Jak studium CEMS vypadá, z čeho se skládá?
Svou náplní se výrazně liší od studia běžného magistra. Minimálně na VŠE je velký rozdíl v tom, že CEMS je více propojený s byznys sférou a je opravdu mezinárodní, já osobně ho vnímám jako praktičtější. Běžný magistr zůstává hodně teoretický, stejně jako bakalář, a propojení s byznysem je minimální.
CEMS je joint double degree, takže se skládá z klasického inženýrského programu propojeného s CEMS studiem. Absolvent tak získá českého Ing. a mezinárodního MIM (Master of International Management). Kromě specifických povinných předmětů, které se vyučují na všech partnerských školách (např. Global Strategic Management, Global Management Practice), je během studia povinné absolvovat skill semináře a takzvaný byznys projekt, což je stáž ve firmách jako BCG, McKinsey, ABB, Plzeňský prazdroj, Škoda Auto a další. Dále je povinná minimálně deseti týdenní zahraniční stáž. Samozřejmě stáž musí splňovat různé podmínky, aby se dala do studia uznat.
Když jsem se teď vrátila ze zahraničí (Natálie studovala na Bocconi Univeristy v Miláně, pozn. red.), došlo mi, jak strašné slabé propojení mezi školou a byznysem tady v Čechách je. V Itálii jsem všechny předměty měla ve spolupráci s firmami a bylo úplně normální pracovat na reálných projektech, které se poté používaly v praxi. To je v ČR výjimka. A ta výjimka je právě na CEMS.
Když se rozhodnu, že chci studovat mezinárodní magisterský program, proč bych měl upřednostnit CEMS v Praze před zahraničím?
CEMS je mezinárodní brand, má silné jméno v zahraničním prostředí. Je určitě zajímavější mít v životopisu CEMS než nějaký běžný magisterský program, i když by byl na zahraniční univerzitě; samozřejmě záleží, o jakou univerzitu by se jednalo. Obory na LSE, Bocconi nebo St. Gallen jsou hodně silné. CEMS ale může školy, které nejsou ve světových TOP 10, převyšovat a díky své praktické povaze výrazně pomoct v praxi při hiringu. Proto si myslím, že CEMS je lepší volba než program na nějaké méně známé zahraniční univerzitě.
Jak byste charakterizovala CEMS několika klíčovými slovy?
Pro mě osobně interkulturní, globální a komplexní. Globální a komplexní je rozhodně prostředí, kde se studenti pohybují, a možnosti, které se jim nabízí. Interkulturní je jeden z hlavních aspektů samotného programu. Každý semestr se mění skupina studentů, každý má unikátní původ a profil.
Jaké jsou největší výhody studia CEMS?
Největší výhodou je asi věhlas programu, a to hlavně v Evropě, kde jsou studenti velmi atraktivní pro velké firmy, které program dobře znají. Některé pracovní nabídky jsou určeny pouze pro CEMS studenty, čemuž bych do té doby, než jsem nastoupila, sama nevěřila, ale je to tak.
Další výhodou je neuvěřitelně zajímavé prostředí, které program nabízí, a to ať už v rámci domácí univerzity, v rámci Exchange nebo na globálních konferencích. Za rok na programu jsem se seznámila s neuvěřitelně zajímavými ambiciózními lidmi a otevřela se mi spousta možností, to beru jako největší výhodu studia na CEMSu a jsem za to velmi vděčná.
Jaké jsou nevýhody, respektive jaká negativa můžou ze studia plynout?
Já osobně na programu žádná negativa nevidím, pouze pozitivní aspekty. Za celý rok, co CEMS studuji, není nic, čeho bych litovala nebo na co bych pohlížela nějak negativně. CEMS není jen o tom odchodit si pár hodin ve škole, ale je to takový „životní styl“. Když si ho chce člověk užít naplno, tak tomu obětuje i spoustu volného času. Tím, že jsme malý kolektiv, funguje to skoro jako rodina – všichni se vzájemně znají, sdílí zážitky a zkušenosti a tráví spolu spoustu času jak ve škole, na různých akcích spojených s programem, tak mimo něj. Někdy na to doplácí stávající přátelství, ale je to víceméně na každém kolik času je ochoten programu věnovat a jak to vybalancuje.
Jaké možnosti se studentům CEMS při studiu otevřou?
Kromě možností navštívit mezinárodní konference, spolupracovat s firmami na reálných projektech, cestovat a poznávat neustále nové lidi, je to rozhodně možnost pracovat pro ty nejlepší firmy. Studentům programu se otevírají dveře do těch nejprestižnějších firem – ať už se jedná o consulting, IT, Marketing, FMCG, Tech a spoustu dalších. Také se výrazně zjednodušuje možnost nastoupit do práce v zahraničí, neboť k tomu studenty i program jistým způsobem vede.
Již v prvním roce lze vyjet na některou z partnerských univerzit. O jaké univerzity se jedná a dle jakých kritérií je student na preferovanou univerzitu vybrán?
Kritéria přiřazení škol jsou dost komplexní a jsou spojena s celým přijímacím procesem. Každý student který projde prvním kolem výběrového řízení je povinen odevzdat seznam osmi preferencí a je mu přiřazena škola na základě toho, kolik bodů mu v rámci přijímacího procesu bylo přiděleno. Vždy dostává nejvyšší preferenci student s nejvyšším počtem bodů. Finální rozhodnutí je v rukou naší programové manažerky a akademického ředitele. Rozhoduje se také na základě pohovoru, který probíhá v druhém kole přijímacího řízení po celodenním assessment centru.
Mezi partnerské univerzity patří HEC Paris, Rotterdam School of Management, Bocconni University, Copenhagen Business School, Esade Business School, LSE, St. Gallen, Hongkong University, University of Sydney Business School, National University of Singapore a další. Hodně se slyší na LSE, HEC, St. Gallen a Bocconi.
V rámci studia je povinná desetitýdenní stáž. O jaké stáže se jedná?
CEMS stáže si studenti hledají sami a může se jednat i o stáž delší než deset týdnů. Firmy většinou nabízí 3–6 měsíční stáže a je na studentovi, zda vyjede v rámci letních prázdnin nebo až ve čtvrtém semestru. Stáže běžně probíhají u korporátních partnerů nebo v různých startupech. Co se týče náplně práce, jedná se o pozice, kde má student zodpovědnost za to, co dělá, má větší autonomii a někdy i vede tým lidí, záleží na firmě a konkrétní pozici. Před odjezdem na stáž musí být sepsána specifika práce, a jsou-li splněna veškerá kritéria, schválí ji manažerka programu a student může vyjet.
Součástí studia jsou i takzvané byznys projekty, v rámci kterých studenti vypracovávají projekty pro partnerské firmy. O jaké projekty jde? Co se jejich prostřednictvím studenti učí?
V letošním roce s námi spolupracovalo celkem deset korporátních partnerů od BCG přes Google, Škodu Auto, HILTI až po P&G. Každý projekt byl unikátní a specifický pro danou firmu nebo odvětví, takže to nejde úplně generalizovat. Studenti pracují se zástupci firmy v průběhu celého semestru v týmech složených z „home studentů“ a „Exchange studentů“, aby se opět zachoval interkulturní aspekt v rámci týmové spolupráce. Projekty se hodně liší – spolužáci pracující pro Google prohlubovali znalosti online prostředí a online marketingu, jiní zase spolupracovali s BCG na investičních trendech v energetice. Já jsem měla projekt u ABB a zkoumali jsme sales proces v rámci robotiky. Rozmanitost je opravdu velká a studenti se už v rámci byznys projektu mohou do jisté míry profilovat.
Jak často se stává, že na základě byznys projektu je studentovi nabídnuto místo v oné společnosti?
Když jsou firmy spokojeny s výkony studentů, tak se stává celkem běžně, že osloví studenty s určitou pozicí nebo je minimálně podporují v rámci přijímacího řízení do firmy.
Do jaké míry má student programu CEMS čas na práci při studiu nebo mimoškolní aktivity?
To je hodně individuální, je to o lidech. Někdo je schopen studovat, pracovat a ještě se třeba profesionálně věnovat sportu, někdo zvládá jen studium. Pro mě osobně je to hodně o time managementu a plánování, ale i s CEMS se dá pracovat a ještě se aktivně věnovat mimoškolním aktivitám. Takže to určitě jde, alespoň z mého pohledu.
Jak vypadá přijímací řízení? Co všechno se hodnotí?
Na začátku člověk dává dohromady přihlášku, ve které se hodnotí pět aspektů: motivace ke studiu, pracovní zkušenosti a relevantní aktivity, studijní výsledky, tedy průměr – já jsem třeba měla doporučení od svého vedoucího bakalářky, takže i takové detaily můžou pomoct – dále relevantní zahraniční pracovní zkušenosti a nakonec různá ocenění a zásluhy během studia (například i sportovní).
V úspěšném případě je uchazeč pozván na assessment centrum a už během něj se dozví feedback, co se týče jeho chování, jak působil, na čem může dále pracovat. Vím, že někteří neúspěšní uchazeči právě na základě tohoto feedbacku na sobě zapracovali a zkusili to za rok znovu.
Jak vypadá typický úspěšný uchazeč o studium CEMS?
Většinou je to někdo, kdo si dal záležet na svých studijních výsledcích během bakalářského studia, respektive alespoň tak vypadá většina mých spolužáků (smích).
Co se týče pracovních zkušeností, většina má ještě před studiem na CEMS za sebou alespoň jednu zahraniční stáž nebo jiné relevantní zkušenosti. Já jsem třeba pracovala ve Francii jako client service coordinator, měla jsem na starosti veškerou komunikaci s klienty, plánování a organizaci. Takže čím více zodpovědnosti člověk během stáže měl, tím lépe.
Co se týče dalších aspektů, většina lidí jsou takoví „high achievers“ a minimálně v něčem excelovali, ať už v rámci studia, práce nebo koníčků. Vždy se v profilech uchazečů najde něco velice zajímavého. Úspěšní kandidáti si již během mladšího věku nebo i bakaláře uvědomují, že míří někam výš a svoje aktivity a profilování tomu přizpůsobují.
Je studijní průměr stěžejní? Mají šanci i studenti, kteří ho mají trochu horší za cenu pestrých mimoškolních aktivit?
Já si myslím, že průměr není úplně nejdůležitější aspekt. Mnohem důležitější je celkový profil, který může být umocněn právě mimoškolními úspěchy nebo zahraničními zkušenostmi. Někomu, kdo hodně pracuje, má několik aktivit najednou, a tím pádem není úplně typický student, to rozhodně neuškodí. Já jsem například moc bodů za průměr nedostala a nakonec to dopadlo více než dobře.
Jak se může student připravit, aby byl úspěšný? Jak může vylepšit svůj celkový profil?
Čím dřív se člověk rozhodne, že se na tento program chce hlásit, tím lépe. Když se někdo rozhodne již na začátku bakalářského studia, velice zvyšuje své šance, protože má dostatek času se na přijímací řízení připravit. Každý rok se zvyšuje úroveň uchazečů, jsou to velice zajímaví lidé, takže je to čím dál tím těžší. Jako přípravu a vylepšení profilu bych určitě zmínila dobré studijní výsledky a letní stáže, ideálně v zahraničí.
Jaký je profil absolventa CEMS?
Absolventi CEMS mají hodně zkušeností s prací v různých týmech a v různém prostředí, ať už z ČR, nebo ze zahraničí. Mají za sebou zahraniční stáž, byznys projekt. Kromě toho, že má mnohem více zkušeností a zajímavější mezinárodní profil než student běžného magisterského programu, mají minimálně dva jazyky na úrovni C.
Jak vypadají další plány absolventů CEMS po ukončení studia? Kam dál směřují?
Tím, že je CEMS hodně orientovaný na praxi, tak drtivá většina lidí chce jít rovnou pracovat. Málokdo zůstává na postgraduál. Mezi studenty je 99% zaměstnanost do tří měsíců od ukončení studia.
Co se týče statistik celé aliance CEMS, tak zhruba 50 % absolventů odchází ze země, kde studovali. 77 % vystřídá několik zemí. Málokdo zůstává na místě, kde vystudoval. Možnosti v zahraničí jsou oproti České republice mnohem rozmanitější.
Jak na titul z CEMS pohlížejí zaměstnavatelé? Rozeznávají ho od absolventů klasických magisterských programů?
Člověk získává double degree, Ing. a MIM (Master of International Management). To samo o sobě není nic úplně unikátního, ve světě je to docela běžné. Ale vzhledem k tomu, že CEMS si vybudoval takové globální jméno, zaměstnavatelé na to opravdu slyší.
Jaký je rozdíl při výběrovém řízení mezi absolventy CEMS a absolventy s klasickým magistrem?
Samozřejmě záleží na firmě a na pozici a uspět mohou oba, jen profil studenta CEMS bude s velkou pravděpodobností zajímavější v tom ohledu, že za sebou všichni mají zahraniční stáž, pracovní zkušenosti, jsou jazykově vybavení. Studenti CEMS však díky korporátním partnerům dostávají nabídky a příležitosti, které by jiní studenti nedostali a o kterých se třeba ani nedozví.
Dalo by se tedy říct, že jsou studentům CEMS otevřeny možnosti, které by ostatní studenti neměli?
Do jisté míry určitě ano. Někdy jsou ty dveře otevřenější pro studenty CEMS než pro studenty z jiných programů. Existují pozice, kde někteří korporátní partneři upřednostňují právě studenty CEMS.
Je třeba zdůraznit to, studenti CEMS jsou o těchto možnostech vůbec lépe informováni. Díky komunitě studentů, která je mnohem užší než jinde, si studenti předávají tipy na pozice, radí se, zkoušejí se v interviews a mohou také dosáhnout na širokou síť Alumni CEMS kteří rádi pomohou s přípravou nebo nabídnou mentoring.
Kdy jste se rozhodla, že půjdete studovat CEMS?
Poprvé jsem CEMS zaregistrovala na informační tabuli ve škole. Že se přihlásím, jsem se rozhodla na konci prváku na bakaláři. Pak jsem to ale moc neřešila, protože jsem měla spoustu aktivit mimo školu a vlastně až těsně před deadlinem přihlášky jsem začala narychlo řešit spoustu věcí jako pracovní doporučení, dodělávání jazykových certifikátů a tak (smích).
Čemu se kromě studia věnujete?
Pracuji v jednom startupu s webovou analytikou. Dále máme takový projekt ve spolupráci s CzechCrunch, v rámci kterého organizujeme business/IT business/Tech eventy. Pak mám ještě CEMS Club, kde jsem prezidentkou, což neberu vyloženě jako školní aktivitu, protože mě zaměstnává docela hodně. Staráme se o komunitu CEMS studentů a organizujeme veškeré aktivity, které jim CEMS nabízí.
Jsem sportovní nadšenec, takže mi hodně času zabírá sport. To, že hodně sportuji, mě drží a dodává energii a jsem díky tomu schopná zvládat všechny ostatní aktivity. Takže i když to jde někdy na úkor spánku – chodím cvičit většinou v sedm ráno – tak mi to celkově pomáhá.
Jaké jsou vaše další plány do budoucna?
Nad tím také teď přemýšlím, protože za poslední rok se mi několikrát změnil směr, kterým bych se chtěla ubírat (smích). Hodně váhám, jestli se posunout do consultingu, nad kterým jsem před CEMS vůbec neuvažovala. Druhá varianta je založit něco svého, protože mě baví pracovat na něčem, kde člověk vytváří reálnou hodnotu a kde ji vytváří pro sebe a ne pro někoho jiného.
Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?
Určitě jsem hrozně ráda, že jsem se dostala na CEMS. Beru to jako velký úspěch, protože jsem se dostala do skvělého prostředí skvělých lidí, ať už v rámci kolektivu, nebo akademie. Teď mám poprvé v životě kolem sebe skvělou třídu, jsme si všichni blízcí, známe se a jsme opravdu kamarádi.
Co se týče dalších úspěchů, loni jsem brala jako obrovský úspěch to, že mě z BCG vybrali na Corporate Finance Unlimited Workshop v Paříži, kam vybrali pouze 60 studentů z celé Evropy. To byla skvělá zkušenost.
Co byste obecně doporučila českým vysokoškolákům?
Určitě bych doporučila hledat možnosti v zahraničí. Během jednoho roku jsem s CEMSem studovala na Stockholm School of Economics, na Bocconi v Miláně, podívala jsem se na konference na LSE v Londýně nebo na Corvinus University v Budapešti. Za pouhý rok se mi tedy opravdu hodně rozšířily obzory.
Takže určitě se soustředit na nabídky zahraničních škol. Neomezovat na nabídku možností v Česku. Mezinárodní studenti navíc můžou být často ve výhodě. Třeba na Bocconi nemuselo spoustu studentů platit školné 33 000 euro a studovali zdarma díky dobrému průměru.
Možností je spousta, jenom o nich člověk neví a musí si je zjistit, ale jsou a je jich nespočet.
