Sinopsis: Před čínskými agenty není bezpečno ani na Západě | E15.cz

Sinopsis: Před čínskými agenty není bezpečno ani na Západě

Sinopsis

Publikujeme článek, který původně vyšel na stránkách projektu Sinopsis. V souvislosti s nedávnými kauzami, kdy čínské úřady zasáhly proti občanům jiných zemí na svém území (např. zatčení hongkongského nakladatele s švédským občanstvím či nedávné zmizení tchajwanského aktivisty), se zahraniční média začala více zabývat také případy, kdy čínské úřady a organizace či jejich agenti ovlivňují příslušníky čínské diaspory žijící na území jiných států. Čínské studentské organizace vedené příslušníky KS Číny také šmírují čínské studenty na výjezdech v zahraničí a tyto praktiky mohou mít vliv i na místní, nás nevyjímaje.

CDT přinesly shrnutí, které ukazuje různé aspekty tohoto působení, jež má v zásadě dva směry. Na jedné straně je to úsilí zaměřené na umlčení aktivistů a disentu, na druhé pak snaha zajistit si dostatečně slyšitelné hlasy hájící oficiální stanoviska Pekingu. Hlavní důvod, proč si čínský režim potřebuje zajistit vliv v zahraničí, popsal Peter Mattis pro online magazín War on the Rocks, který vychází pod záštitou Centra národní bezpečnosti při Texaské univerzitě:

„Mnoho hrozeb pro Komunistickou stranu Číny a její politický systém existuje pouze v rovině idejí. Nemohou proto být poraženy fyzicky. Například separatismus některých etnických skupin vrhá špatné světlo na komunistickou stranou budovaný obraz mnohonárodnostní společnosti, Tchaj-wan zas zpochybňuje stranický narativ založený na reprezentaci všeho čínského lidu.“

Proto čínská komunistická strana a vláda vyvíjejí čím dál větší úsilí, aby svůj vliv rozšířily i za hranice ČLR. Ať už přímo v politické či hospodářské oblasti, jak se to děje primárně prostřednictvím iniciativy Pás a stezka a uzavíráním různých obchodních a partnerských smluv se zahraničními vládními i nevládními institucemi a hospodářskými subjekty, nebo nepřímo – totiž cestou často diskutované soft power (např. prostřednictvím Konfuciových institutů či různých „krajanských“ spolků a podobně).

Sinopsis: Jak se dělá čínská propaganda na Karlově univerzitě

Peter Mattis ve svém článku zmiňuje, že Čínská lidově osvobozenecká armáda (ČLOA) již v roce 2003 do svého manuálu pro politické vzdělávání přidala zdůrazňovaný „trojí boj“ (san čung čan-fa): veřejné mínění, psychologický nátlak a právo.

„Strategie zaměřená na veřejné mínění usiluje o ovlivňování veřejného mínění jak doma, tak v zahraničí. […] Druhá strategie se soustředí na ovlivňování rozhodujících zahraničních činitelů a jejich politiky vůči ČLR. Cílem třetí strategie je pak vytvořit právní kontext pro čínské aktivity, včetně vybudování právní podpory, jež by opravňovala jednání Pekingu a uplatnění domácího čínského práva za účelem indikace čínských záměrů.“

To, že jsou tyto strategie součástí politického školení v rámci čínské armády, není nijak překvapující, protože jednou z klíčových funkcí ČLOA je již od jejího počátku napomáhat budování politické moci komunistické strany. Armáda je v tomto ohledu pouze jedním článkem.

Jednotná fronta

Na zahraničních aktivitách ČLR se výraznou měrou podílí také Oddělení práce na jednotné frontě (Jednotná fronta), což je organizace, která vznikla již v počátečních letech působení Komunistické strany Číny. Její základní myšlenkou je vytváření dočasného spojenectví s menšími nepřáteli za účelem poražení nepřítele silnějšího (jako to bylo např. v případě sjednocení s Národní stranou Kuomintang za války proti Japonsku), přičemž se předpokládá, že onen menší nepřítel bude časem pohlcen komunistickou stranou – pokud se tedy nestane nepřítelem větším.

Za působení současného prezidenta Si Ťin-pchinga došlo k výraznému posílení vlivu Jednotné fronty (viz podrobná analýza CDT) a tato organizace by se údajně měla stát „základním pilířem čínských aktivit v oblasti soft power.“

Jedním z hlavních cílů Jednotné fronty je přitom zajišťovat Pekingu podporu mezi čínskou diasporou. K tomu slouží různé organizace, jež se tváří jako občanské spolky nebo občanská sdružení. Jsou však prostřednictvím Jednotné fronty napojeny na čínskou vládu či armádu. Příkladem takové organizace je Asociace čínských studentů a akademiků v zahraničí, která např. organizovala protesty proti vystoupení dalajlamy na Univerzitě v San Diegu loni v červnu.

Čína má v Česku vliv a společnost na to není připravena, varují sinologové

Působení Jednotné fronty coby někdejší Mao Ce-tungovy „magické zbraně“ se však projevuje na mnoha „frontách“, jak popisuje ve svém článku Mattis:

„Oddělení práce na jednotné frontě slovy Mao Ce-tunga slouží k ‚sešikování našich skutečných přátel k útoku na naše skutečné nepřátele‘, což zahrnuje jak mobilizaci Číňanů v zahraničí, aby podpořili [vůči čínskému režimu] přátelské politiky a oficiální narativy, tak sponzorování výzkumu na zahraničních akademických institucích. Ministerstvo státní bezpečnosti využívá akademické kruhy a think-tanky k tomu, aby co nejpřijatelnější formou prezentovaly oficiální stanoviska, a koordinuje množství skrytých i otevřených akcí. Aparát oficiální propagandy skupuje zahraniční čínskojazyčná média, aby tak rozšířila dosah Pekingu mezi čínské komunity po celém světě.”

Útoky na disidenty v diaspoře

V poslední době však zintenzivňují také aktivity zaměřené opačným směrem – na umlčení protičínských hlasů mezi čínskou diasporou. Nedávno v médiích proběhla zpráva o zatčení čínského špiona, který byl vládou placený za donášení informací o tibetské exilové komunitě ve Švédsku. Tento muž, nyní vyšetřovaný švédskou prokuraturou, měl údajně čínské vládě předávat informace týkající se soukromí příslušníků místní tibetské komunity čítající jen několik desítek lidí – jejich jména a adresy, jejich soukromé vztahy a informace o pohybu. Dotyčný se také měl účastnit politických setkání tibetské diaspory ve Švédsku i jinde po Evropě.

Al Jazeera zase začátkem dubna zveřejnila reportáž Steva Chao, která odhaluje šokující případy zastrašování čínských disidentů žijících na Západě. Steve Chao zde přibližuje metody, které čínský „Velký bratr“ využívá na území cizích států k umlčování pro režim nepohodlných lidí. Nejenže jsou tito aktivisté neustále sledováni, ale musejí také čelit vyhrožování a kybernetickým útokům.

SinopsisSinopsisAutor: Sinopsis

V reportáži se například objevuje v Torontu žijící aktivistka Šeng Süe, která z Číny odešla po masakru kolem náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Kromě neustálého sledování čelila také internetovému útoku a její fotografie byly zveřejněny na stránkách eskortního servisu i s adresou a telefonním číslem. Blogera Wen Jün-čchaoa, který žije v New Yorku, vydírali – jeho rodina v ČLR musela čelit drsné perzekuci, někteří členové byli dokonce uvězněni. Ani jeho nejbližší v New Yorku se však necítí v bezpečí poté, co muž obdržel anonymně fotografie vlastních dětí na cestě do školy.

Podobnou zkušenost má i advokát Tcheng Piao, který se zabýval agendou lidských práv a v Číně byl několikrát zatčen a mučen. Nyní je i se ženou a dvěma dcerami v USA, ale ani zde rodina neunikla pronásledování ze strany čínských agentů. Tento typ nátlaku byl již delší dobu vyvíjen také na ujgurské studenty a akademiky v zahraničí, přičemž mnohé z nich pronásledování a zatýkání příbuzných doma v Sin-ťiangu přimělo k návratu zpět. Reportáž o tom zveřejnila reportérka Rádia Svobodná Asie Šohret Hošur, jejíž vlastní rodina a přátelé byli zatčeni v době, kdy pracovala na reportáži o převýchovných táborech v Sin-ťiangu.

Původní text najdete zde.

Autor: Sinopsis
 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!