Aleppo jako bašta rebelů? Proti Asadovi jít nechtělo, „revoluce“ do něj přišla zvenčí
Po více než čtyřech letech ztratili povstalci v Sýrii kontrolu nad východní částí strategického města Aleppa, které před vypuknutím konfliktu obývaly dva miliony lidí. K obratu došlo po masivní ofenzivě vládních vojsk podporovaných Ruskem a Íránem. Jak ale vyplývá ze zpráv agentury Reuters, pokud by o osudu Aleppa měli rozhodovat jeho obyvatelé, důležité části města by rebelům vůbec nepřipadly.
Situaci v Aleppu totiž roku 2012 definitivně změnil až příchod povstalců z přilehlých částí province Aleppo a ostatních islámských zemí.
Po 16 měsících od rozšíření a stupňování vzpoury proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada se tak duch ozbrojené rebelie projevil v Aleppu, klíčovém obchodním centru země, naplno. Jak ale tehdy připomnělo zpravodajství agentury Reuters či listu The Guardian, ozbrojený boj proti Asadovi do města de facto přišel až s mladými muži s kalašnikovy, kteří po nocích přijížděli na korbách bílých terénních pickupů ze směru od tureckých hranic.
„Již jsme osvobodili venkovské části provincie Aleppo, ale na vypuknutí povstání v městské oblasti jsme čekali marně. Na její obyvatele jsme spoléhat nemohli, tak jsme přivedli revoluci k nim,“ citovala Reuters Abú Hašíše, velitele jedné ze skupin rebelů. Podle jiného z vůdců, citovaného listem The Guardian, byly v té době více než dvě třetiny místních loajální k režimu.
K dobývání metropole vzbouřence podnítila zpráva o zabití čtyř vysokých vládních činitelů včetně ministra obrany. „To byla velká psychická vzpruha. Věděli jsme, že nadešel náš čas, byli jsme nadšeni. Aleppo je ekonomické centrum země, skutečný zdroj síly režimu. Pokud na něj dokážeme udeřit a vydržet, můžeme Bašára svrhnout,“ cituje Reuters dalšího z rebelů, který se představil jako Abú Bakr.
Po příjezdu ozbrojenců do města se rozléhalo jejich skandování Allahu Akbar, na zdech se objevily nápisy jako „Muthannská brigáda svrhne Bašára“. Řečená brigáda tvořila součást syrského saláfistické hnutí.
O něco později se do města dokonce začali stahovat radikálové nejen ze Sýrie, ale z dalších zemí světa, jak popsal The Guardian. Jeho reportér zaznamenal džihádisty saúdské, pákistánské, alžírské či senegalské národnosti.
U některých rebelů příjezd těchto posil vyvolal optimistická očekávání. „Vítám je. Jsou to velmi odvážní a dobří bojovníci. Nikoho se nebojí,“ citoval Guardian vzbouřence Mustafu Kamala. Jiní k nim ale přistupovali mnohem rezervovaněji.
„Představují velmi závažný problém. Nerozumějí islámu a situaci nás všech akorát ztíží,“ uvedl Šejk Abú Marwan Osman. Nicméně výsledkem jejich boje po boku Západem, Tureckem a Saúdskou Arábií podporované Svobodné syrské armády bylo obsazení východní části Aleppa.
Boje mezi částmi města pod kontrolou vlády a rebelů trvaly až do těchto dní. Teprve po masivním bombardování ze strany syrské armády s podporou Rusů a íránských milicí se dali povstalci na ústup.
Lidskoprávní organizace, například Human Rights Watch, a západní politici obviňují Asada a Moskvu z páchání válečných zločinů. Podle nich bombardování schválně cílí na nemocnice, školy a tržiště, aby byl život ve východní části Aleppa ještě nesnesitelnější pro zbývající obyvatele oblastí. Podle různých (a mnohdy protichůdných) odhadů se jejich počet pohyboval od 50 do 250 tisíc.
Jak ale nedávno uvedl americký ministr zahraničí John Kerry, ani rebelové nebrali na tamní civilisty ohledy. „Temné síly mezi povstalci bránili lidem v odchodu z města a dodávkám humanitární pomoci,“ řekl Kerry. Podle zjištění agentury Reuters si navíc ozbrojenci drželi zásilky této pomoci pro vlastní potřeby.
Evakuaci obyvatel brání radikálové na některých místech i nyní. Převoz civilistů z vesnic Fúa a Kafrája v provincii Aleppo, které jsou v obklíčení několika povstaleckých skupin, byl přerušen kvůli palbě na konvoj. Podle zdroje agentury Reuters za komplikacemi stojí povstalci hlásící se k teroristické síti Al-Káida. Nezapojili se totiž do dohody o evakuaci zraněných, která je přitom součástí úmluvy o Aleppu.
