Turecko s Maďarskem podpoří vstup Finska do NATO. Švédsko si na členství ještě počká

Finský prezident Sauli Niinistö (vlevo) se svým tureckým protějškem Recepem Tayyip Erdoğanem v Ankaře

Finský prezident Sauli Niinistö (vlevo) se svým tureckým protějškem Recepem Tayyip Erdoğanem v Ankaře Zdroj: Reuters

Už jen krůček chybí k tomu, aby se Finsko stalo 31. členem Severoatlantické aliance (NATO). Turecko, které dosud přijetí severské země do euroatlantického vojenského paktu blokovalo, zahájí ratifikační proces finské žádosti. Oznámil to prezident Recep Tayyip Erdoğan po páteční schůzce se svým finským protějškem Saulim Niinistöem v Ankaře. Turecké veto bylo považováno za největší překážku k rozšíření aliance. Přistoupení Finska už nebude klást překážky ani Maďarsko.

Erdoğan doufá, že turečtí zákonodárci vstup Finska schválí ještě před květnovými prezidentskými volbami v Turecku. Se Švédskem, které rovněž usiluje o členství v NATO, bude Ankara dále jednat. „Bude záležet na naplňování našich požadavků týkajících se potírání terorismu,“ uvedl turecký prezident.

Turecko bránilo Finsku a brání Švédsku ve vstupu do NATO, protože obě země podle něj poskytovaly útočiště skupinám navázaným na Stranu kurdských pracujících, kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Stockholm a Helsinky také podle Erdoğanova kabinetu nedostatečně potíraly nenávistné projevy vůči islámu. Zatímco Finsku se v posledních měsících podařilo vztahy s Turky vylepšit a Erdoğan již dříve naznačil, že by jeho přihlášce mohl přestat bránit, v případě Švédska se tak nestalo.  

Přijetí nového člena musí posvětit všech třicet stávajících členských zemí NATO. Kromě Turecka blokuje členství Finů a Švédů v alianci ještě Maďarsko. Tamní parlament však ratifikuje přistoupení Finska už 27. března. V pátek to uvedla vládní strana Fidesz s tím, že finskou přihlášku podpoří jednomyslně. O Švédsku se rozhodne později.  

Švédský premiér Ulf Kristersson hovořil s finským prezidentem Niinistöem těsně před jeho odletem do Ankary a prohlásil, že „Švédsko doufá v rychlý ratifikační proces po prezidentských a parlamentních volbách v Turecku, které proběhnou 14. května“. 

Švédi a Finové loni změnili svoji dlouholetou politiku vojenské neutrality a požádali o vstup do NATO v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Na rychlé přijetí severských zemí do aliance tlačí především Spojené státy. Většina ostatních členů NATO by ráda dokončila rozšíření vojenského paktu před jeho nadcházejícím summitem, který se koná 11. a 12. července v litevském Vilniusu.

Přijetí Finska a Švédska do NATO by umožnilo alianci získat téměř plnou kontrolu nad Baltským mořem. Armády aliance by tak mohly efektivněji bránit pobaltské republiky před případným ruským útokem a také lépe monitorovat ruské vojenské aktivity u svého východního křídla. Zároveň by se zdvojnásobila délka společné pozemní hranice mezi Ruskem a NATO. V současné době aliance obklopuje pouze šest procent ruského území.

NATO – jak funguje a pomáhá:

Video placeholde
NATO – jak funguje a pomáhá? • Videohub