Transplantace kostní dřeně pomohla už druhému člověku k uzdravení se z HIV | E15.cz

KoronaHelpdesk E15

Jak ekonomicky přežít koronavir

Více k tématu

Transplantace kostní dřeně pomohla už druhému člověku k uzdravení se z HIV

Transplantace kostní dřeně pomohla už druhému člověku k uzdravení se z HIV
Virus HIV
• 

Vendula Kryštofová

S virem HIV lékaři bojují už několik let. Bohužel na něj stále nikdo nenašel lék, ale s tím, jak jde medicína neustále kupředu, se zlepšují i podmínky pro ty, kteří virus mají. HIV napadá imunitní systém a způsobuje nemoc AIDS. I přesto se z něj ale vyléčili dva lidé. Jedním z nich je čtyřicetiletý Venezuelan žijící v Londýně, Adam Castillejo, u něhož v březnu tohoto roku lékaři prohlásili naprosté uzdravení.

Doktoři Adamu Castillejovi objevili v těle virus HIV v roce 2003. O devět let později se u něj rozvinula i nemoc zvaná Hodgkinův lymfom – zhoubné nádorové onemocnění, které nejčastěji postihuje mízní uzliny. S touto nemocí se léčil v Londýně, kde před třemi lety podstoupil transplantaci kostní dřeně. Dárce kmenových buněk měl neobvyklou genetickou mutaci, díky které je proti HIV imunní a nyní je po transplantaci proti ní chráněný i Castillejo. Testy na HIV jsou u něj od podstoupení transplantace negativní.

První vyléčený byl náhoda, ten druhý už lidský záměr

Informace, že je pacient zřejmě zcela vyléčený, byla zveřejněna již před rokem, lékaři ale nechtěli nic uspěchat, a tak si s oficiálním prohlášením dali ještě na čas. Letos v březnu ale už mohli šťastně oznámit, že je na světě druhý člověk, který pokořil HIV. Castillejo je už totiž dva a půl roku v remisi (přechodné vymizení příznaků nemoci, pozn. red.) a navíc už nepodstupuje ani antiretrovirální léčbu, která pomáhá v boji s virem a umožňuje žít lidem delší život, aniž by jejich imunitní systém rychle slábl. 

Úplně prvním člověkem, který se z viru HIV vyléčil, je Američan Timothy Ray Brown také zvaný Berlínský pacient. Lékaři Brownovi zjistili vir způsobující AIDS v roce 1995 a po 11 letech se u něj objevila ještě i leukémie. Kvůli ní mu museli doktoři v Berlíně v roce 2007 transplantovat kostní dřeň. Dárcem byl člověk s genetickou mutací CCR5, která jejímu nositeli zajišťuje imunitu proti HIV. Berlínský pacient od té doby neužívá žádná antiretrovirotika a dodnes u něj testy neprokázaly přítomnost viru.

Právě po zkušenostech s prvním vyléčeným pacientem lékaři z University College London hledali pro Adama Castilleja na dárcovství kostní dřeně člověka, který by měl tuto mutaci, a doufali, že spolu s Hodgkinovým lymfomem se jim podaří odstranit i virus HIV, což se nakonec povedlo. 

Už známe tu správnou léčbu?

Je zřejmé, že v obou případech zabrala transplantace kmenových buněk od dárců s genetickou mutací bílkoviny CCR5. Ta se nachází na povrchu některých imunitních buněk. HIV používá tuto bílkovinu pro vstup do buněk, na zmutovanou verzi se však nemůže přichytit. Této mutace by šlo využít v moderní buněčné terapii k léčbě nakažených pacientů, a to například právě transplantací kmenových buněk. Tento typ buněčné terapie s sebou přináší ale jisté pochyby, a proto je teprve ve fázi výzkumu. Přesto ale doktoři upozorňují, že samotná transplantace kmenových buněk se nestane běžným postupem léčby. Důvodem je to, že se jedná o invazivní terapii, která je určená především k léčbě rakoviny, nikoliv HIV.

Nároky vysokoškolského života vedou u studentů k depresím, na léčbu ale často nemají peníze

Zajímavé také je, že mutace bílkoviny CCR5 se objevuje především v severní Evropě, ale směrem k jihu už její výskyt klesá. Například v Africe nebo východní Asii se téměř vůbec nevyskytuje. Z toho vyplývá, že proti viru HIV jsou mnohem lépe vybaveni Evropané nežli jiné národy. 

Vir, který přežívá jen v lidském těle

HIV je anglická zkratka slov Human Immunodeficiency Virus. To znamená, že se jedná o virus, který není schopný se množit bez lidského organismu. K reprodukci tak potřebuje lidskou buňku. Když se dostane do těla, ihned napadne imunitní systém, který slábne. Nejstarší dokumentovaný výskyt tohoto viru pochází z Belgického Konga z roku 1959. Dodnes ale není zjištěný jeho pravý původ.

Většina virů se přenáší velmi snadno, a to pouhým vdechnutím. Příkladem mohou být viry způsobující nachlazení, ty jsou velmi odolné a také se dobře přenášejí, dokáží totiž přežít i bez lidského organismu. HIV je poměrně složité se nakazit. Nelze ho přenést dotykem a nelze ho ani vdechnout. Může přežívat pouze v tělních tekutinách jako je krev, sliny nebo sperma. Právě sexuálním stykem je jeho přenos nejčastější. Přestože se ale reprodukuje velmi rychle, trvá i několik let než způsobí infikované osobě nějaká poškození. 

HIV je nebezpečné z toho důvodu, že se jedná o vir, který se zaměřuje na buňky určené k obraně proti němu. Navíc napadá specifický druh buněk, a to CD4, které imunitní systém mají v podstatě „na povel.“ Takže než se stihne vydat rozkaz, který by sešikoval armádu buněk bojujících proti HIV, vir je všechny napadne a tím imunitní systém oslabí.

Rozdíl mezi HIV a AIDS

Naproti tomu AIDS je nemoc nebo také česky zvaný syndrom získaného selhání imunity, který je způsobován HIV. Virus je ale už v tak pokročilém stadiu, že lidské tělo obsahuje velmi nízký počet buněk CD4 a je sužováno určitými infekcemi, nádory, syndromem chátrání nebo postižením mozku. I přesto, že se léky na tuto nemoc neustále zdokonalují, jedná se stále o téměř vždy nevyléčitelnou až smrtelnou chorobu.

Jedinou léčbou, která sice virus HIV nezničí, ale utlumuje ho, jsou antiretrovirotika. Ty pomáhají tělu bojovat s virem tak, aby mohli jím nakažení lidé žít delší život. Také je s nimi jen velmi malé riziko rozvinutí AIDS a navíc pomáhají k tomu, aby daný jedinec nebyl infekční. Jedná se také o případy těhotných matek, kdy se riziko přenosu HIV na miminko snížilo na dvě procenta. Rodičům napadeným tímto virem se tak dnes už může narodit zdravé dítě. Kdysi by něco podobného bylo naprosto nepředstavitelné.

Autor: Vendula Kryštofová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!