Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu uplynulo půl roku. Největší ozbrojený konflikt na evropském území od konce druhé světové války se díky statečnosti Ukrajinců a nečekaně jednotné reakci Západu zatím vyvíjí ve prospěch napadené země. V následujících měsících však bude obrovskou výzvou protiruskou alianci udržet, shodují se čeští experti i zahraniční média.
Po šesti měsících urputných bojů je zjevné, že se Rusku nepodařilo dosáhnout strategických cílů. Kyjev zůstává pevně v rukou Ukrajiny. Ta si dnes zároveň připomíná 31. výročí od vzniku samostatného státu a tamní vláda při té příležitosti pořádá na hlavním kyjevském bulváru Chreščatyk přehlídku zničené ruské vojenské techniky.
„Frontová linie se v posledních týdnech stabilizovala a její pohyb není tak dynamický jako na začátku války. Přesto bych netvrdil, že konflikt uvízl na mrtvém bodě, protože z ukrajinské strany se zcela evidentně jedná o záměrnou taktiku, kdy se nepouští do větších ofenzivních operací, ale soustředí se na ničení zázemí, logistiky a co největší opotřebení ruské armády,“ vysvětluje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.
„V tomto směru se situace na bojišti posouvá, což bylo vidět například na nedávné sérii útoků na Krymu, který byl do té doby z ruského hlediska považovaný za bezpečné zázemí,“ dodává analytik.
Proč Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině?
Vedle neskutečného odhodlání ukrajinského národa bránit svou zemi má na tomto vývoji zásluhu i podpora ze strany západních spojenců, kteří se relativně rychle dohodli na dodávkách zbraní ukrajinské armádě, uvalení sankcí na Putinův režim a na postupném ukončení závislosti na ruských energetických zdrojích – a to navzdory skutečnosti, že ještě loni Evropa odebírala 55 procent zemního plynu právě z Ruska. „Moskva se tak dostala do možná největší mezinárodní izolace od bolševické revoluce v roce 1917,“ upozorňuje Lebduška.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
