Unijní plynové zásobníky jsou prázdnější než v minulých letech. Chladná zima může sedmadvacítku bolet
Evropská unie už se natolik vzpamatovala z energetické krize, že svým členům dala větší volnost při plnění plynových zásobníků před zimní sezonou. Výsledkem je, že byly v polovině září prázdnější než v uplynulých třech letech, ale plnější než v roce 2021. Pro sedmadvacítku by to mělo stačit. Pokud však bude zima mrazivější, může se dočkat růstu cen. Dalším problémem je geopolitická nestabilita, která se může promítnout i do zásobování kontinentu klíčovou surovinou.
Unijní úložiště jsou nyní naplněna na zhruba 82 procent, což je lehce podprůměrný stav. Loni a předloni přitom už v polovině září zásoby dosahovaly 93 procent kapacity. V roce 2021, kdy začala energetická krize a prudký růst cen plynu, ale byla v tomto období naskladněna na pouhých 71 procent.
Situace v jednotlivých zemích se přitom značně liší. Kupříkladu Poláci a Portugalci mají téměř plno, zatímco Německo má naplněno zhruba tři čtvrtiny, podobně jako Slovensko. Česko patří k premiantům, jeho zásoby dosahují 92 procent kapacity.
Plyn je nyní levnější
Příčinou letošních prázdnějších zásobníků je zřejmě uvolnění unijních pravidel. Zatímco od roku 2022 musely mít členské země na počátku listopadu v rezervoárech maximálně deset procent prázdného místa, letos se na toto číslo mohou dostat kdykoli mezi začátkem října a začátkem prosince. Jednotlivé státy se navíc mohou částečně odchýlit od plnění cíle, pokud panují na trhu s plynem „obtížné podmínky“.
Brusel tak vyšel vstříc některým zemím, které argumentovaly tím, že příliš přísná pravidla uměle zvyšují ceny suroviny v létě, kdy je potřeba zásobníky rychle dočerpat. „Tato revize zajistí větší flexibilitu a méně byrokracie, ale především sníží ceny plynu v Evropě, zatímco my budeme i nadále postupovat směrem k energetické nezávislosti na nespolehlivých dodavatelích,“ vyjádřil v létě své přesvědčení polský europoslanec Borys Budka, který záležitost řešil v Evropském parlamentu.
Faktem je, že ceny plynu jsou ve virtuálním obchodním uzlu TTF v poslední době nejnižší od loňského jara. Surovina se prodává za zhruba 32 eur za megawatthodinu. Loni touto dobou stála zhruba 35 eur a předloni 44 eur.
Odborníci vesměs míní, že by současné zásoby měly být dostatečné, ale vidí jistá rizika. „Rychlé výběry a nestálost počasí by mohly způsobit dočasné cenové výkyvy nebo lokální nedostatky,“ řekl Deutsche Welle Petras Katinas z finského Střediska pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA).
Němci se bojí nízkých teplot
„Evropské ceny plynu jistě mohou během nadcházejících zim výrazně kolísat v závislosti na počasí. Například minulá zima byla podstatně chladnější než předchozí dvě, což vedlo k velkému poklesu zásob a následně k tlaku na růst cen,“ varoval energetický analytik Reuters Ron Bousso.
Stav zásobníků se hojně řeší v Německu, které je největším konzumentem plynu na kontinentu. Tamní politici i operátoři úschovišť vyjádřili obavy z nižšího stavu než v uplynulých letech. „Nechci vyvolávat paniku, ale obávám se, že bezpečnost dodávek nebude zaručena ve velmi, velmi chladné zimě,“ prohlásil kupříkladu politik Zelených Michael Kellner.
„Tato úroveň obvykle nabízí bezpečné dodávky plynu, pokud jsou teploty normální nebo vysoké,“ podotkl německý svaz provozovatelů zásobníků INES, který rovněž varuje před rizikem tuhé zimy. Ministerstvo hospodářství a energetiky však argumentuje tím, že země má nyní k dispozici čtyři plovoucí terminály na zkapalněný plyn, surovinu je tedy možné v případě nouze kdykoli dovézt.
Počasí ale není jediným rizikem. Roli mohou sehrát i současné geopolitické napětí, nevyzpytatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa a další vlivy. Evropa se od ledna nemůže spoléhat na dodávky plynovodem přes Ukrajinu, země neprodloužila dohodu s Gazpromem o jeho přepravě. V důsledku toho se snížil objem importu EU potrubní cestou na 52 procent, zbytek připadá na LNG. Pro srovnání, před válkou tvořily dodávky plynovody více než tři čtvrtiny.
Zranitelnost dodávek plynu v kapalné podobě
Experti dlouhodobě upozorňují na to, že závislost na LNG znamená menší stabilitu a zranitelnost vůči výkyvům na trhu, které může vyvolat jak počasí, tak výpadky provozu v jednotlivých terminálech i zvýšený zájem asijských zákazníků. V minulosti například požár vyřadil na řadu měsíců z provozu velký americký terminál Freeport.
Sedmadvacítka se navíc stále více obává sabotáží na své energetické infrastruktuře. Významný dodavatel zkapalněného plynu Katar k tomu EU opakovaně hrozí zastavením zásobování kvůli sporu s Bruselem o směrnici proti nucené práci a poškozování životního prostředí.
Evropa má však štěstí, že Čína v posledních měsících kupovala méně LNG kvůli silným potrubním dodávkám z Ruska i domácí produkci. Asijská velmoc navíc zdárně rozvíjí obnovitelné zdroje, takže se neočekává velký růst poptávky po plynu v zemi.
A je možné, že tento stav vydrží po celou zimu. „Od čínských dodavatelů jsme neslyšeli žádné plány na zimní nákup LNG, protože současné domácí dodávky jsou dostatečné, “ uvedl obchodní zdroj webu S&P Global. Situace by se nejspíš mohla změnit jedině v případě mimořádně chladného počasí.
Snaha skoncovat s ruským LNG
Velký otazník v tuto chvíli visí nad budoucností ruských dodávek zkapalněné suroviny do sedmadvacítky, které loni tvořily přes sedm procent veškerého importu plynu. Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku navrhuje úplný zákaz dovozu LNG z válčící země už od začátku roku 2027. Reaguje tak zřejmě na Trumpův požadavek, aby Evropa tlačila Moskvu k mírovým jednáním ukončením energetických nákupů.
„Očekávaný zákaz dovozu ruského LNG do ledna 2027 znamená, že Evropa nyní bude muset rychle připravit alternativy a dodávky z USA jsou samozřejmě na vrcholu seznamu,“ poznamenal podle Reuters Simone Tagliapietra z energetického think tanku Bruegel. Plán ale musí schválit členské státy.
V tuto chvíli stále není jasné, zda Trump rovněž přitvrdí vůči ruským energiím, což by zvlášť v zimním období mohlo vyvolat opětovný růst cen plynu. Demokraté ho tlačí k tomu, aby znemožnil Číně nakupovat ruský LNG z arktického projektu, který je pod sankcemi.
„Neschopnost vymáhat dokonce i stávající sankce proti Rusku a zjevná ochota dát Číně volnou ruku k nákupu ruských energií zásadně podkopává snahy o ukončení války a ovlivnění kalkulu Kremlu v jednáních,“ stěžují si demokratičtí senátoři v dopise, jehož adresáty jsou šéf diplomacie Marco Rubio a ministr financí Scott Bessent.
