Rusko nechce prohrát klíčový globální závod. Dvoří se nejen Číně, ale i Spojeným státům
Rusko se, byť možná pozdě, pokouší urychleně zvýšit produkci vzácných zemin, které patří mezi nejlukrativnější komodity na globálních trzích. Moskva citelně zaostává za Pekingem, jehož dominance ve strategických surovinách vytváří geopolitické napětí a zranitelnost odvětví závislých na kritických minerálech.
Vladimir Putin nařídil ruským představitelům, aby do 1. prosince dokončili plán pro dlouhodobý rozvoj těžby vzácných zemin. Přestože Rusko znatelně zaostává za Čínou, která kontroluje většinu globálního dodavatelského řetězce, má páté největší zásoby kritických minerálů na světě. Skupina těchto 17 prvků je klíčová pro moderní technologie, jako jsou magnety využívané ve smartphonech, elektromobilech, stíhačkách, ale i větrných turbínách.
Americká geologická služba USGS ve své nejnovější zprávě odhaduje, že celosvětové zásoby vzácných zemin činí 110 milionů tun. Z toho 44 milionů tun se nachází v Číně, následuje Brazílie (21 milionů tun), Indie a Austrálie. Rusko má podle USGS páté největší známé zásoby vzácných zemin. S 3,8 milionu tun je tato východoevropská velmoc i před Spojenými státy, které mají 1,9 milionu tun těchto minerálů.
Putin má velké ambice
Domácí produkce vzácných zemin v Rusku je zatím skromná. S produkci 2 500 tun ročně jde o pouhých 0,64 procenta celosvětové produkce za loňský rok. Moskva se snaží situaci změnit a připravuje plány na lepší využití svých přírodních zdrojů, protože poptávka po těchto surovinách prudce stoupla – zejména ze strany Spojených států. Současně ale rostou i obavy o dodavatelské řetězce.
Ty se letos ještě prohloubily poté, co Čína reagovala na americká cla omezením vývozu vzácných zemin. Nařízení skončilo v říjnu. Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se tehdy dohodli, že Peking na jeden rok pozastaví přísné kontroly vývozu kritických minerálů výměnou za snížení amerických cel na dovoz fentanylu.
Trump se současně snaží získat přístup ke vzácným zeminám i z jiných zdrojů. Několikrát se pokusil uzavřít dohodu s válkou zmítanou Ukrajinou, která by USA poskytla přístup k ložiskům nerostných surovin výměnou za pokračující pomoc v boji proti Rusku. Problém ale je, že se tato ložiska nacházejí především na jihu a východě země – v regionech částečně okupovaných ruskými silami. Trump navíc opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je bohaté na kritické minerály.
Putin, vědom si Trumpových snah, se pokusil vzbudit zájem Bílého domu prohlášením, že Rusko je připraveno spolupracovat se zahraničními partnery na společných projektech těžby a zpracování vzácných zemin. Ruské ministerstvo přírodních zdrojů navíc na začátku letošního roku uvedlo, že země disponuje zásobami 15 vzácných kovů v celkovém množství 28,5 milionu tun, což je mnohem více, než odhaduje americká geologická služba. Otázkou ale zůstává, zda je toto tvrzení pravdivé a v jaké kvalitě jsou ruské kovy. Podle analytiků jde o informace, které Moskva pečlivě střeží.
„Je to trochu nejasné, ale z toho, co víme o deklarovaných zásobách, mají tendenci být nižší kvality. Pravděpodobně existují zásoby, o nichž nevíme, které jsou známé v Rusku – a možná i takové, o kterých neví nikdo,“ uvedl pro CNBC konzultant Willis Thomas z CRU Group.
Východ, nebo západ?
Další zásadní otázkou je, zda se Rusko obrátí na svého mocného východního spojence – Čínu, která hledá další zdroje vzácných zemin. Přestože sama disponuje gigantickými ložisky, dominuje také v oblasti zpracování a exportu a má zájem tyto sektory dále rozvíjet. Čína v současnosti zpracovává přibližně 69 procent světových zásob těchto surovin.
Druhou možností je, že se Moskva obrátí na Západ, konkrétně na Spojené státy, aby navázala nové partnerství v oblasti investic, těžby a zpracování. S ohledem na zhoršení vztahů mezi Trumpem a Putinem a pokračující válku na Ukrajině však USA zřejmě nebudou připraveny zkoumat jakoukoli formu budoucí spolupráce s Ruskem.
„Vzhledem k válce na Ukrajině existuje možnost, že západní vlády ani samotní spotřebitelé nebudou ochotni nakupovat od Ruska, a že Rusko nebude schopno využít momentum, které se na Západě vytváří v oblasti dodavatelských řetězců,“ řekl CNBC analytik Piyush Goel ze společnosti CRU. „Jelikož jsou více orientováni na čínský dodavatelský řetězec, budou muset prodávat do Číny. Za současné situace tedy pro ruské výrobce nebude existovat žádná prémie. Nicméně v budoucnu se může stát cokoli,“ dodává.
Podle Goela má Čína tak rozvinuté a sofistikované kapacity pro tavení, zpracování a separaci vzácných zemin, že Rusko by mohlo využít skutečnosti, že „čínská ložiska se nakonec vyčerpají“, a vstoupit na tamní trh.
