Sestup do záporných čísel je podle části ekonomů předzvěstí propadu Evropy do další hluboké recese od krize let 2008 a 2009. „Eurozóna se ze všech podstatných hledisek nachází v recesi, ačkoli zatím nenaplnila technickou definici dvou následných čtvrtletí poklesu HDP,“ řekl Howard Archer z firmy IHS Global Insight.
V meziročním srovnání HDP eurozóny podle Eurostatu klesl po nulovém přírůstku v předešlém čtvrtletí o 0,4 procenta, zatímco v celé EU oslabil o 0,2 procenta po růstu o 0,1 procenta v prvních třech měsících roku.
Spadne do poklesu i Německo?
Německá ekonomika jakožto největší v Evropě ve druhém čtvrtletí stále ještě mezičtvrtletně rostla mírným tempem 0,3 procenta. Zabránit poklesu celého bloku to už ale na rozdíl od těsného výsledku prvního čtvrtletí nedokázalo.
Ekonomové navíc vesměs čekají, že i Německo podlehne dopadům dluhové krize a ve třetím čtvrtletí se zhoupne do záporných čísel. Dokládají to posledními dílčími údaji o propadu aktivity a zakázek v průmyslu a o zhoršení důvěry podnikatelů i investorů v německou ekonomiku.
Čtěte také:
Česko zůstává v recesi, pokles se prohloubil
Německá ekonomika chladne, ale stále si drží mírný růst
MMF: Eurozóna je největší obavou světové ekonomiky
Někteří však Německu a severní Evropě vůbec dávají šanci. „Čísla vyprávějí příběh dvou ekonomik. Ekonomiky evropského jádra v severní Evropě vzdorují recesi. Německo a Nizozemsko jsou otevřené ekonomiky, a ze slabosti eura mají dokonce prospěch,“ řekl Martin Van Vliet z ING.
Francie stagnuje, prudce klesly Británie a Itálie
Christoph Weill z Commerzbank odhaduje, že bez příspěvku Německa by ostatní eurozóna vykázala pokles o 0,4 procenta. „To ukazuje, že zbytek eurozóny je stále v hluboké recesi a Německo teď už zřejmě klesá také. Očekáváme pro Německo ve třetím čtvrtletí záporné číslo, což stáhne celkový údaj pro eurozónu dolů,“ řekl Weil.
Růst se daří pobaltským státům, Švédsku, Rakousku, Nizozemsku, Bulharsku a Rumunsku. Daří se zatím i Slovensku s jedním s nejvyšších růstů o 0,7 procenta.
Ekonomika Francie třetí čtvrtletí po sobě stagnovala. Výrazný pokles postihl ekonomiky Belgie, Španělska, Itálie, Portugalska, Finska, Kypru, Velké Británie a podle předběžných meziročních údajů i Řecka. Česká ekonomika klesla podle předběžných údajů o 0,2 procenta.
Růst HDP v 2. čtvrtletí(mezikvartálně)
| EU | -0,2 |
|---|---|
| Eurozóna | -0,2 |
| Belgie | -0,6 |
| Bulharsko | 0,2 |
| Česko | -0.2 |
| Dánsko | / |
| Německo | 0,3 |
| Estonsko | 0,4 |
| Irsko | / |
| Řecko | / |
| Španělsko | -0,4 |
| Francie | 0 |
| Itálie | -0,7 |
| Kypr | -0,8 |
| Lotyšsko | 1,0 |
| Litva | 0,4 |
| Lucembursko | / |
| Maďarsko | -0,2 |
| Malta | / |
| Nizozemsko | 0,2 |
| Rakousko | 0,2 |
| Polsko | / |
| Portugalsko | -1,2 |
| Rumunsko | 0,5 |
| Slovinsko | / |
| Slovensko | 0,7 |
| Finsko | -1,0 |
| Švédsko | 1,4 |
| Velká Británie | -0,7 |
Zdroj: Eurostat
Vývoj v Evropě kontrastuje s výkonem ekonomik dalších dvou vyspělých hospodářských mocností světa. HDP Spojených států vzrostl ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,4 procenta a ekonomika Japonska o 0,3 procenta. Meziročně USA vykázaly růst o 2,2 procenta a Japonsko o 3,6 procenta, uvedl Eurostat.
