Ropa na mušce. Ukrajina chce vlastními zbraněmi zasadit smrtící úder páteři ruské energetiky

Rusko se potýká se zásobováním čerpacích stanic

Rusko se potýká se zásobováním čerpacích stanic Zdroj: Profimedia

Pavla Palaščáková
Diskuze (2)

Ukrajina už dlouhé týdny systematicky útočí na ruskou ropnou infrastrukturu, daří se jí zasahovat i poměrně vzdálené rafinerie. Působí tím Moskvě potíže, země bojuje s výpadky produkce a se zásobováním některých oblastí pohonnými hmotami. Kyjev navíc doufá, že mu nové vlastní zbraně přinesou ničivější schopnosti.

Ukrajina ve čtvrtek zasáhla dvě ruské ropné rafinerie. Podařilo se jí přitom udeřit na petrochemický závod Gazpromu Něftěchim Salavat v Baškortostánu na jihu Uralu. Místo se nachází více než 1300 kilometrů od území pod kontrolou Ukrajiny, šlo tedy o jeden z nejhlubších útoků Kyjeva na ruském území. Ukrajinské síly se také přihlásily k útoku na velkou volgogradskou rafinerii společnosti Lukoil. V důsledku útoku zařízení s kapacitou přibližně 300 tisíc barelů denně údajně zastavilo provoz.

Ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu jsou v poslední době velmi časté. Není pochyb o tom, že jde o cílenou kampaň, jejímž cílem není pouze omezit dodávky paliva na frontu, ale také poškodit energetickou páteř země a tím celou ekonomiku nepřítele. Prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že jde o sankce, které fungují nejrychleji.

Nezávisle posoudit škody je těžké

Jen v srpnu Kyjev podle Bloombergu provedl přinejmenším třináct úderů na velké rafinerie, což byl největší měsíční počet od začátku invaze na Ukrajinu. V září došlo zatím k nejméně šesti útokům. Ukrajinci kromě rafinerií zasahují i exportní infrastrukturu jako přístavní terminály a ropovod Družba.

Zásahy přinutily v uplynulých týdnech některé rafinerie zastavit provoz na několik dní, aby mohly provést nezbytné opravy. Zpracování ropy v zemi tak kleslo na nejnižší úroveň od dubna 2022. Některé provozy se přitom stávají terčem útoku opakovaně. Posoudit nezávisle přesné škody je však složité. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvádí, že srpnové odstávky snížily kapacitu zpracování suroviny o 250 tisíc barelů denně, což je zhruba pět procent celkové činnosti rafinérií. Jiné odhady škod jsou vyšší, ukrajinská média hovoří o přímém dopadu na téměř čtvrtinu rafinační kapacity.

Především odlehlé ruské regiony se potýkají s nedostatkem benzinu a ceny pohonných hmot rostou. Podle některých zdrojů se potíže přesouvají už i do centrálnějších oblastí. Problémy mají především menší, soukromí prodejci bez vlastních zdrojů a zásob, jelikož dodavatelé upřednostňují přísun paliv velkým a „svým“ řetězcům.

Prodej benzinu v zemi tento týden klesl na dvouleté minimum. Experti ovšem tvrdí, že útoky jsou sice nepříjemné, ale dosud nezpůsobily hospodářství drtivou ránu. „Zatím byl nedostatek omezený, jde spíše o cenu a fronty. V tuto chvíli to nebrzdí ekonomiku, ale spíše vytváří nepříjemnosti pro veřejnost,“ řekl Bloombergu Sergej Vakulenko, představitel think tanku Carnegie Endowment for International Peace s dlouholetými zkušenostmi z těžebního sektoru.

Rusko má omezené možnosti skladování ropy

Někteří Ukrajinci jsou ale poměrně optimističtí. „Pokud kapacita rafinerií klesne na čtyřicet až padesát procent, což je možné v příštích šesti až devíti měsících, bude Kreml nucen upřednostnit armádu před civilisty. To sice může udržet jednotky v terénu, ale za cenu hněvu obyvatel, protože fronty na palivo ve velkých městech rostou,“ napsal ve své analýze Kyiv Insider.

Míní, že do roka by se při stávající intenzitě útoků celý sektor zpracování ropy mohl blížit kolapsu. Rusko by se podle něj do roku 2027 stalo závislým na dovozu pohonných hmot za vysokou cenu, zatímco by exportovalo jen surovou ropu, což by jí nepřinášelo tak velké zisky jako vývoz ropných produktů.

Otazník ale visí i nad obchodem s ropou. „Útoky naznačují rostoucí ochotu narušit mezinárodní trhy s ropou, což může vyvinout tlak na růst jejích cen,“ citoval Reuters analytiky banky JPMorgan. Provozovatel ropovodů Transněfť podle několika zdrojů agentury před pár dny varoval producenty, že budou možná muset kvůli ukrajinským útokům omezit těžbu. Firma oficiálně tuto zprávu popřela a označila ji za součást informační války proti Rusku. Země každopádně nemá významné možnosti, jak surovinu skladovat. „Schopnost Ruska zvýšit produkci ropy je nyní ohrožena kvůli omezené skladovací kapacitě,“ uvedla J.P. Morgan.

Těžební průmysl země se ale potýká i s dalšími tlaky. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyzývá Evropu, aby přestala odebírat ruskou ropu. EU uvalila koncem roku 2022 sankce na dovoz ruské komodity po moři, některé země závislé na potrubním importu ale dostaly výjimku. Týkala se i České republiky, ta se surovinou z válčící země letos v dubnu skoncovala díky rozšíření západního ropovodu TAL. Slovensko a Maďarsko ale ruskou ropu dále kupují a v poslední době si stěžovaly na to, že ukrajinské útoky na ropovod Družba ohrožují jejich energetickou bezpečnost.

Naděje jménem Flamingo

Jenže Trump podmiňuje zavedení nových amerických sankcí na ruskou ropu ukončením nákupů v celé Severoatlantické alianci. Zahrnuje to tedy i Turecko, které je považované za třetího největšího odběratele suroviny od agresora po Číně a Indii. Brusel na něj má jen malé páky. V srpnu šéf Bílého domu uvalil kvůli nákupům v Rusku dodatečná dovozní cla na Dillí, nyní se však zdá, že jeho tlak na Indii slábne.

V posledních dvou letech Ukrajina využívala k ostřelování ruské energetické infrastruktury rakety dlouhého doletu od svých západních spojenců. Kyjev si však rychle uvědomil, že se nemůže spoléhat jen na tyto dodávky kvůli omezením použití i limitované výrobní kapacitě Západu. Soustředil se proto na vlastní program zbraní, schopných zasáhnout nepřítele v hloubi jeho území.

Podařilo se mu vyvinout poměrně robustní dodavatelský řetězec dronů s dlouhým doletem, například AQ-400 Scythe, AN-196 Liutyi a FP-1, doplněný o malé střely s plochou dráhou letu jako Ruta. V srpnu navíc Zelenskyj oznámil, že jeho země testuje svou novou těžkou střelu s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, která má mít dolet až 3000 kilometrů. Odborníci nyní spekulují o tom, jestli bude mít tato zbraň výrazný dopad a nakolik pomůže Kyjevu vylepšit jeho pozici ve válce. Záviset to podle nich bude i na tom, jak rychle se výrobci Fire Point podaří nastartovat masovou produkci.

Vstoupit do diskuze (2)