Americký zásah v Africe. Komando zajalo jednoho ze šéfů Al-Káidy, druhý unikl

Americký ministr zahraničí John Kerry dnes operaci komentoval jako první z vysokých členů administrativy. Řekl, že teroristé „mohou prchat, ale neschovají se“. „Doufám, že je jasné, že USA nikdy neupustí od snahy dopadnout osoby odpovědné za teroristické činy,“ řekl.

V Tripolisu Američané chtěli dopadnout abú Anase Libího, který je na seznamu osob hledaných kvůli spoluúčasti na atentátech proti americkým velvyslanectvím v Keni a Tanzanii v roce 1998. Zemřelo při nich přes 220 lidí. Na Libího byla vypsána odměna pěti milionů dolarů.

Dvojník Usámy bin Ládina

Devětačtyřicetiletý Libí se narodil v Libyi, ale žil také v Súdánu a Británii, kde získal politický azyl. Pro Al-Káidu pracoval jako počítačový odborník a teroristé ho pro jeho fyzickou podobnost používali jako dvojníka bývalého vůdce Al-Káidy Usámy bin Ládina.

V Tripolisu ho zajali, když parkoval před svým domem po návratu z ranních modliteb. Obklopila ho tři auta, muži, kteří z nich vystoupili, rozbili u Libího vozu okénko, vzali mu zbraň, naložili ho do auta a odjeli s ním. Nyní se Libyjec nachází v americké vazbě mimo Libyi.

Rozhodne soud v USA

Podle zdrojů listu The Washington Post by měl Libí stanout před soudem v USA. Newyorský soud ho obvinil z pořizování fotografií amerického velvyslanectví v Nairobi v letech 1993 a 1995. Očekává se, že při výslechu může Libí poskytnout mnoho informací o plánech Al-Káidy. Stanice CNN tvrdí, že libyjská vláda o operaci věděla předem, což ale libyjské ministerstvo obrany popřelo.

Zátah na Libího se připravoval podle listu The New York Times několik týdnů a schválil ho prezident Barack Obama, který byl o operaci také průběžně informován. List připomíná, že Obama v minulosti tvrdil, že USA nemají v plánu nasadit v Libyi vojáky. Operace podle listu může zkomplikovat život tamní vládě, kritizované islamistickými kruhy za přílišnou spolupráci se Západem.

Neúspěšná operace

Operace v somálském pobřežním městečku Barawe byla dramatičtější. Jejím cílem bylo dopadnout jednoho z vůdců tamního radikálního islámského hnutí Šabáb, jemuž se připisuje zářijový krvavý útok na nairobské nákupní středisko. Podle zdrojů z Pentagonu se ho nepodařilo zadržet ani zabít. Stanice Al-Džazíra s odvoláním na somálskou tajnou službu oznámila, že hledaným mužem byl velitel z Čečenska. Byl prý podle tohoto zdroje při operaci zraněn a jeho strážce zabit. Somálská policie oznámila, že o život přišlo celkem sedm lidí.

Reportér Al-Ddžazíry ale později řekl, že cílem akce mohl být velitel Šabábu Ahmed Godane. Zástupci Šabábu tvrdí, že v době operace v domě nebyl nikdo z velitelů. O Godanem se začalo hovořit po zářijovém útoku v Nairobi. Godane po něm pohrozil Keni válkou, jestliže nestáhne své vojáky z mezinárodní mise v Somálsku. Podle norského znalce Šabáb Stiga Jarleho Hansena se Godane narodil v roce 1977 v Somálsku a později studoval v Súdánu a Pákistánu. Odtud se dostal do Afghánistánu, kde možná prošel bojovým výcvikem. Útočníkům z Nairobi blahopřál.

Rychlé čluny a vrtulníky

Somálský server SMN citoval mluvčího skupiny šajcha Abdiazize abu Musaba, podle něhož Američané použili vrtulníky a rychlé čluny. „Chtěli zaútočit na dům bojovníka, ale my jsme na ně stříleli a přinutili je k útěku. Uprchli na člunech a zanechali po sobě něco ze svého vybavení,“ řekl. Přestřelka prý trvala hodinu a na straně Šabáb je údajně jen jeden mrtvý. Místní lidé, které probudila brzy ráno silná palba, se domnívali, že velitelství Šabáb na pláži bylo obsazeno. Po útoku prý hnutí vyjelo s auty opatřenými protiletadlovými raketami.

Americký tisk podotýká, že USA v případech likvidačních akcí používají i v Africe spíš bezpilotní letadla. Jestliže byla v tomto případě nasazena elitní jednotka SEALs, která například zabila bin Ládina, pak měla být zřejmě dotyčná osoba zajata. Jeden z americký představitelů citovaný listem The Washington Post řekl, že operace byla zastavena z obavy, že prodlužování boje by znamenalo ohrožení civilistů.