Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Rusko podle Ukrajiny zaútočilo v Kyjevské oblasti 32 drony, 25 bylo sestřeleno
Rusko v noci na dnešek vyslalo 32 výbušných dronů Šáhed-136/131, z nichž většina zaútočila v Kyjevské oblasti. Ukrajinským silám se podařilo 25 z nich sestřelit, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinskou armádu. Kyjevský starosta Vitalij Kličko sdělil, že podle předběžných informací byl zraněn jeden člověk. Části trosek dopadly do městské zástavby, na západě Kyjeva vypukl jeden požár, píše server Ukrajinska pravda.
Podle Klička části dronů dopadly ve třech okresech, způsobily požár v blízkosti parku a zasáhly silnice. Podle předběžných informací byl zraněn jeden člověk, uvedl starosta Kyjeva. Trosky poškodily také auta a elektrické vedení trolejbusů. Zničen byl jeden byt ve výškové budově, uvedl náčelník kyjevské vojenské správy Serhij Popko na Telegramu.
Vojáci NATO společně cvičí v Černém moři a oblasti delty Dunaje
Ukraine, #USA and Romania will conduct joint military exercises Sea Breeze 23.3 in the Black Sea and the Danube Delta, the Romanian Navy.
— Raja Furqan Ahmed (@furqanraja1122) September 9, 2023
They will take place on September 11-15. Military personnel from #Bulgaria, #France, Great Britain and #Turkey will also join.#Ukrainepic.twitter.com/ba0dWxRUd1
Summit G20 se nečekaně rychle shodl na deklaraci o Ukrajině, Kyjevu se nelíbí
Summit největších světových ekonomik ze skupiny G20 dnes navzdory názorovým neshodám vydal společnou závěrečnou deklaraci, včetně pasáže o válce na Ukrajině. Západní země to považují za úspěch, očekávaly se neshody s Ruskem, které válku na Ukrajině vyvolalo. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a není to nic, na co by lídři měli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Velkým tématem bylo i klima, o jehož dopadech hovořil mimo jiné brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Šéfka Evropské komise von der Leyenová vyzvala účastníky summitu G20, aby se připojili k návrhu na zavedení globálního systému emisních povolenek. Na programu byla i potravinová bezpečnost, vývoz obilí z ukrajinských přístavů nebo protiruské sankce.
Jednání předsedal indický premiér Naréndra Módí, mezi hosty byl americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Rishi Sunak, japonský premiér Fumio Kišida nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Chyběli ale chyběli čelní představitelé dvou zemí, jejichž postoj k válce na Ukrajině je zásadně odlišný od Západu. Nepřijel ruský prezident Vladimir Putin, kterého zastoupil ministr zahraničí Sergej Lavrov, a také čínský prezident Si Ťin-pching, místo něhož přijel premiér Li Čchiang.
"Vyzýváme všechny státy, aby dodržovaly zásady mezinárodního práva včetně územní celistvosti a suverenity, mezinárodního humanitárního práva a mnohostranného systému, který zajišťuje mír a stabilitu," píší státníci v prohlášení G20, které má přes 30 stran. "Vítáme všechny relevantní a konstruktivní iniciativy, které podporují komplexní, spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině," stojí v prohlášení, které ale v této souvislosti nezmiňuje Rusko jako původce konfliktu. "Použití nebo hrozba použitím jaderných zbraní jsou nepřípustné," uvádí se rovněž v dokumentu.
Zatímco Sunak či Scholz považují jednání a deklaraci za úspěch, Kyjev má výsledek za příliš slabý. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že účast Ukrajiny na summitu by jeho účastníkům "jistě pomohla lépe pochopit situaci", napsal na facebooku mluvčí ministerstva Oleh Nikolenko. Zveřejnil také vlastní verzi deklarace, kde červeně přepsal neurčité formulace jako "válka na Ukrajině" na jednoznačně odsuzující "válka Ruska proti Ukrajině".
Lídři zemí G20 se shodli také na bankovní reformě nebo regulaci kryptoměn. V deklaraci rovněž slibují "chránit zranitelné prostřednictvím podpory spravedlivého růstu a posílení makroekonomické a finanční stability" nebo "nulovou toleranci korupce". Chtějí zajistit potravinovou bezpečnost, která je podmíněna dostupností hnojiv nebo investicemi do inovací v zemědělství.
"Uvědomujeme si, že prosperita a blahobyt současných a budoucích generací závisí na našem současném rozvoji a dalších politických volbách a činnostech, a proto jsme se rozhodli usilovat o ekologicky udržitelný a inkluzivní hospodářský růst a rozvoj integrovaným, holistickým a vyváženým způsobem," píší lídři o svém postoji ke změnám klimatu. Podle odborníků oslovených agenturou DPA jsou ovšem klimatické přísliby příliš neurčité a málo ambiciózní.
Von der Leyenová vyzvala účastníky summitu G20, aby se připojili k návrhu na zavedení globálního systému stanovení cen za povolenky na emise uhlíku. Člověk je zodpovědný za změny klimatu a má i prostředky jak je řešit, uvedla na sociální síti X. Brazilský prezident Lula zase v Dillí hovořil o potřebě okamžitě bojovat proti klimatickým změnám a jako příklad uvedl nedávné povodně ve své zemi, které si vyžádaly 46 obětí.
Evropská unie, Spojené státy a další partneři dnes v Dillí představili projekt železniční a lodní dopravy, který má lépe propojit Evropu, Blízký východ a Indii. Podle von der Leyenové půjde o dosud nejpřímější spojení mezi Indií, Perským zálivem a Evropou, které má zrychlit obchod mezi Indií a Evropou o 40 procent. Projekt je považován za odpověď na čínskou iniciativu známou jako nová Hedvábná stezka, napsala agentura DPA. Von der Leyenová hovořila o "historickém" projektu, jehož součástí budou kabely pro přenos dat a elektřiny a který se stane "ekologickým a digitálním mostem mezi kontinenty a civilizacemi" .
Lídři skupiny G20, která sdružuje především jednotlivé státy, mezi sebe dnes pozvali Africkou unii. Jediným regionálním uskupením s členstvím byla dosud Evropská unie a jediným stálým členem z Afriky byla Jihoafrická republika. Po letech diplomatických snah Afričanů tedy bude mít na významném mezinárodním fóru zastoupení i dalších 54 afrických zemí. G20 bez Africké unie zahrnuje 85 procent světového hrubého domácího produktu, 75 procent objemu světového obchodu a dvě třetiny světové populace. Přijetí AU bude formálně dokončené v průběhu příštího roku.
Ačkoliv je summit G20 naplánovaný na celý víkend, lídři vydali společnou deklaraci již dnes, což bylo podle médií velmi nečekané. Hosty teď čeká večeře, kterou pořádá indická prezidentka Draupadí Murmúová. V neděli je na programu uctění památky někdejšího indického vůdce Mahátmy Gándhího nebo sázení stromů. Indie nakonec předá předsednictví skupiny G20 Brazílii, která bude summit hostit příští rok.
Bukurešť: Na rumunském území se dnes našly kusy dronu podobného, jako má Rusko
Na území Rumunska se našly kusy dronu podobného těm, které používaná ruská armáda, uvedl podle agentury Reuters resort obrany v Bukurešti. Prezident Klaus Iohannis o tom informoval šéfa NATO Jense Stoltenberga. Úlomky zřejmě ruského bezpilotního letounu dopadly na rumunské území už po ruském útoku na ukrajinské cíle na Dunaji ze začátku tohoto týdne.
Rumunský prezident Iohannis dnes uvedl, že ho generální tajemník NATO znovu ujistil, že aliance je zcela solidární s Rumunskem, které je členem tohoto bloku. Iohannis dal také najevo, že důrazně odsuzuje ruské dronové útoky na ukrajinské přístavy na Dunaji.
Rusko se na ukrajinskou infrastrukturu pro vývoz zemědělských komodit zaměřuje poté, co v červenci odstoupilo od dohod, které po Černém moři umožňovaly bezpečnou plavbu lodí naložených ukrajinským obilím. Podle údajů britské vlády od té doby ukrajinská kapacita pro vývoz obilí klesla zhruba o třetinu.
Ukrajinu navštívil šéf japonské diplomacie, předal jí techniku pro odminování
Na neohlášenou návštěvu Ukrajiny dnes přicestoval japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši. Zemi bránící se už déle než rok a půl ruské agresi předal 24 jeřábů pro odstraňování min z míst obývaných civilisty. Jde o první cestu šéfa japonské diplomacie do Kyjeva od začátku ruské invaze.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal po schůzce s Hajašim a zástupci velkých japonských firem podle agentury Unian řekl, se mu dostalo ujištění, že Japonsko bude Ukrajinu nadále podporovat, pomáhat během nadcházející zimy a zpřísňovat protiruské sankce. Japonští podnikatelé představili projekty v telekomunikacích, v infrastruktuře a v medicíně, s nimiž chtějí navázat spolupráci s ukrajinskými partnery, uvedl Šmyhal.
Hajaši měl v Kyjevě na programu také jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. S ním mluvil o plánu uspořádat v Japonsku začátkem příštího roku konferenci o hospodářské obnově Ukrajiny.
Hajaši podobně jako mnoho dalších zahraničních hostů navštívil Buču na předměstí Kyjeva, která se stala jedním ze symbolů zvěrstev spáchaných Rusy na Ukrajině.
V březnu Kyjev navštívil japonský premiér Fumio Kišida. Při jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským před květnovým summitem skupiny G7 v Hirošimě oznámil balíček pomoci Ukrajině v hodnotě půl miliardy dolarů (11,1 miliardy korun).
Agentura Unian píše, že v květnu Japonsko poprvé od druhé světové války poskytlo vojenskou pomoc válčící zemi, tedy Ukrajině. Obsahovala například stovku automobilů a 30.000 balíčků s příděly pro ukrajinské vojáky.
Na rumunském území se dnes našly kusy dronu podobného těm, které používá Rusko, uvedl resort obrany v Bukurešti. Prezident informoval šéfa NATO.
KLDR pořádala k výročí vzniku státu vojenskou přehlídku, dopis zaslal Putin i Si
Severní Korea uspořádala k výročí založení státu přehlídku polovojenských skupin. Severokorejský režim doplňuje svou už tak rozsáhlou armádu o různé polovojenské, záložní a bezpečnostní skupiny, jako jsou například Dělnicko-rolnické Rudé gardy (WPRG). Zdravici do Pchjongjangu zaslali čínský i ruský prezident, oba chtějí s KLDR prohloubit vztahy, poznamenala agentura Reuters.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un sledoval přehlídku na ústředním náměstí Kim Ir-sena v metropoli. Při oslavách 75 let od založení státu Kima doprovodila jeho dcera Kim Ču-e, která se na veřejnosti po boku otce začala objevovat zhruba před rokem, uvedla stanice CNN.
Kim jednal s čínskou delegací včetně čínského vicepremiéra Liou Kuo-čunga, uvedla severokorejská státní tisková agentura KCNA. Přehlídky se zúčastnil i ruský armádní sbor písní a tanců Alexandrovci, poznamenala CNN.
Čínský prezident Si Ťin-pching poslal do KLDR dopis, ve kterém vyjádřil ochotu posílit strategickou komunikaci a spolupráci. Ruský prezident Vladimir Putin také zaslal Kimovi dopis, v němž uvedl, že obě země rozšíří bilaterální vztahy, aby zajistily bezpečnost a stabilitu na Korejském poloostrově a v severovýchodní Asii.
Očekává se, že Kim tento měsíc odcestuje do Ruska, aby se setkal s Putinem a jednal o dodávkách severokorejských zbraní, které by Moskva mohla využít při své invazi na Ukrajině.
Módí řekl, že summit G20 se shodl na závěrečné deklaraci včetně části o Ukrajině
Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. Oznámil to dnes podle tiskových agentur indický premiér Naréndra Módí. Podle DPA klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci a Ukrajině odpovídá požadavkům Ruska i Západu. Podle indického vyjednavače nakonec zavládl "stoprocentní konsensus", uvedla agentura Reuters.
Moskva dosáhla toho, že její útočná válka proti Ukrajině již není výslovně odsuzována, jako tomu bylo loni, píše DPA. Místo toho deklarace nyní pouze zmiňuje příslušné rezoluce Organizace spojených národů. Západ naopak vyjednal formulaci, podle níž se všechny státy musí zdržet útoků na územní celistvost či politickou nezávislost jiných zemí. Obsažena je také kritika "použití nebo hrozby použití jaderných zbraní", které jsou podle deklarace nepřijatelné, uvedla DPA, která má dokument k dispozici.
Text se podle německé agentury také zabývá potravinovou bezpečností, zákazem vývozu obilí a hnojiv z Ruska nebo protiruskými sankcemi.
Během jednání nebylo zprvu jasné, zda dohoda o závěrečné deklaraci bude vůbec možná. BBC News dříve informovala, že odstavec o geopolitickém dění a Ukrajině v návrhu závěrečné deklarace víkendového summitu G20 je zatím prázdný, neboť se čekalo na ruský postoj. Podle BBC se lídři zemí skupiny největších ekonomik G20 již dříve shodli například na bankovní reformě nebo regulaci kryptoměn.
Pokud by víkend kvůli sporům ohledně Ukrajiny skončil bez společné deklarace, poškodilo by to obraz Indie jako mocnosti schopné urovnávat globální problémy, o který indický premiér Naréndra Módí usiluje, poznamenává AP.
Západní země podporující Ukrajinu, jež více než půldruhého roku čelí ruskému vpádu, předem upozornily, že závěrečnou deklaraci z Dillí podpoří pouze v případě, že bude obsahovat důrazné odsouzení utrpení vyvolaného invazí. Indie, která patří mezi země, jež ruskou agresi výslovně neodsoudily, navrhla, aby deklarace odrážela postoj Moskvy a Pekingu, že summit není místem pro řešení geopolitických záležitostí.
Expert: Rusko ztrácí kapacity ovlivňovat světové dění, neslábne ale v propagandě
Rusko podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity ztrácí kapacity ovlivňovat světové dění, a to především vojenské a hospodářské. Podle něj je to trend, který začal před rokem 2022, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, a neúspěšná válka jej urychluje. Kříž, který se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku, to napsal v analýze pro ČTK.
Odborník uvedl, že pokud zůstaneme v Evropě, tak se zdá, že narůstá ruský vliv v Maďarsku a na Slovensku. "Podle mého soudu jde o důsledek informačních a vlivových operací, které Rusko dlouhodobě vede v celé Evropě. Co se týče mimoevropských zemí, tak se vykrystalizovala skupina přibližně 40 států takzvaného globálního Jihu, která ruskou agresi proti Ukrajině aktivně neodsuzuje. Neznamená to ale, že by ruskou politiku podporovala," uvedl Kříž.
Podle něj tyto státy jenom sledují svoje hospodářské zájmy a těží z ruské slabosti. Do této množiny podle něj patří Čína i Indie. Podle Kříže má dnešní Rusko jenom dva autentické spojence, totiž Bělorusko a podmíněně Arménii. "Zároveň ale probíhají opačné procesy v postsovětském prostoru, kde upadá ruský vliv na Kavkaze a ve Střední Asii. A zdá se, že tato válka tyto trendy spíše urychluje. Viditelné je to zejména v Kazachstánu a ve výše zmíněné Arménii," sdělil odborník.
Rusko podle něj ztrácí pozici státu schopného hrát roli "jazýčku na vahách" ve světové politice. Ztrácí kapacity světové dění ovlivňovat. "Zejména kapacity vojenské a hospodářské. Ale opět jde o trend, který začal dávno před rokem 2022 a neúspěšná válka jej pouze urychluje," uvedl Kříž.
Pokud jde o schopnosti ve smyslu ovlivňovat světové veřejné mínění, Kříž si nemyslí, že by do tohoto okamžiku tato schopnost Ruska zásadně poklesla. "Podle mého soudu ruská propaganda a její spolupracovníci ve světě fungují vcelku efektivně podobně jako před válkou. Avšak vliv vlastním příkladem v případě Ruska nefunguje. Málokdo ve světě chce 'být a žít jako Rusko'," míní Kříž.
Uvedl, že pokud Rusko odejde z války s nějakým "výpalným" v podobě teritoriální zisku, bude to podnětem pro revizionistické státy, usilující o změnu současného mezinárodního řádu či revizi hranic stanovených po nějaké válce nebo mírové smlouvě, aby se také pokusily někde něco získat. Pokud podle odborníka Rusko utrpí porážku, tyto revizionistické státy budou mít podle něj námět k přemýšlení.
Uvedl, že ruská invaze je pouze důsledkem přesvědčení mocných v Moskvě, že bude "krátkou vítěznou válku", která posílí ruskou pozici. "A že USA se po porážce globálního Západu v Afghánistánu nezmohou na reakci, která by Rusku výrazně uškodila. A přirozeně důsledkem naprosto bezprecedentního podcenění akceschopnosti ukrajinského státu. Ukázalo se, že Moskva nezná ani situaci na svém 'zadním dvorku'," uvedl Kříž.
Odstavec o Ukrajině v návrhu závěrečné deklarace víkendového summitu G20 je zatím prázdný; čeká se na postoj Ruska, napsala stanice BBC
ABC News: Příští americký balíček pro Ukrajinu by mohl obsahovat střely ATACMS
Příští balíček americké vojenské pomoci pro Ukrajinu by mohl zahrnovat balistické střely ATACMS, které mají dolet až 300 kilometrů. S odkazem na dva zdroje v administrativě prezidenta Joe Bidena o tom informoval americký zpravodajský server ABC News. Zdroje ale upozorňují, že obsah zbraňového balíčku se ještě může změnit a rakety mohou na Ukrajinu dorazit až za několik měsíců.
Jeden z amerických úředníků řekl, že ATACMS se "blíží" k Ukrajině. Zároveň ovšem dodal, že plány na poskytnutí vojenské pomoci se mohou před oficiálním oznámením ještě upravit. Jiný činitel tvrdí, že rozhodnutí poskytnout rakety je již "na stole".
Na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny přijíždí japonský ministr zahraničí
Na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny dnes přijíždí japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši. V Kyjevě se sejde se svým protějškem Dmytrem Kulebou. S odkazem na sdělení japonské vlády o tom informuje agentura Kjódó.
Hajaši přijíždí, aby vyjádřil pevnou podporu zemi, která už déle než rok a půl vzdoruje ruské vojenské agresi. Bude také řešit její zapojení do mezinárodního společenství s cílem co nejdříve ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení.
Je to první návštěva japonského ministra zahraničí na Ukrajině od února 2022, kdy Moskva spustila svou takzvanou speciální vojenskou operaci. Na Ukrajinu už po ruské invazi vyslali své nejvyšší diplomaty všechny ostatní členské země skupiny G7. Japonsko je poslední, kdo tak činí, píše Kjódó.
CIA zkouší zlákat ruské úředníky, ve videu hovoří o pravdě a svědomí
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) se snaží získat další Rusy jako špiony. Zveřejnila video, které je zaměřené na vysoce postavené úředníky ve službách Moskvy a vybízí je, aby řekli pravdu o systému prošpikovaném prolhanými patolízaly.
Ředitel CIA William Burns se v červenci vyjádřil, že nespokojenost některých Rusů s válkou proti Ukrajině vytváří vzácnou příležitost naverbovat špiony, kterou si CIA nenechá utéct.
Video ukazuje smyšleného ruského úředníka v zasněženém jakoby ruském městě, který se potýká s deziluzí poté, co na karierním žebříčku přeskočili všichni, kteří na rozdíl od něj bez skrupulí překrucovali pravdu. Sám má ale svědomí, a tak se rozhodl navázat utajený kontakt s CIA. „Lidé okolo vás možná nechtějí slyšet pravdu. Ale my ano,“ ujišťuje video a podrobně popisuje způsoby, jak se utajeně spojit se službou, jejíž ústředí je v Langley v americkém státu Virginie.
„CIA chce znát pravdu o Rusku. Hledáme spolehlivé lidi, kteří tuto pravdu znají a mohou nám ji říci. Vaše informace může být mnohem cennější, než si myslíte,“ praví se v popisku k videu. „Vysoce si ceníme a vážíme lidí, kteří jsou ochotni s námi komunikovat. Chráníme všichni, kdo s námi pracují, po celém světě. Je to naše profesionální povinnost, “ ujišťuje zpravodajská služba. Najevo přitom jasně dává, o koho má zájem: „Jste vojenský důstojník? Pracujete v rozvědce, v diplomacii, ve vědě, vyspělých technologiích, anebo máte do činění s lidmi, kteří se tím zabývají? Máte informace o ekonomice anebo o nejvyšším vedení Ruské federace? Spojte se s námi.“
Zelenskyj: Ofenzivu brzdí pomalé dodávky zbraní a ruská vzdušná převaha
Ukrajinskou protiofenzivu brzdí ruská převaha ve vzduchu, řekl na konferenci v Kyjevě prezident Volodymyr Zelenskyj. Protiofenziva, zahájená na začátku června, by podle Zelenského dosáhla výraznějších územních zisků na jihu a východě země, kdyby ukrajinská armáda dostala od západních partnerů silnější zbraně. Zelenskyj si podle tiskových agentur také postěžoval na zpomalování rozhodovacích procesů na Západě, ať jde o přijímání sankcí proti Rusku anebo o dodávky zbraní Ukrajině.
„Válka se zpomaluje. To je pravda, uznáváme to. Všechny procesy se stávají těžšími a pomalejšími - od sankcí až po dodávky zbraní,“ citovala Zelenského agentura Reuters.
„Pokud nejsme na obloze a Rusko je, zastaví nás ze vzduchu. Zastaví naši protiofenzivu“, prohlásil ukrajinský prezident podle agentury AFP. I podle ní Zelenskyj kritizoval „procesy, které se stávají složitějšími a pomalejšími, ať jde o sankce nebo dodávky zbraní“ ze Západu.
„Když se někteří partneři ptají, co se děje s protiofenzivou, kdy přijde další krok, odpovídám, že v současnosti jsou naše kroky určitě rychlejší než nové balíky sankcí,“ poznamenal Zelenskyj.
„Je důležité, že naši vojáci postupují a že iniciativa je na naší straně. Nesmíme to srovnávat s tím, co bylo dříve,“ uvedl Zelenskyj a zdůraznil, že se už podařilo osvobodit velkou část ukrajinského území. A čím dříve Ukrajina dostane ještě silnější zbraně s delším doletem, tím rychleji bude postupovat protiofenziva a osvobozování ukrajinského území od okupantů, tvrdí Zelenskyj, který také poděkoval všem západním partnerům za poskytovanou vojenskou pomoc.
Ukrajinské jednotky podle dostupných informací zatím dokázaly prolomit první z ruských obranných linií na jihu země a také dosáhly dílčích územních zisků na křídlech okolo východoukrajinského Bachmutu, který Rusové dobyli v květnu.
Německo obžalovalo dva muže z vyzrazování tajných informací Rusku
Německé Spolkové státní zastupitelství podalo žalobu na pracovníka Spolkové zpravodajské služby (BND) a jeho údajného komplice kvůli možnému vyzrazování tajných informací ruské tajné službě FSB. Úřad uvedl, že oba Němci jsou viněni ze zvlášť závažné vlastizrady ve dvou případech. O přijetí žaloby a konání případného procesu ještě musí rozhodnout berlínský soud.
Prvním obžalovaným je Carsten L., který byl zadržen loni 21. prosince v Berlíně a byl poslán do vyšetřovací vazby. Tento muž údajně po ruském vpádu na Ukrajinu předával Rusku informace, k nimž se dostal díky své práci u BND.
Nejvyšší německé státní zastupitelství se domnívá, že Carsten L. při dvou příležitostech loni v září a říjnu na svých pracovištích v Berlíně a Pullachu u Mnichova vytiskl nebo okopíroval devět interních dokumentů BND.
V lednu nechali žalobci zatknout také jeho údajného spolupachatele Arthura E. Ten podle úřadu převážel tajné informace získané od Carstena L. do Ruska, kde je předal tajné službě. Němečtí kriminalisté ho zadrželi po příletu z USA na mnichovském letišti. Vyšetřování bylo vedeno v těsné součinnosti s BND a americkým Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI).
Loni v listopadu německý soud uložil podmíněný trest vězení v délce jednoho roku a devíti měsíců někdejšímu armádnímu důstojníkovi v záloze za jeho dlouholetou spolupráci s ruskou vojenskou službou GRU. Bývalý důstojník, který kontakty s Moskvou nepopíral, se hájil tím, že Rusku předával jen veřejně dostupné informace a že svým počínáním chtěl předejít možné budoucí válce mezi Ruskem a Německem. K tajným dokumentům přístup neměl.
V srpnu Spolkové státní zastupitelství oznámilo, že byl zadržen také zaměstnanec úřadu spadajícího pod ministerstvo obrany Thomas H., který se údajně od letošního května „z vlastní iniciativy“ několikrát obrátil na ruský generální konzulát v Bonnu a na ruskou ambasádu v Berlíně a nabízel spolupráci.
