na všechny své prohřešky z minulosti ani nemusel tak dobře pamatovat,“ dodává.

Glosa: Neodepisujte Sudety

Drahošovo „vynoření se z ničeho nic“ veřejnost spíše zmátlo

Další kritikou na adresu Jiřího Drahoše je často také jeho nenadálé objevení na politické scéně. Ačkoli mu nemůžeme upřít jeho zkušenosti, schopnosti, sociální kapitál a rozhled, který za léta svého působení v akademickém i neakademickém prostředí nasbíral a který mu propůjčuje spoustu vynikajících atributů, mnozí lidé o něm zkrátka nevěděli. „Na Drahošovi mi vadí, že jsem o něm dlouho nevěděl. Najednou se prostě vynořil. Věděl jsem jen, že je to nějaký profesor,“ popisuje dvacetiletý student.

Občané navíc potřebují cítit, že když už jim zavedením přímé volby jednou byla dána možnost se na demokracii osobně podílet, je jim v této jejich kompetenci důvěřováno a jejich svobodná volba je respektována. Přílišné naléhání ze stran „idolů“ však této důvěře odporuje. „Kampaň Jiřího Drahoše byla celkem přehnaná, najednou ho prostě bylo všude plno, a to i v prvním kole voleb. Žádný jiný kandidát nebyl takhle najednou prezentován a vyzdvihován. Měla jsem pocit, že mi ho všichni až moc nutí, nutí mě volit právě jeho. Všechny sociální sítě, instagramoví opinion makeři, pražské ikony mladých, které mají sta tisíce followerů… Drahoše bylo zkrátka příliš,“ svěřila se studentka sociologie.

Většina z nás chce na prezidentském postu vidět někoho, kdo bude nejen reprezentovat slušnost, a vytvářet tak obraz společnosti, kterou zastupuje, v nadnárodním měřítku, ale také udržovat jistý ideál toho, jak by se k sobě lidé v každodenní vzájemné interakci měli chovat. Pokud však bude slušnost něčím exkluzivním, něčím, co patří výhradně jednomu kandidátu, a co je tudíž v české mediální diskuzi odebráno voličům jiného kandidáta, stane se v praxi protimluvem: „Tím, jak mi všichni říkají, že když jsem volila Zemana, tak jsem nevolila slušnost, se cítím dost dotčená. Nebo taky slýchám, že když chodím na vysokou školu, a přesto jsem volila Zemana, tak mě určitě přinutili rodiče. Já si přitom vůbec nemyslím, že bych byla pod těmi ostatními, pod voliči Drahoše. Ale cítím, že jsem tak automaticky brána."

„I v předchozí volbě se Schwarzenbergem ze spousty médií, jako Respekt nebo Reflex, neustále rezonovalo, že Karel je ta racionální volba. Já, ač ho mám rád, tak znávám, že spoustu lidí tohle mohlo zamrzet, zablokovat a odradit. Teď to vnímám podobně,“ popisuje své pocity dvaačtyřicetiletý učitel, který ve druhém kole volil Drahoše. „Vymezovat se vůči tomu, co ‚není slušná volba‘, je málo, je to určitě důležitý aspekt, ale nedá se na tom stavět. A spoustě lidí také to něco navíc, ta přidaná hodnota kromě slušnosti, u Drahoše chybělo. Co se týče té propasti mezi voliči a vymezování se vůči voličům MZ - oni ti lidé cítí, že jsou automaticky řazeni mezi ty, co vybírají špatně a jsou méně vzdělaní či horší,“ uznává dvaačtyřicetiletý učitel.

Glosa: Zeman a čtyři mušketýři

V Moravskoslezském kraji jsme citliví na to, když se kandidát nezajímá o „neelity“

A proč se v Moravskoslezském kraji volilo prozemanovsky nejvíce ze všech krajů? „V Ostravě a okolí to tak prostě vždycky bylo, že se volí kandidáti podobní Zemanovi. Je pravda, že se Zeman více zajímá o ‚neelity‘, možná jsme tady na tohle citliví,“ uvažuje třicetiletý barman. Podnikatel vnímá prozemanovskou volbu v Moravskoslezském kraji jako naprosto očekávanou, protože ačkoli se sám ztotožňuje spíše s pravicí, a tudíž si vyvodil, že chce volit Drahoše, v tomto kraji, dle jeho názoru, se volilo vždy spíše doleva. Nakolik je tato diferenciace v dnešní době spíše přežitkem a nakolik Zeman skutečně odráží levicové zájmy, je už jiná otázka. Jelikož se jí však věnuje málo pozornosti, pro spoustu lidí může volba Zemana připadat jako volba, která hájí zájmy lidu napříč sociálním postavením.

„Tady u nás je prostě několik specifických problémů, ať už je to Bakala nebo spektrum dalších věcí, spoustě lidí připadá Drahoš sympatický, ale Zeman je jim ve výsledku bližší, a já chápu, proč to tak cítí. Jejich problémy jsou neustále přehlíženy a v případě Miloše Zemana se jich konečně v něčem, alespoň v dílčích částech, někdo dotýká. Platí drahé byty, Bakala je okradl, je tady všudypřítomná deprese, přehlížení, nicota. Svou rétorikou Zeman vytváří prostředí, které lidem připomíná to, jak mluvíval před deseti či patnácti lety, a tehdy byl lidem beze sporu sympatický. Proto teď možná omlouvají některé jeho současné přešlapy,“ dodává dvaačtyřicetiletý volič Jiřího Drahoše.

Dle dvacetileté studentky sociologie přispělo k výraznému procentu hlasů pro Zemana v Moravskoslezském kraji také téma migrace, které navzdory tomu, jak vzdálená Česká republika tomuto problému vlastně je, výrazně hýbe se všemi volbami v poslední době a subjektům, které odmítavý postoj zastávají, volby vlastně i vyhrává: „Tady to téma rezonuje. Miloš Zeman říkal, že je tady nechce, takže si na to získal spoustu voličů, kteří si třeba ani více věcí dále nezjišťovali. Ona ta migrace je v podstatě něco nového, lidé neví, co čekat. Myslí si, že všichni uprchlíci jsou fundamentalističtí teroristé, co nás sem přišli vyvraždit, a proto si i myslím, že třeba toho Miloše Zemana volili. Navíc tady u nás bylo vždycky hodně jiných menšin, na které místní často a rádi nadávají, tak si možná spousta lidí řekla, že když tu Miloš Zeman nechce uprchlíky, tak se bude tématikou menšin a etnických neshod zabývat i na téhle úrovni. Přece jen je to podobný typ nenávisti.“

Komentář: Jenom idiot nemění názor

Mnoho lidí v kraji zastává také postoj, který je velmi málo zohledňován, ale ve skutečnosti je zastoupen poměrně velkou masou lidí. Sedmasedmdesátiletý lékař v důchodu byl také volit Zemana. Povídat si dál nechtěl, nechce se totiž do ničeho zapojovat, s ničím se neztotožňuje, nic ve společnosti už nereflektuje jeho názory a hodnoty, nikdo s ním nemluví, nikdo se o něj nezajímá. Ale když už se tedy něco zdánlivě přiblížilo tomu, co ho pálí (Miloš Zeman s nějakou konkrétní rétorikou), rozhodl se, že to bude volit.

Pro spoustu lidí představoval Miloš Zeman menší zlo, i když v něm ideálního kandidáta neviděli

Miloš Zeman opravdu pro řadu lidí ideálním kandidátem nebyl, což dokázal zejména tím, že v předchozích pěti letech pro ně nebyl ani ideálním prezidentem. Pokud ale ani druhý z kandidátů není ideální, nemůžeme očekávat ideální volbu od lidí. I mnohým ze samotných voličů Miloše Zemana se jeho vulgární chování a nereprezentativní vystupování nelíbí, stále je ale považují za něco, co se dá přehlédnout vzhledem k jeho zdravotnímu stavu – a zkušenostem.

„Vyjadřování a výroky jsou jediná ostudná věc, kterou na něm vidím. Jinak si stojí za svým a má dobré názory. Jen by se měl trošku krotit, to teda jo,“ odpovídá na otázku, co mu na jeho kandidátovi chybí k ideálu, třicetiletý barman, který v obou kolech volil Miloše Zemana. „Taky ten vzhled. Jiří Drahoš vypadá rozhodně lépe, je od pohledu zdravější, umí se vyjadřovat bez občas zbytečných emocí. Milož Zeman je nemocný, mnohdy se ani neudrží na nohou, občas zapomíná, jak se chovat, zadýchává se, angličtina je taky na úrovni nula... Ví, o čem mluví, dostane se ke spoustě věcem, ale je na něm vidět, že je nemocný, mnohdy vypadal i totálně ožralý, reprezentativní není. Ale takový on prostě je," přemýšlí čtyřicetiletý chemik.

Je nutno vzít v úvahu také to, že se spoustě voličů zkrátka jiný z kandidátů nezamlouval natolik, aby je přesvědčil ho volit. Usilujme tak o to, aby byl mezi příštími kandidáty alespoň jeden kandidát, který se skutečně zamlouvat bude. Jinak se nemůžeme vzájemně obviňovat z toho, jak jsme se svým volebním právem naložili.

Jan Kuliš: Havel tu není, teď je to na nás

Z malé ilustrační ankety si proto můžeme odnést především poučení, že namísto snahy vysvětlovat ostatním, že volili „proti svým zájmům“, je logičtější se s nimi o těchto zájmech bavit. Nebo jak to shrnuje jednačtyřicetiletý učitel autoškoly: „Však koukněte, my tady sedíme dva Drahošovci, jeden Zemanovec a tři, co nevolili vůbec, a bavíme se. Tady žádné rozdělení nemáme. Ale kopnout do hlavy jsem ho, i když je to kamarád, chtěl.“

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!