Nemocnice šetří miliony díky energetickým projektům. Stát i kraje chtějí trend urychlit

Energetická náročnost, zastaralá infrastruktura a historické budovy představují pro české zdravotnictví obrovskou finanční zátěž. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha vykazuje 45 procent budov ve zdravotnictví energetickou třídu E, F nebo G, zatímco v nejúspornějších třídách A a B jsou pouhá tři procenta. Cestou k nápravě a uvolnění peněz na samotnou léčbu pacientů se stávají komplexní projekty energetických úspor se zaručeným výsledkem (EPC).

Tento model investic do modernizace technologií (kotelny, zateplení, osvětlení, vzduchotechnika) realizuje specializovaný dodavatel a instituce je následně splácí přímo z prokazatelně dosažených úspor.

Legislativní průlom a miliardový potenciál

Dlouhá léta naráželo masivnější využití EPC u státních organizací na rozpočtová pravidla, kdy se budoucí splátky započítávaly institucím do dluhu. To se však změnilo loňskou novelou zákona o rozpočtových pravidlech (zákon č. 218/2000 Sb.), kterou schválila vláda i parlament.

„Mindset se změnil a teď nevidím žádný rozpor s Ministerstvem financí. Pokud jde o EPC financování, tak už problém není,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v debatě Pod Lupou.

Aktuálně je ve zdravotnictví realizováno 33 EPC projektů s roční úsporou téměř 300 milionů korun. Za posledních pět let objem těchto investic ve zdravotnictví přesáhl tři miliardy korun. Generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák však upozorňuje, že potenciál pro veřejné rozpočty je mnohem vyšší.

„Kdyby se ta dynamika, kterou to má dneska, tedy růstová, ještě zvedla o 50 procent, tak by to mohlo ušetřit veřejným rozpočtům až 20 miliard korun,“ tvrdí Čermák.

Zkušenosti z praxe: Motol, Homolka a Thomayerka

Zástupci velkých pražských nemocnic potvrzují, že příprava projektů trvá i několik let a vyžaduje manažerskou odvahu, výsledky jsou ale hmatatelné. Petr Šanda z provozně technického oddělení popsal zkušenost Nemocnice Na Homolce, kde celkově investovali 1,1 miliardy korun (z toho 700 milionů korun činila dotace).

„Máme tam úsporu přes 40 milionů ročně,“ potvrdil Petr Šanda s tím, že projekty vedly k automatizaci a modernizaci. Nyní se po funkčním spojení Homolky a Motola chystají mapovat situaci ve FN Motol: „Já bych si přál, aby to, co se nám povedlo na Homolce, těch zhruba 40 milionů, co spoříme každý rok, tak aby to na Motole třeba bylo 120.“

V Thomayerově nemocnici, která je památkově chráněná, zrealizovali projekt kofinancováním pro 20 objektů, z nichž osm kompletně zateplili.

„Na začátku se předpokládaly 30procentní úspory, což je na takto, řekněme, starších budovách velmi úspěšné. Z našeho pohledu nám to dělá přes sedm milionů korun ročně,“ vyčíslil přínos ekonomický ředitel nemocnice Jan Halíř. Ředitel Thomayerovy nemocnice Zdeněk Beneš doplnil, že kromě ekonomického přínosu a prokazatelných úspor se výrazně zlepšil i vzhled budov. 

Regiony mají náskok, klíčem je změna myšlení

Zatímco státní nemocnice teprve akcelerují, v krajích běží tyto projekty již delší dobu. Kateřina Vosičková, ředitelka Energetického centra Olomouckého kraje, uvedla, že v rámci jejich druhého EPC projektu zmodernizovali 18 objektů (převážně škol a sociálních zařízení) během jednoho roku.

„My máme během těch 12 let, kdy ten EPC projekt budeme udržovat, garantovanou úsporu 100 milionů korun, což je v rámci kraje velký balík peněz,“ sdělila Kateřina Vosičková. Zároveň ale upozornila, že nejtěžší fází je často komunikace s lidmi a změna jejich návyků: „Práce s lidmi po ukončení projektu, zejména v té oblasti přesvědčování, že opravdu není nutné topit na 24 a 25 stupňů, ale že jim stačí mnohem méně, je strašně těžká.“

Podle diskutujících není model EPC určen výhradně velkým fakultním nemocnicím – srovnatelné nominální úspory jako pražská Thomayerka dosahuje například i nemocnice v České Lípě. Zástupci nemocnic i ministerstva se shodli, že ušetřené prostředky za energie by měly primárně zůstávat ve zdravotnictví a směřovat do zkvalitňování péče o pacienty a do nákupu moderních zdravotnických přístrojů.