Reakce politiků přehledně: Co říká Fiala, Rakušan nebo Vondráček na zastavení americké pomoci Ukrajině?
Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo s očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy. Shrnujeme reakce zemí a významných světových osobností.
Text průběžně aktualizujeme.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) rozhodnutí prezidenta Trumpa ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky. „Musíme být silnější, ekonomicky i vojensky, musíme se začít starat o vlastní bezpečnost, musíme dát do obrany více peněz. Starat se o vlastní bezpečnost také znamená podporovat ještě silněji Ukrajinu. Nelze připustit úspěch ruské agresivní politiky, která nás všechny ohrožuje,“ napsal na sociální síti X.
„Trumpovou doktrínou se oficiálně stal Mnichov 1938. Tlačit na oběť místo na agresora vede vždy pouze k neštěstí a utrpení. Víme to z vlastní historie,“ napsal na sociální síti X ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj se nyní musí Česko společně s Evropou postarat o to, aby zastavila Rusko. „Jinak bezpečnou Českou republiku a Evropu zachovat nelze,“ dodal.
K historii se odkazuje i jeho spolustraník Jan Bartošek: „Srazit dlouholeté spojence na kolena a dělat ústupky agresorovi známe z historie, Evropa musí umět sama zajistit vlastní bezpečnost.“
Podle místopředsedy opozičního ANO Vondráčka je nutné jednat s USA. Na síti X zkritizoval koaliční lídry, že Ukrajině nepomohou emotivním křikem. „Vážnost situace vyžaduje realismus. Místo toho od rána z vládního tábora zní jen emotivní křik a silácká slova,“ napsal a současně pochválil to, jakým způsobem komunikuje s Trumpem maďarská vláda.
Bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že řešení konfliktu opuštěním napadeného spojence je opakem demokratického světa. Za cynickou a nebezpečnou kapitulaci před zlem Trumpovo rozhodnutí označila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině za nešťastné. Doufá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Donald Trump dokáží co nejdříve opět najít společnou řeč a americká podpora bude obnovena. Mezitím podle ní musí evropské země maximálně navýšit svou podporu. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je rozhodnutí USA dalším důkazem, že obrana Evropy před ruským imperialismem je odpovědností primárně Evropy.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) oznámil, že odpovědnost nyní musí převzít odpovědnost. „Trump hodil Ukrajinu přes palubu. Tlačí na oběť místo agresora,“ řekl. SPD dlouhodobě prosazuje zastavení posílání zbraní a peněz na Ukrajinu, řekl ČTK Okamura. Hnutí apeluje na urychlené zahájení mírových jednání.
Ukrajina: Je to jako Mnichovská dohoda
Zastavit nyní vojenskou pomoc Ukrajině znamená pomoci ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, řekl agentuře Reuters ukrajinský poslanec a předseda parlamentního zahraničního výboru Oleksandr Merežko v reakci na zprávy o pozastavení americké podpory Kyjevu. Rozhodnutí přirovnal k mnichovské dohodě z roku 1938, kdy se nacistické Německo, Francie, Británie a Itálie bez účasti Prahy dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí.
„Je to horší než Mnichov, protože se (tehdy) aspoň nesnažili vykreslit Československo jako agresora. Ale tady se snaží obvinit oběť z agrese - je to extrémně nebezpečné,“ uvedl Merežko. „Na povrchu to vypadá opravdu velmi špatně. Působí to, že nás tlačí ke kapitulaci, což znamená (akceptování) požadavků Ruska,“ cituje ho dále Reuters.
„Je to psychologická rána, politický úder Ukrajině, nepomáhá to našemu rozpoložení,“ řekl Merežko. Tentýž zákonodárce stanici BBC řekl, že Trump by se měl vážně zamyslet nad tím, jak se zapíše do historie. „Je to neuvěřitelné, co se děje... Ani v nejhorším snu jsem si nedokázal představit, že by Trump přerušil vojenskou pomoc Ukrajině, když ji tolik potřebujeme,“ řekl Merežko, který je členem strany prezidenta Volodymyra Zelenského Sluha národa. Vyjádřil také mínění, že se Trump snaží postavit Ukrajinu a Evropu stranou a uzavřít dohodu s Ruskem. „Pro mě je to datum, které se zapíše do historie neblaze,“ uvedl.
Jak reaguje Evropa
Francouzský státní tajemník pro Evropu Benjamin Haddad kritizuje rozhodnutí USA s tím, že podle něj oddaluje mír a posiluje pozici Ruska. Britští představitelé mezitím zdůraznili závazek Spojeného království k trvalému míru na Ukrajině, současně ale upozornili, že rozhodnutí o vojenských výdajích jsou suverénní záležítostí každého státu. Hlavní roli nyní podle nich bude hrát diplomacie.
„Zůstáváme naprosto odhodláni zajistit trvalý mír na Ukrajině,“ uvedl dopoledne mluvčí britské vlády. Londýn podle prohlášení v této věci spolupracuje s klíčovými spojenci. „Je to správná věc a je v našem zájmu to dělat,“ končí podle Reuters stručné vyjádření britské vlády.
Maďarská vláda krok USA podpořila a vyzvala k okamžitému příměří a mírovým jednáním, což odpovídá jejímu dlouhodobému postoji proti prodlužování vojenského konfliktu. „Americký prezident a maďarská vláda sdílejí stejný postoj: namísto pokračování dodávek zbraní a války je třeba co nejdříve uzavřít příměří a vést mírové rozhovory,“ uvedl mluvčí vlády maďarské vlády. Tamní ministr zahraničí Peter Szijjárto by se měl dnes ve Washingtonu sejít se svým americkým kolegou Rubiem.
Ze zemí EU je Maďarsko dlouhodobě vůči Moskvě nejpřátelštější. Maďarsko Trumpa podpořilo již po páteční roztržce v Bílém domě, kdy premiér Viktor Orbán řekl: „Silní muži uzavírají mír, slabí muži vedou válku. Dnes se prezident (Trump) s odvahou postavil za mír, i když to mnozí nemohli strávit.“
Reaguje i polský disent
Lech Wałęsa, bývalý polský prezident a vůdce odborového svazu Solidarita, který sehrál klíčovou roli při pádu komunismu, na Facebooku zveřejnil dopis adresovaný americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, v němž vyjádřil „zděšení“ nad jeho sporem s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. K laureátovi Nobelovy ceny za mír se přidalo dalších 39 bývalých polských politických vězňů.
„S hrůzou a odporem jsme sledovali váš rozhovor s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským,“ uvádí se v dopise. „Vaše očekávání ohledně projevování úcty a vděčnosti za materiální pomoc, kterou Spojené státy poskytly Ukrajině v jejím boji s Ruskem, považujeme za urážlivá,“ pokračuje dopis „Vděčnost náleží hrdinným ukrajinským vojákům, kteří prolévají krev na obranu hodnot svobodného světa.“
Polský náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk označil v rozhovoru pro radio Zet pozastavení americké vojenské pomoci za „špatnou zprávu“ a řekl, že se obává o bezpečnost regionu.
Co stojí za pozastavením pomoci USA
Ruská armáda zahájila celoplošnou invazi na Ukrajinu v únoru 2022. USA se pod vedením tehdejšího prezidenta Joea Bidena společně s dalšími západními zeměmi postavily na stranu Kyjeva, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní. V lednu se ale do Bílého domu vrátil Donald Trump, který přístup Washingtonu k Moskvě změnil.
Trump tvrdí, že chce válku co nejdříve ukončit, kritizuje Zelenského a vystupuje vstřícněji vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. V pátek se vztahy mezi Zelenským a Trumpem dále zhoršily, když schůzka mezi oběma prezidenty a americkým prezidentem J.D. Vancem v Bílém domě přerostla přímo před kamerami médií v hádku, kdy američtí činitelé mimo jiné Zelenského obvinili z toho, že není dost vděčný. Ukrajinský prezident za americkou pomoc děkoval mnohokrát.
