SAE sice mají na Írán silné ekonomické vazby, vládnoucí rodina v Abú Dhabí dává otevřeně najevo své obavy o vývoj v zemi, od které Emiráty dělí jen asi 60 kilometrů moře. Teherán navíc dlouhodobě vznáší nároky na tři ostrovy SAE v Perském zálivu. Místní vláda se tedy sítí ohrožena, ačkoli Írán tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům.
Navrhovaný balíček zbraní by měl posílit schopnost armády malého soustátí ničit pozemní pevné cíle. Munice tedy není určena k obraně a podle WSJ mohou dodané systémy posloužit i k ničení betonových bunkrů a podzemních komplexů, tedy míst, kde Írán podle týden staré zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) může vyvíjet jaderné zbraně. V příštích dnech tak dostane Kongres ke schválení smlouvy na dodání až 4900 kusů naváděných střel a k tomu dalších zbraní. Podle zdrojů amerického listu se jedná o výrazně posílení tamní armády.
USA se ale koncentrují i na další členské státy Rada pro spolupráci v Zálivu, která sdružuje také Saúdskou Arábii, Bahrajn, Omán, Katar a Kuvajt. Ty by spolu měly vytvořit regionální protiváhu k Íránu a i k nim z USA míří dodávky zbraní. Saúdská Arábie nedávno podepsala smlouvu za 60 miliard dolarů na dodání stíhaček F-15 včetně výzbroje. Pentagon také nedávno oznámil Kongresu prodej raket vzduch-vzduch a ze země odpalovaných střel do Ománu a chce své spojence ochránit raketovým obranným systémem podobným tomu, který měl vzniknout i v Česku.
Írán reagoval na zprávu IAEA a izraelskou otevřenou politickou debatu o možnosti vzít zemi útokem hrozbou. „Kdokoli, kdo uvažuje o napadení Iránu, by měl být připraven na silný pohlavek a úder železnou pěstí,“ prohlásil včera duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí.
Spojené státy se na konci roku stahují z Iráku a vyzbrojení partnerů na Blízkém východě se tak stává důležitým tématem. Američané ale region neopouštějí zcela, stále zde podle armádních činitelů zůstane asi 40 tisíc vojáků.
