Američané jsou po třech letech zpět v Iráku | E15.cz

Američané jsou po třech letech zpět v Iráku

Barack Obama
Barack Obama
• 
ZDROJ: CTK

Tereza Zavadilová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Americké letouny bombardovaly během víkendu několikrát cíle islamistů v severním Iráku. Stalo se tak poprvé po třech letech od chvíle, kdy se americká armáda stáhla z Iráku. Vojenskou operaci povolil v noci na pátek prezident Barack Obama. Je namířena proti radikálům z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL).

Dosavadní útoky podle Obamy zničily vybavení radikálů a zbraně v okolí kurdské metropole Irbílu, kam radikálové postupovali. Prezident dodal, že americká armáda bude na situaci „dohlížet nespecifikovanou dobu a v případě potřeby sáhne k dalším vojenským akcím“.

Kromě vojenských operací probíhají v zemi i akce humanitární, kterých se chopila také Británie. Ta zatím vyslala dva letouny s potravinami, stany či přístroji na filtrování vody. Američané shazovali vodu a jídlo do oblastí, kam se stáhli uprchlíci z řad Kurdů a náboženské menšiny jezídů. Obama spolu s britským premiérem Davidem Cameronem uvedli, že zásahy a humanitární pomoc mají zabránit genocidě.

Irák navštívil také francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, který prohlásil, že lidé v zemi potřebují věřit své jednotné vládě, že zvládne boj s teroristy. Fabius se v Irbílu sešel s prezidentem místních Kurdů Masúdem Barzáním. Ten požádal mezinárodní společenství o poskytnutí zbraní, kterými by mohli jeho lidé čelit náporu islamistů. „Nebojujeme s teroristickou organizací, bojujeme s teroristickým státem,“ uvedl Barzání po setkání s Fabiusem. Iráčtí představitelé tvrdí, že teroristé zmasakrovali na 500 jezídů, dalších asi 150 tisíc lidí z této sekty před islamisty uprchlo.

Etnicky i nábožensky rozvrácená země

Nastolit pořádek v Iráku bude ovšem problém. Příčina současného kolapsu tkví v hluboké etnické a náboženské rozvrácenosti země. Kabinet premiéra Nurí al Málikího je složen z majoritních šíitů, zatímco hnutí ISIL je podporováno částí sunnitů – náboženské minority, která ovšem do roku 2003, do zhroucení režimu Saddáma Hussajna, tvořila elitu země.

Po Saddámově pádu se dostali v Iráku k moci právě šíité. A sunnité tvrdí, že byli dlouhodobě perzekuováni – a to i ti, kteří nebyli přímo Hussajnovými podporovateli.

Kvůli etnické nesnášenlivosti a chaosu v posledních jedenácti letech výrazně poklesla irácká populace křestanů. Z původních 1,5 milionu jich dnes zbylo zhruba 350 tisíc.

Napětí zvyšují i další skupiny: severovýchod Iráku kontrolují Kurdové, jichž je v populaci zhruba deset procent včetně zmíněných jezídů. Silné jsou i etnické skupiny Turkmenů a Asyřanů.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video