Státní rozpočet je děravý už teď. A další desítky miliard budou stát sliby nové vlády
Hádky končící a nastupující vlády o státní rozpočet připomínají závod o to, kdo předloží děravější návrh klíčového zákona. I když ho vzhledem k velmi štědrým slibům téměř jistě vyhraje vznikající kabinet hnutí ANO, SPD a Motoristů, zanechá odcházející vláda Spolu a STAN po sobě nevzhledný pomník. Ve středu rozhodla, že rozpočet na příští rok pošle nové Poslanecké sněmovně.
Kromě nejčastěji skloňovaných 38 miliard korun, které chybějí na dopravní infrastrukturu, chybějí minimálně jednotky miliard i na sociální dávky. Potvrdil to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle ANO je však situace horší a rezort práce potřebuje na zákonem předepsané výdaje přes tři desítky miliard. „Mezi nimi například 6,9 miliardy korun na důchody, pět miliard na nemocenské dávky či 3,1 miliardy na podporu v nezaměstnanosti,“ tvrdí místopředsedkyně hnutí a pravděpodobná příští ministryně financí Alena Schillerová.
Dalších sedm miliard údajně schází na spolufinancování projektů v zemědělství a školství pak postrádá nejméně pět až sedm miliard korun. Podle předsedy ANO a budoucího premiéra Andreje Babiše činí součet chybějících prostředků 85 miliard.
Fiala: Rozpočet je v pořádku
Podle šéfa vlády v demisi, Petra Fialy, rozpočty v minulém volebním období vždy vyšly. „Za současným návrhem si stojíme, i když ANO tvrdilo a tvrdí, že to nevyjde. Rozpočet je odhad toho, jak to v dalším roce bude s příjmy. Je to odpovědný návrh, který respektuje zákonné parametry,“ řekl po středečním jednání kabinetu Fiala.
Navržený deficit je 237 miliard korun. Se zahrnutím 31 miliard na posílení obranyschopnosti a 18 miliard na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany by schodek činil 286 miliard korun. Na obě položky se ale nevztahují zákonné výdajové limity. „Jsou strategicky důležité. Apeluji na novou koalici, aby tyto parametry dodržela a neutopila je v provozu,“ zdůraznil končící premiér.
Rozpočet dostane sněmovna právě nyní, protože byla ustavena. „Teď je první chvíle, kdy máme rozpočet komu poslat. Původní návrh byl běžně dostupný na sněmovním webu, nová vládní většina ho mohla studovat,“ podotkl Fiala.
Druhým důvodem, proč sněmovna předlohu obdrží, je podle Fialy oddalování vzniku nové vlády: „Má to jedinou příčinu: Andrej Babiš není schopen vyřešit střet zájmů.“
Na poslání návrhu zákona, včetně rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, nové sněmovně tlačily ANO, SPD a Motoristé i prezident Petr Pavel. Představitelé nové koalice dříve uvedli, že by zachovali základní parametry rozpočtu a upravili jeho vnitřní strukturu, aby se vyhnuli rozpočtovému provizoriu. To nastává, pokud se nepodaří zákon schválit do konce roku – tehdy jsou měsíční výdaje omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů předchozího roku.
Rodící se kabinet bude muset vyřešit rozpočtový rébus a najít desítky miliard korun na své sliby. Mezi ty nejdražší patří navrácení původní valorizace důchodů, zvýšení platů učitelů na 75 tisíc korun, nárůst platů příslušníků bezpečnostních složek či převzetí plateb za obnovitelné zdroje státem. Podle hrubých odhadů budou jen tyto čtyři závazky stát 150 až 160 miliard ročně.
Peníze chybějí kvůli daním
S tvrzením Fialy, že rozpočet je v pořádku, nesouhlasí odborníci. Za chybějícími desítkami miliard korun podle nich stojí zrušení superhrubé mzdy. Opatření platné od roku 2021 prosadily ANO, ODS a SPD.
„Zrušení superhrubé mzdy tehdy doprovázela populisticky rozhazovačná politika vlády Andreje Babiše před sněmovními volbami v roce 2021. Následovalo sice vlažné konsolidační úsilí dosluhující vlády Petra Fialy, které ale skončilo zhruba v polovině toho, co bylo nutné udělat, a vládě chyběla reformní vůle a převážila pohodlnost,“ míní Daniel Münich z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR.
Méně kritický je Aleš Bělobradský z Centra veřejných financí. „Ve státním rozpočtu miliardy chybí i nechybí, záleží na úhlu pohledu. Určitě to není chyba, kterou by vláda udělala při sestavení rozpočtu, je to politické rozhodnutí držet schodek v zákonném rámci a zároveň nezvyšovat daně,“ upozornil Bělobradský.
Připomněl nicméně, že stát má v různých oblastech plány a strategické cíle, které by vyžadovaly vyšší výdaje, než jaké jsou rozpočtovány. „V tomto smyslu tam miliardy chybí. Aby stát plnil své strategické cíle a zahraniční závazky, potřeboval by vynakládat o několik stovek miliard více než dnes. S vyššími výdaji je ale nutné řešit také jejich financování – tedy vyšší daně, nebo vyšší zadlužení,“ doplnil ekonom.
