Pět měsíců před volbami do Evropského parlamentu vše nasvědčuje tomu, že v nich posílí krajní pravice a euroskeptici. V některých zemích by dokonce mohli zvítězit. Ve Francii kupříkladu v průzkumech jasně vede Národní sdružení (RN) Marine Le Penové. V Nizozemsku ukázala Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse svou sílu už v listopadových volbách. Růst vlivu populistů může mít dopad na evropskou politiku, zejména v oblasti imigrace a zelené transformace.
Lednová celoevropská projekce serveru Euractiv naznačuje, že skupina Identita a Demokracie (ID), která v europarlamentu sdružuje nacionalistické a euroskeptické politické strany, by ve volbách skončila na třetím místě. Ze 720 míst by jich obsadila 93, přitom ještě před necelým půlrokem jí průzkum přisoudil o dvacet postů méně. Do frakce kromě RN a PVV patří například i Svobodná strana Rakouska (FPÖ), Alternativa pro Německo (AfD) nebo italská Liga Mattea Salviniho. Česko reprezentuje Svoboda a přímá demokracie (SPD).
„Naším cílem je, abychom se stali alespoň třetí největší frakcí a byli rozhodující silou,“ nechal se podle Reuters slyšet italský vicepremiér Salvini. Nyní je ID s 58 křesly ze současných 705 až šestou nejsilnější skupinou a před ní jsou i liberálové (Renew) a zelení.
Na čtvrté nebo páté pozici ve volbách nejspíš skončí Evropští konzervativci a reformisté (ECR), kteří také sdružují euroskeptiky i silně nacionalistické partaje jako polské Právo a spravedlnost (PiS) či španělskou stranu Vox. V jejich řadách jsou také vládnoucí Bratři Itálie a česká ODS. Pokud by se hlasování konalo nyní, skupina by nejspíš obsadila osmdesát křesel.
